Do čela OSN nastupuje nový generální tajemník

Facebook Twitter Vytisknout

Do čela Organizace spojených národů (OSN) nastupuje nový generální tajemník — 67letý portugalský expremiér António Guterres známý též z funkce vysokého komisaře pro uprchlíky. Rozhodli o tom zástupci členských států v minulých týdnech. Nejprve — to už na počátku října — hlasovali členové Rady bezpečnosti. Nyní pak — konkrétně na konci minulého týdne — schválili jejich doporučení členové Valného shromáždění.

Dosavadního generálního tajemníka Pan Ki-múna vystřídá Guterres plnohodnotně až s koncem roku. Již nyní však začíná přebírat agendu a připravovat se na vlastní úřadování.

„(Ve své řeči po hlasování Valného shromáždění) položil Guterres důraz na zmírňování utrpení zranitelných lidí, zvláště pak uprchlíků a těch, kdo přežívají v konfliktních zónách. To má být — spolu s otázkou rovnosti pohlaví — klíčovou prioritou jeho funkčního období,“ uvádí v tematické tiskové zprávě přímo zpravodajové OSN.

Plány a očekávání

Zastánci výraznějšího působení OSN vidí v nástupu Guterrese velkou naději. Vzděláním fyzik a elektrotechnik proslul v předchozích letech jak zásadovým přístupem, tak citem pro kompromis. Dále se osvědčil i jako manažer a na rozdíl od předchůdců Pan Ki-múna (2007-2016), Kofiho Anna (1997-2006) i Butruse Butruse Ghálího (1992-1996), kteří byli všichni převážně kariérní diplomaté či přechodně ministry zahraničí, má také zkušenost premiérské odpovědnosti.

V čele své země stál Guterres jako úspěšný předseda socialistů v letech 1995-2002. Právě po něm řídil pak Portugalsko známý pravicový politik José Manuel Barroso, později předseda Evropské komise.

Zastánci výrazné role OSN tedy doufají, že v čele organizace stane v osobně Antónia Guterrese konečně nejen diplomat-politik, ale i státník. Podle agenturních komentářů bude této role třeba zvláště při tlumení narůstajícího chaosu na Blízkém východě, v atmosféře sílícího napětí mezi Východem a Západem a v čase mimořádných uprchlických krizí, které dnes nově neprovázejí účast a solidarita, ale spíše odmítání a strach.

Generální tajemník OSN působí obecně jako vrchní reprezentant a diplomat organizace. Stojí též v čele jejího administrativního aparátu. Tradičně největší výzva generálních tajemníků OSN spočívá v moderaci sporů mezi členskými státy a hledání kompromisů mezi zájmy velmocí a hlavních politických bloků, a to tak, aby organizace svedla zároveň prakticky a účinně fungovat a co nejefektivněji reagovala na nejrůznější globální problémy.

Nový způsob volby

Naděje vkládané do Guterrese posiluje navíc i průběh jeho volby — Rada bezpečnosti OSN, jež má při výběru tajemníka fakticky hlavní slovo, se totiž shodla na svém „doporučení“ překvapivě rychle. Ještě v září se všeobecně očekávalo, že výběr potrvá nejméně do konce října. Vítěz přitom vzešel už z prvního hlasování na nečisto, jehož výsledky byly oznámeny 6. října.

„Podle mě rozhodlo tentokrát Rusko (...) Chtělo zvolit tajemníka ještě během svého předsednictví, a proto dokázalo spojit všechny členy Rady bezpečnosti dohromady,“ uvedl k volbě pro Guardian jeden z diplomatů, jenž působí právě v Radě bezpečnosti.

Volba generálního tajemníka probíhala tentokrát o něco transparentněji než v předchozích případech. Jednotliví uchazeči začali už na jaře představovat ve Valném shromáždění své tajemnické vize. Zárovně museli odpovídat na otázky zástupců členských států, jak po případném zvolení chtějí podporovat udržitelný rozvoj, zdokonalovat snahy o nastolování míru, hájit lidská práva a vyrovnávat se s obřími humanitárními katastrofami.

Vize a výstupy každého z uchazečů si přitom mohl prohlédnout každý i na webu organizace.

Porazil i Lajčáka

Mezi Guterresovi nejvážnější soupeře patřili tento rok slovenský ministr zahraničí Miroslav Lajčák, bulharská ředitelka UNESCO Irina Bokovová a eurokomisařka pro rozpočet Kristalina Georgievová. Nezvyklý počet nominantů — konkrétně sedm z třinácti — vyslaly letos balkánské země. Zřejmé totiž bylo, že po Peruánci de Cuéllarovi, Egypťanu Ghálímu, Ghaňanovi Annanovi a Korejci Pan Ki-múnovi bude příští generální tajemník OSN z Evropy. Většina pozorovatelů přitom tipovala, že volitelé upřednostní tentokrát ženu, a to právě z východní či jihovýchodní části kontinentu.

Pověst Antónia Guterrese, jeho postoje, rozhodná podpora od USA a Velké Británie a zřejmá ochota nebojovat Ruska a Francie ovšem učinily své. Když nominaci Guterrese podpořilo třináct z patnácti členů Rady bezpečnosti, a žádný nebyl vysloveně proti, bylo de facto rozhodnuto.

„Na konci výběrového procesu nám zbyl jenom jeden kandidát, jehož zkušenosti, vize a rozhled v celé řadě oblastí jsou přesvědčivé (...) Guterres jediný dokáže spojit lidi a vytvořit koalici, která z této instituce udělá nástroj řešení důležitých problémů,“ řekla k Guterresově zvolení agentuře Reuters Samantha Powerová, hlava amerického zastoupení při OSN.