Tejci, jdi do práce
Lukáš SenftJeroným Tejc by rád trestal nezaměstnané. Přitom působí v politice přes deset let a místo služby občanům se stará spíš o svůj post. Flákačem je nakonec spíš on sám.
Jeroným Tejc je obyčejný kluk, který chce být oblíbený. Chce kamarády a chce posty. K tomu má nachystaný populismus a nebojí se ho použít.
S partou kámošů se před pár lety pokusil o rošťáckou rošádu, když nachystali puč, aby sundali předsedu Sobotku. V souznění s celkovou zmateností ČSSD nakonec jejich bojovka ztroskotala. Teď si ale Tejc myslí na pozici prvního místopředsedy a Sobotkovi podkuřuje.
Bohužel má ale krom oportunismu taky vlastní nápady. „Je třeba, aby u osoby, která v posledních letech neodpracovala ani jeden den, přestože mohla, součet sociálních dávek, které pobírá, nebyl větší než sedmdesát procent minimální mzdy,“ nastínil svoji vějičku na nejnižší pudy. To tajemné „poslední dobou“ by prý mohlo být posledních deset let, zaimprovizoval dodatečně.
Je to totiž jedno. Celý žblept je jen odfláknutým pokusem o populismus. Nemusí být prosazen, je jedno, že tenhle stát má daleko závratnější trable. Má fungovat jen na mediální rovině: „přísnost na nepracující“ znamená v českém kontextu „zatočení s Romáky“, případně dalšími chudými „lemply“. Ví to Tejc, ví to voliči, ví to všichni. O to jde.
Tejc tak dokládá, že není moderním politikem, vlastně není vůbec opravdovým politikem. Matlá to totiž jen od funkce k funkci, od voleb do voleb jako těžkopádný technokrat moci. Proč vůbec „sociální demokrat“ křísí konzervativní halucinaci pravice, že člověk si zaslouží důstojnost, jen pokud pracuje?
ČSSD se tak marně prsí solidární daňovou reformou. Vždyť Tejcův bič by zároveň trestal jedince, na které dopadly krize a nezaměstnanost nedávných let. Opět by se část občanů vydělila ze „slušné společnosti“ a byla vyloučena na dno mezi „líné“. Nestačí, že nemají práci, je potřeba jim vzít i důstojnost a poslední drobné.
Tejc zkrátka chystá další krůček postfašismu: stát sice není hrozivě autoritářský, ale patří do něj pouze někteří. Ti ostatní jsou odděleni od jeho výhod, reálně přestávají být občany, a tedy i lidmi. Je to zahálčivá zvěř, která ostatním krade — peníze i slast. Turbulence trhu, vládní přešlapy v oblasti práce, to vše zase vyžerou jednotlivci.
Je tedy otázkou, jak usilovně maká právě Tejc, když tak vehementně protlačuje dohled nad občany, zdali jsou totálně nasazeni a jestli si každý dal dvakrát denně rande s píchačkami.
Tejc se stal poslancem už před celým desetiletím. Od té doby povlává po funkcích, ale za celou dobu nebyl schopen zlepšit situaci pracujících. Teď chce brát podpůrnou almužnu i těm, kteří nemají ani to zaměstnání. Těm, kterým ani ČSSD nedokázala zajistit pracovní místa a slušné platy.
Jestli tím největším flákačem není nakonec sám Tejc. Politika je řemeslo a jde ji dělat fortelně, ale taky je možné to flinkat. A Tejc permanentně předstírá jakous takous činnost, vinu hází na ostatní a kuje pikle za zády spolupracovníků. V běžném zaměstnání by letěl na hodinu.
Měl by tedy vzít vážně své fetišizování práce a sám příkladně odejít do zaměstnání, kde bude opravdu prospěšný společnosti. Určitě by nové místo našel raz dva. O kverulanty a kibice přece stojí každý.
