Přeskupování front

Ivan Štampach

Politické síly v českých zemích jsou rozkládány a přeskupovány četnými kauzami. Naším úkolem je pokusit se zůstat korektní v politické rozepři a uchovat charakteristické spojení křesťanů, liberálů a socialistů.

Nové kauzy, návštěva dalajlamy, setkání některých ústavních činitelů s ním a vyjádření jiných ústavních činitelů proti setkání, vystoupení směsi postav na podporu, řekněme, havlovské tradice proti vulgárnímu populismu Hradu v pořadu Jana Krause, který Prima napřed zcenzurovala a druhý den po mohutné reakci veřejnosti (a možná s nadějí na vysokou sledovanost vložených reklam) odvysílala, znovu a zase trochu jinak rozložily příznivce a odpůrce.

Musím přiznat, že tentokrát, poprvé po dlouhé době, jsem se ocitl v neshodě s blízkými přáteli, se svým nejbližším okruhem. V obavě z toho, co se stalo běžným, že totiž názorová neshoda se stává osobním nepřátelstvím, jsem velmi pečoval o to, abych vystopoval největší možnou míru shody s nimi a vyslovil ji. Teprve pak jsem hájil svůj postoj. Naštěstí jsou to lidé se zcela jiným stylem, než je současné masové hulvátství, takže se podařilo přátelství uchovat.

Ta vulgarizace veřejných mravů má sice své předchůdce, například v konfidentech rakouské policie do 28. října 1918, v novinářích, kteří volali po exemplárním potrestání Leopolda Hilsnera a obnově kontroly a omezení Židů, jejichž pozice byla teprve před deseti lety definitivně liberalizována Prosincovou ústavou říšského sněmu. Má své předchůdce v české fašistické sběři, která uštvala Karla Čapka a která s protižidovskými a protiromskými opatřeními předběhla německou protektorátní moc. Má své předchůdce i v masové kolaboraci se stalinským a poststalinským, prý socialistickým režimem.

×
Diskuse
October 31, 2016 v 13.01
Konečně text, ke kterému se mohu přihlásit
Demonstrace jsem se zúčastnil a byl jsem rád, že byla svolána a že jsem mohl demonstrovat veřejně svůj vztah k 28. říjnu stejně jako v letech 1988, 1989 a 1990. Výborný byl Petr Pithart, kterého bych si dovedl představit za prezidenta, zklamal mě žoviální Horáček - čekal jsem od něj víc, vadila mi Miroslava Němcová, ale dobří byli také starostové a rektoři. samozřejmě Jiří Brady - rád jsem mu zatleskal - je to opravdu zápas o naši demokracii a někteří naši levicoví přátelé to nechápou, vymezují se a zapomínají na občanskou společnost, která byla jejich a naším hlavním spojencem jak proti minulé pravicové vládě a Václavu Klausovi, tak při pokusu o svržení Bohuslava Sobotky. Jestliže vedení sociální demokracie tápe ze strachu z prezidenta Zemana a z Číny, tak by mu DR mělo pomoci otevřenou kritikou a podporou akcí občanské společnosti a ne fascinovaně a pasivně zírat na to, jak Herman, kterého také nemusím, sbírá politické body. Ostatně starostové a lidovci mohou být nejbližšími spojenci sociální demokracie, pokud se nenechá paralyzovat prezidentem Zemanem a jeho příznivci.

Spojenectví křesťanských, sociálních, liberálních demokratů a občanské společnosti má budoucnost.
October 31, 2016 v 13.56
Každý vidí to, co chce.
Mě text jen potvrzuje dnešní vyjádření pana Raška v Právu: "Jednou z hlavních příčin napětí je nadále fakt, že Havlovi stoupenci nevydýchali Schwarzenbergovu porážku v prezidentských volbách, která jim měla pomoci ovládnout Pražský hrad. Jakoby zapomněli, že v demokracii se obsazují politické funkce a získává moc volbami."
Je to vcelku přesné. Prostě se nepodařilo získat moc přes různě kamarádsko-nepotické vlivy, jak to šlo doposud. Takže mstitelé dělají dusno. Dokáží se spojit i s vyloženými lotry aby si to pak omlouvali nějakými vyššími zájmy.
Revoluce a mobilizace jsou nástrojem vyloženě nedemokratickým. Je možno je uplatnit ve vyloženě nedemokratických zřízeních. To zde ale snad nemáme!
Naučte se chovat jako demokraté. Respektujte demokratickou vůli většiny a pokud se vám poměry nelíbí, můžete je DEMOKRATICKY změnit. Je to jednoduché. Jen přesvědčit občany o tom, že vaše politika je lepší.
Pokud voláte po revolucích, mobilizacích a neposlušnosti, bouráte demokratický stát. Což se vám může jen vymstít.
October 31, 2016 v 14.32
Demonstrace není revoluce,
ale běžná součást demokracie, která je natolik vyspělá, že v ní funguje akceschopná občanská společnost. U nás je to pořád ještě věc natolik výjimečná, že trochu větší demonstrace je už vnímána jako revoluce - viz výše pan Ševčík. Jinak souhlasím s tím, že poměry v zemi, včetně obsazení funkce prezidenta je třeba změnit volbami, tedy demokraticky.
October 31, 2016 v 14.45
To je mi líto
To je mi, pane Ševčíku líto. Pro Schwarzenberga jsem v prvním ani v druhém kole volby nehlasoval. Není tak zcela šťastné mluvit o "ovládnutí Hradu". Prezident je, nebo by aspoň měl být ve službě státu. Mluvit o moci prezidenta není zcela výstižné. Jeho pravomoci jsou značně omezené. Je-li tu nějaké centrum moci, je to parlament a ve vazbě na něj vláda.

