„Brazílie neleží na ničím dvorku,“ prohlásil v září na Valném shromáždění OSN v New Yorku brazilský prezident Luiz Inácio Lula da Silva. Jeho vzkaz směřoval hned dvěma směry: k domácí pravicové opozici v čele s jeho volebním vyzyvatelem Fláviem Bolsonarem a také do Bílého domu.

Ačkoli Spojené státy už o Latinské Americe otevřeně nemluví jako o svém „zadním dvorku“, jejich vliv v regionu sílí. Brzy se k (nejen ideovým) spojencům Washingtonu, kteří po nástupu pravicové vlny zahrnují země od Ekvádoru přes Kolumbii a Chile až po Argentinu možná přidá také nejlidnatější země regionu.

Vše bude záviset na druhém kole prezidentských voleb, do něhož díky náskoku z prvního kola vstupuje jako favorit Flávio Bolsonaro, syn bývalého prezidenta Jaira Bolsonara. Ten si nyní odpykává sedmadvacetiletý trest za pokus o státní převrat a plánování vražd svých politických soupeřů.

Pravicová vlna

Bílý dům v současnosti posiluje svou ekonomickou a vojenskou přítomnost v Jižní Americe prostřednictvím iniciativy Štít Ameriky, která se zaměřuje na boj proti drogovým kartelům, jež se derou k moci ve stále větším počtu zemí. Po vojenské intervenci ve Venezuele a únosu autoritářského prezidenta Nicoláse Madura vyvíjí Trump ekonomický tlak také na Mexiko a Kubu. Zároveň se Spojené státy snaží omezovat čínský vliv v regionu. Je přitom třeba připomenout, že Peking je už delší dobu nejdůležitějším obchodním partnerem Brazílie.

Spojené státy se navíc přímo angažují i ve vnitropolitickém dění jednotlivých zemí. Jedním z projevů tohoto přístupu bylo červencové rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa uvalit na brazilské zboží 25procentní clo s odůvodněním, že se Brazílie dopouští „nekalých praktik“. Mnozí komentátoři tento krok interpretovali jako odvetu za odsouzení Jaira Bolsonara a dalších účastníků pokusu o převrat i za Lulovu kritiku amerického prezidenta.

Od Trumpa přebírá Bolsonaro junior také rétoriku o zločineckých skupinách, které označuje za „narkoteroristy“. U dalšího oblíbence Bílého domu, salvadorského prezidenta Nayiba Bukeleho, jenž čelí kritice za porušování lidských práv a likvidaci právního státu, se zase inspiroval plány na výstavbu obřích věznic i návrhy na chemickou kastraci odsouzených pachatelů znásilnění.

Trumpova administrativa přirovnala boj proti drogovým kartelům v regionu k válce proti terorismu na Blízkém východě a podle toho také postupovala. Americké ministerstvo zahraničí oficiálně označilo 21 zločineckých skupin v Latinské Americe za teroristické organizace a Pentagon provedl 71 útoků na lodě ve vodách kolem Latinské Ameriky, při nichž zahynulo téměř 240 lidí.

Trumpova doktrína

V případě vítězství by se Bolsonaro přidal k politikům, jako jsou právě Bukele, nedávno zvolený kolumbijský prezident Abelardo de la Espriella či chilská hlava státu José Antonio Kast. Spojují je pevné vazby na Trumpovu administrativu, sliby tvrdého postupu proti kriminalitě, konzervativní politika, antikomunismus a odpor vůči interrupcím či rozšiřování práv LGBTQ+ lidí.

Jde totiž o politiku, která v Latinské Americe přináší úspěch. Pravicoví kandidáti v regionu vyhráli od začátku roku 2025 posledních sedm prezidentských voleb. Osmý triumf pravice, a tím zprostředkovaně i triumf Donalda Trumpa, by však mohl být tím nejsladším. Největší země a ekonomika Latinské Ameriky měla totiž dosud v čele politika, který neváhal Trumpa opakovaně kritizovat a patřil k nejvýraznějším tvářím nejen latinskoamerické levice.

Ve všeobecných volbách, jejichž součástí bylo i první kolo prezidentských voleb, navíc pravice získala kontrolu nad Kongresem. Do jeho řad přibyli také čtyři noví zákonodárci s příjmením Bolsonaro: manželka bývalého prezidenta, dva jeho další synové a jeho bratr.

Zároveň by se definitivně potvrdilo, že zvýšená americká aktivita, kterou mnozí překřtili na agresivnější verzi Monroeovy doktríny a která zahrnuje cla, sankce, letecké údery, rušení víz a volební intervence, skutečně přináší ovoce.

Lula versus Meta

Není to ale jen tlak z Bílého domu a šíření pravicové vlny v Latinské Americe, co Lulovi komplikuje volební boj. Výrazně do něj totiž zasáhli také provozovatelé sociálních sítí, konkrétně společnost Meta, pod kterou spadají platformy Facebook, Instagram a WhatsApp.

Brazilský deník Folha de S.Paulo minulý pátek odhalil, že zaměstnanci společnosti v interních zprávách přiznali, že platformy spadající pod Metu v posledních dnech znevýhodňovaly profily současného prezidenta, zatímco algoritmus naopak doporučoval profil jeho soupeře. Společnost obvinění odmítá a tvrdí, že šlo o technickou chybu. Brazilská vláda se však obává, že jde o pokus Spojených států, kde společnost sídlí, ovlivnit volby.

Lulova volební kampaň proto v sobotu podala u volebního soudu žalobu, v níž Metu obvinila z upozaďování příspěvků Luly a jeho spojenců před druhým kolem voleb. Lulova Strana pracujících navíc plánuje podat na společnost samostatnou stížnost u Organizace amerických států. Vedení Lulovy kampaně chce o celé věci jednat také s mezinárodními volebními pozorovateli.

Umělá inteligence volí Bolsonara

Mezitím skupina CTRL+Z podle serveru Panamerican Dispatch zdokumentovala 1 088 případů cenzury, zákazů či omezení dosahu, které se většinou týkaly profilů podporovatelů Luly. Patřilo mezi ně i sedmnácti účtů, jejichž pozastavení požadovala u volebního soudu Bolsonarova kampaň.

Například 9. října nemohl Lulův oficiální instagramový účet téměř 24 hodin propagovat příspěvky ve svém feedu. Podle vedení prezidentovy kampaně to vedlo k tomu, že se reklamy nedostaly k téměř 1,3 milionu uživatelů.

Chatbot společnosti Meta na WhatsAppu například odmítl vytvořit plakát kampaně s nápisem „Lula 13“, místo toho však vygeneroval plakát s nápisem „Flávio 22“. Tento rozdíl odhalil experiment novinářky Mônicy Bergamové z deníku Folha de S.Paulo.

Meta uvedla, že brazilská volební pravidla vedla k dočasnému zablokování tvorby obrázků s kandidáty a že umělá inteligence nerozpoznala volební kontext v zadáních, která zmiňovala pouze „Flávio“. Bergamová však zjistila, že generovat obrázky s textem „Vote Flávio“ (Volte Flávia) bylo možné i poté, co se společnost k problému vyjádřila.

Nejen brazilská levice se tak musí ptát, jak výrazně budou do voleb promlouvat technologické společnosti a umělá inteligence, zvláště za vlády Donalda Trumpa. Právě technologičtí oligarchové blízcí americkému prezidentovi, v čele s Elonem Muskem, se totiž netají snahou zasahovat také do evropských voleb a pomoci dostat k moci politické síly blízké současnému osazenstvu Bílého domu.