Plakáty varující před americkým internetovým gigantem Amazon visí po celé vesnici. Na nástěnce před samoobsluhou, u autobusové zastávky, upozorňuje na ně i číšník v kavárně, protože se přes noc objevily přilepené ve výloze. „Snažíme se přesvědčit zastupitele obce, aby nejednali pod tlakem a nepodepisovali zatím smlouvu s investory,“ vysvětluje Eva Horáková ze spolku Hlas Boršova.

Dvoutisícový Boršov nad Vltavou nedaleko Českých Budějovic se stal po dostavění dálnice D3, která spojuje Prahu s Rakouskem, doslova magnetem pro developery. Přesněji řečeno se jejich pozornost zaměřila k pozemkům v okolí obce, kde aktuálně dozrávají kukuřičné klasy. Jde možná o jednu z posledních úrod na těchto polích.

Právě zde by totiž v budoucnu měla stát obří logistická hala Amazonu. Pro Boršovany to znamená nejen zastavění zelené plochy vedle železniční trati a zámeckého parku, ale také masivní navýšení kamionové dopravy — investor uvádí jako maximum 277 kamionů denně. Místní se obávají rovněž bezprecedentního nárůstu obyvatelstva. Amazon zde totiž plánuje zaměstnávat až 2500 pracovníků.

„Největší obavy máme z hluku, smogu a kamionů mimo areál haly. Zničí nám to tady životní prostředí a celkový charakter Boršova a okolí. Nic z toho investora nezajímá, stará se pouze o svůj zisk,“ vykresluje situaci Eva Horáková ze spolku Hlas Boršova, který se snaží proti stavbě bojovat. Ona sama se zároveň rozhodla kandidovat v letošních komunálních volbách, konkrétně za lidovce.

Jenomže o samotném zastavění kukuřičného pole je prakticky nezvratně rozhodnuto už více než dvě desítky let. V roce 1998 ho totiž obec se záměrem vybudovat obchodní dům prodala do soukromého vlastnictví a následně parcelu v územním plánu převedla na průmyslovou zónu. Záměr postavit průmyslové haly se zde řeší od roku 2020. Investoři již získali příslušná povolení včetně EIA, které vyhodnocuje vliv stavby na životní prostředí.

Původně měl mít projekt podobu čtyř různých hal. Na dvě z nich mají investoři platné stavební povolení, nakonec se ale rozhodli pro jeden velký halový monoblok právě pro americký Amazon. Hala má mít zastavěnou plochu přes 76 tisíc metrů čtverečních a dvě podlaží, celková podlahová plocha tak dosáhne více než 152 tisíc metrů čtverečních. Pro srovnání: nové distribuční centrum Amazonu v rakouském Ennsu má mít plochu zhruba 6900 metrů čtverečních.

„Nový návrh soustřeďuje provoz do jednoho objektu distribučního centra,“ píší investoři Accolade a Garbe na svých webových stránkách, kde také tvrdí, že současný projekt bude oproti původnímu méně náročný na dopravu a zastaví zhruba poloviční plochu, protože bude mít o jedno podlaží více.

„Původní varianta čtyř hal nicméně nadále zůstává jedním z možných řešení,“ sdělila Deníku Referendum mluvčí společnosti Accolade Andrea Míčková.

Dvě špatné varianty

O plánované stavbě Amazonu ví ve vesnici snad úplně každý. „Hala tady tak jako tak bude, jde o to, za jakých podmínek,“ shodovali se místní, kterých jsme se v Boršově ptali na názor. Nejčastěji pak hovořili o strachu z navýšení automobilové a kamionové dopravy. Někteří si také stěžovali na zastavění zeleně, jiní zas zmínili obavy ze zahraničních agenturních pracovníků. Objevil se ale také názor, že teď jde hlavně o politický boj před komunálními volbami.

Zájem Boršovanů o téma nicméně podtrhla účast na zasedání obecního zastupitelstva o posledním srpnovém dni. V obecní knihovně, kde se zasedání konalo, nebylo k hnutí. Investoři totiž na zastupitele tlačili, aby o podepsání plánovací smlouvy rozhodli do konce srpna.

„Jak je možné, že obec se k tomuto vyjadřuje až jako poslední, když je to všechno hotové? Měli jste se nejdřív zeptat lidí, jestli s tím souhlasí, nebo ne. Je to podvod,“ zlobil na zastupitele jeden z postarších účastníků. „Jako Hlas Boršova jsme s hrůzou zjistili, co se tady má stavět a začali jsme tahat za ruční brzdu,“ připojil se k námitkám k projektu jeden z členů uskupení.

„Už dvacet let je rozhodnutý, že kytky tu nebudou,“ komentovali sarkasticky situaci jiní dva přítomní.

