Češi jsou nepoučitelní. Pracují
Lukáš SenftČeši mají nejmenší nezaměstnanosti z celé Evropské unie. Vzhledem k pracovním podmínkám by ovšem ráno neměli vyrážet do práce, ale do stávky.
Práce je to, co nás odlišuje od zvířat a odpočatých lidí. Pro ty, kteří jsou přesvědčeni, že práce šlechtí, přestože spočívá ve vyplňování tabulek nebo vyklízení bytu v exekuci, pro takové přišla velmi dobrá zpráva.
Podle nedávného průzkumu se zmenšuje počet nezaměstnaných v Evropské unii: v prosinci minulého roku jich bylo „pouze“ 8,2 procenta. Nicméně s mladými je potíž, jako vždycky. Každý pátý nezaměstnaný je totiž mladší pětadvaceti let, celkově 4,2 milionu jedinců. Nejhůře je na tom Španělsko, Řecko a Itálie, známe výspy flákačů.
Navíc ona úžasně nízká nezaměstnanost je dílem statistického triku a optického klamu. Triku, na nějž přišli v USA už před desítkami let a někdy v nultých letech na něj přešla i EU, potažmo tato republika, v triku nezapočítávat mezi nezaměstnané ty, kteří pracovali na zlomkový a omezený úvazek ve sledované období byť jen jediný den, nezaměstnané v rekvalifikaci a jiném nezaměstaností indukovaném vzdělávacím procesu, rovněž jako nezapočítávat ty, kteří - nejčastěji z beznaděje, že to k ničemu stejně nevede - hledání práce vzdali přes oficiální úřady práce. To pak srazí indikovanou hodnotu nezaměstnanosti tak o třetinu až půlku, oproti té reálné.
A že je u nás rekordně nízká nezaměstnanost z Evropy je dáno rovněž tím, že je v Evropě jinak v průměru nezaměstnanost vysoká, mnohde katastrofální. Optický klam jednookého krále mezi slepými.
Ani takto nízká hodnota nezaměstnanosti nevede k podstatnému tlaku na zvyšování mezd. To je to to podstatné a samo o sobě znamená, že práce ve skutečnosti není.
V praxi je to ovšem tak, že i ta almužna, kterou v práci dostáváme, je většinou lepší, než podpora a následná hmotná nouze, která v případě hypotéky a nutnosti živit rodinu prostě nevystačí.