Je umělá inteligence investiční bublina? Odpověď podle všeho závisí na tom, zda obrovské investice do této technologie povedou k výraznému růstu produktivity. Optimisté jsou přesvědčeni, že budoucí růst produktivity bude obrovský, i kdyby trh mezitím prošel korekcí a současný boom poněkud ochladl. Pesimisté — od Jima Covella z Goldman Sachs až po Darona Acemoglua z MIT — však mají pochybnosti. Optimisté i pesimisté ale podléhají tomu, co nazývám iluzí produktivity AI.

Obě strany přehlížejí jednu podstatnou věc: umělá inteligence zasadí kapitalismu zdrcující ránu, i kdyby zvýšila produktivitu nad naše nejbujnější představy — a bez ohledu na to, zda skutečně přinese slibovanou automatizaci každodenních firemních procesů napříč celou ekonomikou. Důvod, proč si tuto skutečnost neuvědomujeme, spočívá v tom, že na dnešní svět stále nahlížíme optikou světa, který mezitím cloudový kapitál, nyní posílený umělou inteligencí, učinil zastaralým.

Technologické revoluce sloužící kapitalismu…

Ještě donedávna se pokládalo za samozřejmé, že každá technologická revoluce přináší tvůrčí destrukci. Inovace likvidovaly celá odvětví i profese a znehodnocovaly dosavadní dovednosti, zároveň však vytvářely nová odvětví, nové profese a nové pracovní příležitosti.

Nástup automobilů připravil o práci sedláře, podkováře i pohodné, zároveň však vytvořil pracovní místa v automobilkách, při stavbě silnic, v autoservisech a na čerpacích stanicích. Přechod od uhlí k ropě odsoudil k zapomnění celé hornické komunity, nemluvě o odborech. V konečném důsledku však vzniklo více, než kolik toho zaniklo. Tvůrčí destrukce se stala synonymem hospodářského růstu.

Tváří v tvář masivnímu rozmachu umělé inteligence je přirozené zaměřovat se na její celkový dopad. Přinese více, než kolik toho zničí? Skutečná otázka však zní: více čeho? Chceme-li se vyhnout iluzi produktivity AI, musíme znovu promyslet, co vlastně produktivitou rozumíme.

Pokud produktivitou rozumíme množství úkolů vykonaných na jednotku lidské práce, není pochyb o tom, že umělá inteligence bude mimořádně úspěšná — ostatně už to prokázala. Jestliže však budeme produktivitu i nadále měřit peněžní hodnotou vytvořenou na jednotku práce, je velmi pravděpodobné, že se AI ukáže jako naprostá katastrofa.

Dřívější technologické revoluce — od parního stroje a automobilu až po osobní počítač a chytrý telefon — rozšiřovaly sféru působnosti kapitalistických trhů. Přestože vedly k zániku celých profesí a komunit, zároveň přispívaly k růstu materiální produkce i celkové peněžní hodnoty vytvořené produkce.

Bude tomu tak i v případě umělé inteligence? Možná v Číně, kde se AI propojuje s robotikou, vzroste materiální produkce a přinejmenším v krátkodobém horizontu i čisté výnosy. Na Západě se však agenti umělé inteligence nasazují především ve službách — od Amazonu přes administrativní zázemí firem až po advokátní kanceláře, nemocnice a další organizace. V těchto oblastech by kapitál digitálních platforem, posílený umělou inteligencí, mohl omezit prostor pro fungování trhů dvěma různými způsoby.

… versus umělá inteligence sloužící (techno)feudalismu

Prvním způsobem, kterého se všichni obávají, je zánik celých profesí v důsledku nástupu AI: od právních asistentů a programátorů přes překladatele a účetní až po architekty, matematiky a učitele. Nových pracovních míst přitom vznikne mnohem méně a obsadí je lidé, kteří budou AI zadávat pokyny, kontrolovat její výstupy, vyvíjet nové technologie a obsluhovat nová zařízení. Druhý způsob je mnohem méně viditelný, ale možná ještě znepokojivější: přeměna trhů v léna ovládaná digitálními platformami a zisků v rentu.

Jak jsem argumentoval už dříve, Amazon může na první pohled připomínat trh, na jehož digitálním území působí nespočet kupujících a prodávajících. Chybí mu však základní znak trhu: decentralizace. Ve skutečnosti je centralizovanější než kdy byla sovětská plánovaná ekonomika. O tom, který spotřebitel se propojí s kterým prodejcem, rozhoduje neprůhledný algoritmus, jehož cílem je maximalizovat výnos Jeffa Bezose, majitele Amazonu, a získat tak čtyřicet procent z nejvyšší ceny, kterou je každý zákazník ochoten zaplatit.

Jak se bude umělá inteligence stále hlouběji začleňovat do Bezosova algoritmu, rozhraní, jako je Alexa, s námi budou komunikovat nejen jako nákupní asistenti, ale také jako vševědoucí přátelé, společníci, a dokonce i terapeuti. Zisky kapitalistických prodejců tak nakonec skončí na účtech technologických magnátů v podobě cloudové renty. Ti ji nepochybně investují do dalšího rozvoje digitálních platforem posílených umělou inteligencí, čímž ještě víc posílí svou schopnost získávat rentu.

Jakmile si podobné schopnosti, jaké Amazon vybudoval pro Bezose, osvojí také Siri od Applu, Gemini od Googlu a celá armáda obdobných autonomních asistentů pracujících ve prospěch svých technologických vládců, bude se prostor kapitalistického trhu dál zmenšovat.

Propad na dno

Umělá inteligence se přitom ukáže jako mimořádně produktivní, budeme-li produktivitu měřit množstvím ekonomických činností vykonaných na jednotku lidské práce. Míra zisku kapitalistických podniků však prudce klesne. Spolu s ní se až na samé dno propadnou i celkové mzdy.

V té chvíli už systémovému kolapsu nedokážou zabránit žádná opatření liberálního státu: ani sebevětší kvantitativní uvolňování, ani univerzální základní příjem v politicky průchodné výši, ani daň z majetku, které by se technologičtí magnáti nemohli snadno vyhnout.

Na otázku, zda AI přinese obrovský růst produktivity, lze odpovědět jednoznačně: ano. Už dnes se ukazuje, že umělá inteligence dokáže exponenciálně zvyšovat množství práce, kterou vykoná jediný pracovník.

Pokud však nerozlišíme mezi produktivitou měřenou množstvím práce vykonané na jednotku lidské práce a produktivitou měřenou peněžní hodnotou této práce, budeme i nadále podléhat iluzi produktivity AI. A dokud tuto iluzi neprohlédneme, nemůžeme doufat v postkapitalistickou budoucnost hojnosti, v níž budeme společně s umělou inteligencí vyrábět podle svých schopností a rozdělovat podle svých potřeb.

Z anglického originálu The AI Productivity Delusion publikovaného na webu Project Syndicate přeložil OTAKAR BUREŠ.