Tři tuzemské univerzity v létě projevily zájem vyslyšet žádosti perzekvovaných tureckých profesorů a zaměstnat je. Jedinou univerzitou, která tak dosud učinila, je Univerzita Palackého v Olomouci. V jejím sboru dnes působí dva turečtí profesoři.

Jeden akademik měl sice v lednu nastoupit na brněnskou Masarykovu univerzitu, dostal ale ještě nabídku od mezinárodní organizace a té dal přednost. Karlova univerzita v Praze dokonce dostala osmnáct žádostí od tureckých profesorů, zatím ale s ministerstvem školství jedná o možnostech financování.

Turečtí profesoři požádali české univerzity o pomoc po červencovém pokusu o puč, jejž následovaly rozsáhlé čistky ve veřejné sféře, včetně té akademické. Od té doby přišlo o práci přes 4800 akademických pracovníků, mnohdy signatářů petice z ledna 2016 Akademici za mír. Petice kritizovala postup turecké vlády proti kurdským autonomním oblastem a bojovníkům Strany kurdských pracujících a žádala ukončení násilí.

Režim prezidenta Erdoğana nechal uzavřít celkem 1043 soukromých škol, 15 univerzit a o licenci přišlo 21 tisíc učitelů, kteří dle oficiálního zdůvodnění přímo či nepřímo napomáhali teroristickým aktivitám. Turecké autority navíc prostřednictvím Turecké vysokoškolské rady zakázaly akademickým pracovníkům až do odvolání vycestovat do zahraničí. Přesto tak někteří učinili a požádali o pomoc kolegy z univerzit v cizině.

Odborníci na dějiny a zahraniční politiku

Na olomoucké univerzitě, konkrétně na filosofické fakultě, v současnosti působí dva turečtí profesoři. Politolog Gökhan Bacik pracoval do července jako profesor mezinárodních vztahů a děkan na ankarské univerzitě Ipek, kterou vláda po puči zavřela. Mezinárodně uznávaný expert na dění na Středním východě bude v letním semestru vést předměty Turecká zahraniční politika, Syrská krize a Srovnání politik na Středním východě.

Na univerzitě Ipek působil i historik Yassir Yilmaz zaměřující se hlavně na vztahy osmanské říše s Evropou v období novověku. Ten bude mít na starosti kurzy Kapitoly z dějin raného novověku a Kapitoly z dějin 20. století. „Oba jsou vynikajícími experty se zkušenostmi z několika akademických systémů, mají dobrou publikační historii a jejich kurzy se těší — soudě dle počtu studentů v jejich kurzech i ohlasů — velké oblibě,“ vyjádřil se pro Deník Referendum děkan Filosofické fakulty Univerzity Palackého Jiří Lach.

Přijetí zahraničních profesorů ztěžuje i zdlouhavost vízového procesu v Česku. K prvnímu kontaktu profesorů a univerzity došlo již v srpnu 2016, kdy byly připraveny i nezbytné dokumenty jako zvací dopis či pracovní smlouva. Ještě ten měsíc Turci zažádali o dlouhodobý pobyt za účelem vědeckého výzkumu. V září za urychlení procesu intervenoval náměstek ministerstva zahraničí Jakub Dürr. Během říjnu a listopadu oba víza nakonec dostali a v prosinci se k nim mohly připojit i jejich rodiny.

Oběma profesorům univerzita hradí i ubytování a garantuje jim dvouletou pracovní smlouvu. Pro Gökhan Bacika se podařilo vyjednat mimořádné roční stipendium od globální iniciativy Scholar Rescue Fund (Stipendijní záchranný fond), jíž se Univerzita Palackého stala členem.

„Prostřednictvím této organizace Univerzita Palackého nabízí pomoc i akademikům ze zemí postižených dekretem amerického prezidenta,“ vysvětlil pro Deník Referendum rektor Jaroslav Miller.

Na Katedru sociologie brněnské Masarykovy univerzity měl v lednu nastoupit turecký odborník na studia migrace, rodiny a etnicity. S ním se dokonce vyjednávání posunulo až k bodu podpisu smlouvy. Nakonec dal ale přednost nabídce od významné mezinárodní organizace. Univerzita nicméně vypsala nový speciální program, který bude podporovat zaměstnávání zahraničních odborníků, na nějž vyčlenila pět milionů korun. Pro odborníky v tíživé situaci, jakými jsou právě třeba turečtí akademici, by se stanovily mírnější požadavky, přijímali by se na rok s možností prodloužení smlouvy.

Vůbec největší zájem projevili turečtí akademici o práci na Univerzitě Karlově v Praze. Žádosti zaznamenaly filozofická, přírodovědecká nebo matematicko-fyzikální fakulta, zájem projevili i lékaři. Škola před týdnem podala podnět na ministerstvo školství ohledně možného financování a na odpověď teprve čeká. Vyhovění žádostem tureckých akademiků podporuje i vicepremiér pro vědu a výzkum Pavel Bělobrádek (KDU-ČSL). „Internacionalizace české vědy je velmi potřebná,“ vyjádřil se pro server Aktuálně.

Další represe

Turecký prezident Recep Tayyip Erdoğan letos 7. února prodloužil vyhlášený výjimečný stav, což mu umožňuje nadále vládnout pomocí dekretů. V říjnu 2016 vydal dekret, který mu dává pravomoc jmenovat rektory všech státních univerzit v zemi bez výběrového řízení, proti čemuž vydalo 350 zaměstnanců Bosporské univerzity oficiální protest. Právě na základě dekretu nechal zavřít i přes tisíc soukromých škol. V prosinci bylo vyzváno 1577 děkanů v zemi k „preventivní rezignaci“.

Před Ankarskou univerzitou došlo 10. února k demonstraci stovek lidí proti propouštění profesorů a akademiků, během nichž policie zatkla dvanáct lidí a proti davu použila slzný plyn a gumové projektily. Čistky pokračují, přestože vláda rozhodla o zřízení komise, u níž bude možné zažádat o přezkoumání vyhazovu. Podle zpravodajského serveru Middle East Eye se ale jedná spíš o obranný mechanismus, jež má posloužit jako alibi v případě kritiky Evropské unie.