Navíc se nikde nemluví o tom, že když má centrální banka cílování inflace na hladině 2 % ročně, tak musí každý rok vzrůst i peněžní objem v ekonomice, to jsou ty agregáty M1+M2+Mx.... (pokud by tedy ještě panovala shoda, co ještě jsou peníze...). Takže toto je první důvod, tedy cílování inflace.
No a pak přibývá obyvatel, byť mírně, tak nyní to brzy bude již 10,6 milionu. Eknomika ČR se prostě zvětšuje. To je druhý důvod.
No a hlavně jak jde čas, tak roste životní úroveň, země bohatnou, takže toto je třetí důvod, aby bylo v ekonomice více peněz. Bohatší země potřebuje více peněz.
A tím jsem se dostal k faktu, že centrální banky mohou peníze prostě "tisknout" klávesou ENTER a může to být v docela velkém objemu a ono se nic neděje. Třeba ECB tiskne nyní 2200 mld. Kč měsíčně (80 mld. €) a zatím není přesně jasné, zda to startuje inflaci nebo ne.
Další postřeh: Pokud boháči nebo někdo jiný "stihnou" z ekonomiky část peněz "dávat bokem" (někam na svá konta, kde třeba peníze "nepracují", tak i toto může být důvodem, proč není viditelná větší inflace.
Navíc není jasno ani to, jak se měření inflace, pokud technický vývoj dál pokračuje, tak řada výrobků i služeb prostě zlevňuje, takže onen pomyslný "nákupní koš", kterým se má měřit výše inflace, vlastně nejde regulérně vůbec počítat. Jinými slovy i ono samotné cílování inflace se jeví jako velmi nesnadný úkol.
Ale zpět k tématu:
V USA peníze "dodává" na objednávku vlády "soukromý" FED, vláda se pak u FEDu účetně "zadluží" a za nové peníze nakoupí akcie, takže pak dow-jonesův index roste, tedy neodráží tržní výkon firem. Peníze do ekonomiky se dostanou cestou nákupu akcií. Detaily neznám, díky za doplnění a opravu.
V ČR ČNB (státní, čili naše) peníze jen tak tiskne, účetně vzniká ztráta, ale ta je pouze na papíře, protože neexistuje věřitel, komu by bylo nutné peníze vrátit (kromě oné účetní knihy). ČNB nekupuje akcie českých firem (pokud je mi známo...), jako FED, ale nakupuje dolary a eura, takže si ČNB zvyšuje devizové rezervy. Ty od října 2013 narostly celkem už asi o bilion (!) korun, takže jejich celková výše je dnes už vyšší, než kolik činí celkový dluh vlády (tzv. státní dluh ČR). Kdyby zde byla vůle, tak ČNB prostě může náš státní dluh zcela zaplatit. Což je skvělé. Ale nemluví se o tom. (Proč?)
Atd. Jen jsem chtěl ukázat, jak trestuhodně neexistující je debata o roli peněz, třeba právěi o tom, zda by stát (skrze ČNB) nemohl třeba 50 mld. ročně jen tak dotiskávat, aniž by vznikla inflace (jak má "lid" přestavu, že inflace vznikne vždy, když se peníze tisknou, není to pravda, viz tři body úvodem).
Ty devizové rezervy ČNB činí aktuálně 2,17 bilionu Kč. V říjnu 2013 to bylo jen 0,9 bilionu...
https://www.cnb.cz/cs/statistika/platebni_bilance_stat/devizove_rezervy/drs_rada.htm
Takže ano, vláda nemusí za nové peníze kupovat akcie (jako v USA), nebo zvyšovat devizové rezervy (ČNB), jistě by mohla třeba zvýšit sociální dávky nebo důchody a nové peníze "dostat do ekonomiky" právě tímto způsobem. Právě na ta nejpotřebnější místa. Možné to je, nebrání tomu nic.
Chybí jen motivace a politická vůle.