Sotva se dovíme, co se skutečně odehrálo v Turecku 15. července a v následujících dnech a co se mohlo či mělo stát včera, když kolem vojenské základny Incirlik s americkými vojáky a zbraněmi, včetně nukleárních, probíhaly jakési podivné policejní manévry a vzbudilo to nové dohady. Vše nasvědčuje tomu, že se projevila nespokojenost části vojenských velitelů, kteří v Turecku tradičně reprezentovali sekulární ideologii, jež se stala základem Turecké republiky po zániku Osmanské říše roku 1923.

Náboženství se stalo soukromou věcí občanů a jakýkoli vliv výrazně většinového islámu na politiku a státní správu byl vyloučen. Správce mešit (v Turecku označováni jako hodžové) vzdělávané na univerzitách pod státní kontrolou dosazuje na všech místech mohutný státní úřad pro náboženské záležitosti Diyanet.

Sekulární důstojníci však nejsou jen ochránci sekulárního rázu státu podobného západní liberální demokracii. Jsou rovněž dědici politického hnutí Mladoturků, jejich vyhrocený nacionalismus se projevil genocidou arménského obyvatelstva, tedy vyvraždění 1,5 milionu Arménů v létech 1915 až 1918. Pokládá se to za předobraz nacistické genocidy Židů a Romů. Pokud by mělo jít o možnou podporu takového pojetí, je nutno zachovat maximální opatrnost.

Vláda Recepa Tayyipa Erdoğana, nejprve jako premiéra a nyní jako prezidenta, a jeho Strany spravedlnosti a pokroku (AKP) postupnými kroky směřuje k nastolení režimu podobnému islámské republice v Íránu. Sekularisté možná ztratili trpělivost a vzepřeli se likvidaci systému vytvořeného Mustafou Kemalem, zvaným Atatürk, tedy otec Turků.

Sekularisté a Erdoğanovi islamisté (obdoba křesťanských klerikálů) však nejsou jedinými dvěma silami, jak se mylně občas uvádí o Turecku. Třetím proudem je hnutí Hizmet (Služba) s odhadovanými 10 miliony členů, které však nevystupuje jako politická strana. Zdá se, že mělo své lidi zejména ve vzdělávacích institucích a v médiích. Je to hnutí otevřeně islámské, avšak demokratické, otevřené dialogu s jinými náboženstvími a ochotné ke korektnímu až přátelskému soužití muslimů s lidmi jiné ideové orientace v pluralitní společnosti.