Kam tečou české peníze, jak je to možné a co s tím
Jan BittnerVládní analýza ukazuje, že odliv financí z české ekonomiky je nepřirozený, podle odhadů až dvojnásobný, než by odpovídal českým podmínkám. Česká ekonomika potřebuje hospodářskou vizi pro malé a střední podniky.
V České republice se už delší dobu diskutuje o odměňování práce. Studie s názvem Analýza odlivu zisků: Důsledky pro českou ekonomiku a návrhy opatření z dílny Úřadu vlády nicméně ukazuje, že nízké mzdy jsou jen jednou částí hlubokého strukturálního problému. I přes široce sdílený pesimismus o naší budoucnosti podle vzoru „jednou kolonie, navždy kolonie“ existuje cesta ven. Na politickém spektru ji najdeme vlevo dole.
Chudokrevná ekonomika
Naše vnímání české ekonomiky je silně zabarveno historickou zkušeností. Česká republika byla v devadesátých letech v úplně jiném zdravotním stavu. Naši tehdejší ekonomiku v nové mezinárodní konkurenci definovalo následující: chyběl kapitál i základní know-how o moderních technologiích a postupů ve výrobě. V takové situaci byl příliv zahraničních investic nezbytný pro rychlý rozvoj tržní ekonomiky.
Pro samotné investory, kterým přišlo otevření nových trhů víc než vhod, šlo o sázku na jistotu. Domácí kapitál prakticky neexistoval a politická reprezentace se nebála privatizovat i v oblastech, které byly na západě pod správou státu. Zahraniční investoři proto mohli sbírat ovoce prakticky už natrhané a připravené v košíku. Odměnou nám bylo relativně rychlé přibližování Evropě.
Česká ekonomika byla navíc, řečeno s pokorou, v lepší kondici než zbytek transformujících se zemí, které se spolu s námi otevíraly Západu. S našimi visegrádskými kolegy jsme ale byli považování za jeden balík „nových trhů“, takže příchozí investice nabízely to stejné. Naše výhody se tak nakonec projevily především ve vyšších ziscích, které si investoři mohli odnášet pryč.
Jak ukazuje studie, od roku 1995 byl růst české ekonomiky takřka výhradně tažený růstem zahraničních podniků. Trend pokračuje i v novém tisíciletí, což ukazuje, že domácí kapitál má jen omezenou schopnost generovat růst. Lze tak pochybovat o blahodárném vlivu zahraničních technologií a know-how na firmy v českém vlastnictví. Naopak se vkrádá myšlenka, že si zahraniční firmy prostě jen okolíkovaly nové teritorium a slibovaný efekt přelévání moderních technologií a know-how na české podnikatelské začátečníky se nedostavil.