Nepředstírejte, že mluvím o mobilizaci a revoluci. Psal jsem jasně, jak každý vidí, o VOLEBNÍ mobilizaci a o NENÁSILNÉ revoluci. Náš současný systém začal revolucí na konci roku 1989 a jsem jejím tehdejším podporovatelům a architektům vděčný, že bez prolití kapky krve svrhli totalitní režim a voličstvo bylo mobilizováno k tomu, aby místo někdejší volební frašky SKUTEČNĚ volili.

Uplatnění ústavních svobod, svobody shromažďování (demonstrace), práva na stávku garantovaného Ústavním pořádkem je právě demokratické a může vést ke změně poměrů volbami. Listina dává dokonce občanům právo postavit se na odpor, pokud by se někdo snažil odstranit demokratický řád (čl. 23).

Děkuji Vám, pane Ševčíku, za případné promýšlení těchto podnětů.
October 31, 2016 v 21.01
Pane Ševčíku,
ou citací komentáře, že Schwarzenbergovi příznivci nevydýchali porážku v prezidentských volbách mi připomínáte neustálé opakování pana Topolánka, Bursíka a Kalouska (a jejich spojenců) po volebním patu v roce 2006 na adresu Jiřího Paroubka. Podle nich také "odmítal uznat porážku" a byl tak drzý, že jim nechtěl zvednout ruku pro jejich vládu. To si již brousili zuby na zakázky ministerstva obrany, Řebíček na dopravu, na fotovoltaiku.

Nevydýchání a neuznání porážky ve volbách už je stará ohraná deska.

Jako bych slyšel i Václava Klause. Občané mají držet hubu a neopovážit se sejít na nějaké demonstraci.
November 1, 2016 v 12.58
Pane Štampachu, děkuji za odpověď.
Dovolil bych si teď trochu zaspekulovat.
Pokud jste v prvním, ani ve druhém kole nevolili Švarcenberka, musel jste pak přinejmenším ve druhém kole /pokud jste volil/ volit Zemana. Pokud tomu tak bylo, proč jste se neodvážil napsat to rovnou, ale nějakými oklikami? Co se stalo? Spáchal od té doby Zeman řadu nejtěžších zločinů, včetně krvesmilstva nebo je to vliv Vašeho okolí /neboť přiznat se v pražské kavárně k volbě Zemana vyžaduje tolik odvahy, že je to na metál/?
Je demokratická společnost, kde se člověk musí obávat říct veřejně svůj názor? Kdo vyhrocuje víc společnost - Zeman, nebo lidé kteří jej veřejně sprostě urážejí, kteří nabádají k nepokojům, jako známý televizní cvičitel lenochodů Občanský Neklid?
V pátek to, zaplaťpoplatník, naštěstí nedopadlo. Kdyby přišlo více lidu, než umělci, kteří stáli v první řadě, aby si je Herman zapamatoval, až příjdou s prosíkem pro dotace a kompars sluníčkářů a neziskovek, naplnil by se jednak vyhlášený cíl - jít na Malostranské náměstí a druhak, jak sice veřejně vytrubováno nebylo, ale šeptalo se to velice nahlas, jít na Hrad. A spáchat tam nějakou šlamastyku. Nejpozději v pondělí měl být Zeman už z Hradu pryč.
Tohle nenaplňuje znaky nějaké pokojné demonstrace. Včetně té mobilizace vyhlášené Občanským Neklidem. Notabene když záminkou byla jen provokace Hermana. Navíc panoptikum, které svolalo tuto akci, je pro každého demokrata krajně odpudivým spolkem. I kdyby byl můj názor na Zemana nanejvýš kritický, tak s těmito lidmi bych se do holportu rozhodně nedal. Na to nemám žaludek.
Ale to jsem už jinde.
Zamyslel jsem se nad Vašimi podněty. Přemýšlím hlavně nad demokracii stále a snažím se jí poměřovat politické dění. Možná pak reaguji až neadekvátně tam, kde se mi zdá, že se někdo chová nedemokraticky, přičemž se frázemi o demokracii kryje.
Pokud tomu tak u Vás není a jen jsem spletl, přijměte mou omluvu.