Aktuálně je podle zastupitelů na stole několik možností: Uzavřít s investory plánovací smlouvu na velkou halu Amazonu a klást si v ní alespoň nějaké podmínky, anebo ji nepodepsat a počkat, jak se developeři sami rozhodnou. Ti se pak buďto vrátí k projektu čtyř různých hal, anebo postaví Amazon bez smlouvy s obcí. Znamenalo by to, že nebudou moci využívat obecní pozemky a příjezdovou cestu si postaví sami.

„Pokud tu smlouvu neschválíme, tak ji prostě neschválíme, nikdo nám to nenařizuje. Nevybíráme ale mezi dobrou a špatnou variantou. Máme tady jenom dvě špatné. Dopravní zatížení bude hrozné v každém případě,“ shrnula situaci jedna ze zastupitelek.

Podle Andrey Míčkové nabízejí investoři Boršovu v rámci plánovací smlouvy finanční příspěvek ve výši dvaceti milionů korun rozložený do dvaceti let. „Projekt by měl obci navíc přinášet přibližně jedenáct milionů korun ročně na dani z nemovitých věcí. Součástí dohody je také ozelenění části fasády haly směrem k hlavní silnici, vybudování a následná údržba chodníku v ulici Honskondlovka a vytvoření odstavných stání pro kamiony uvnitř areálu, aby vozidla nemusela stát mimo něj,“ uvádí mluvčí investorů.

Boršovské zastupitelstvo 31. srpna nakonec odložilo hlasování o smlouvě na čtvrtek 17. září, kdy by mělo už padnout definitivní rozhodnutí. Podle Míčkové je prioritou investorů se s obcí dohodnout, ale upozorňuje na to, že i bez smlouvy budou pokračovat v plánování stavby. „Z hlediska povolovacích procesů máme možnost projekt jednoho distribučního centra upravit tak, aby již nevyžadoval zásah do obecního pozemku ani plánovací smlouvu,“ říká.

Ocelová města

Obří kostky logistických center, zabírající tisíce metrů čtverečních, většinou stojí podél hlavních infrastrukturních uzlů, jako jsou dálnice, letiště nebo velká nákladová nádraží. Fungují pouze jako překladiště. Zboží se přiveze, přebalí, zařadí, chvíli se skladuje a zase mizí pryč.

„Zlaté časy, jak tomu developeři říkali, panovaly kolem let 2016 až 2019,“ říká pro Deník Referendum architekt a spoluautor knihy Ocelová města: Architektura logistiky ve střední a východní Evropě Miroslav Pazdera. „Pořád je to ale jedna z nejvýnosnějších stavebních investic v přepočtu na metry čtvereční,“ dodává.

Ekonomika těchto objektů funguje tak, že investor či developer postaví halu takzvaně na zelené louce, zpravidla na poli, a následně ji pronajme korporaci, která ji využije jako svůj logistický sklad. S  globalizací a rozvojem internetového nakupování nastal rozmach těchto center po celé Evropě, zvláště však v jejím středu a na východě, protože je to pro investory levnější.

Na území České republiky už stojí dvě distribuční centra Amazonu — logistické v Dobrovízi u Prahy a druhé v Kojetíně na Přerovsku, které je zaměřené na robotiku.

První česká hala Amazonu měla původně vyrůst v Brně, narazila však na místní odpor, kvůli kterému se investorská společnost nakonec rozhodla pro středočeský Dobrovíz. I tam sice obyvatelé proti stavbě Amazonu protestovali, nakonec byl ale výměnou za různé investice do obce a její infrastruktury projekt schválen.

Před podobnou situací aktuálně stojí i Boršov nad Vltavou: Mírnit dopady projektu dohodou s developery, nebo ho úplně bojkotovat a doufat, že si investoři záměr s Amazonem rozmyslí?

Mohou se malé obce vůbec bránit?

„Menší obce bývají proti developerům často bezbranné. Když máte čtyři tisíce obyvatel, jste proti korporaci malý hráč. Developer je schopnější obstarat si právníky a má na všechno více kapitálu,“ říká architekt Pazdera a vystihuje tak aktuální situaci v Boršově i v Dobrovízi v roce 2014. Tam se sice obyvatelé v nezávazné anketě nejdříve vyslovili proti výstavbě Amazonu, následně se ale proti odporu obce postavil Středočeský kraj spolu s vládní agenturou CzechInvest a projekt prosadili.

Investoři ze společnosti Panattoni potřebovali pro výstavbu logistické haly v Dobrovízi změnu v územním plánu. Obci se tudíž podařilo vymoci alespoň nějaké ústupky: obchvat za padesát milionů korun, rozšíření čistírny odpadních vod, díky čemuž mají místní občané stočné zdarma, a milion korun do rozpočtu ročně. „Myslím, že jsme vymohli, co jsme mohli,“ prohlásila pro server Voxpot v roce 2020 jedna ze zakladatelek spolku Občané pro Dobrovíz, který se původně snažil stavbě haly zamezit.

Místnímu odporu v Brně naopak pomohlo, že část pozemků, na nichž chtěl investor stavět, patřila městu. Hala měla vyrůst v brněnské průmyslové zóně Černovická terasa poblíž letiště Brno-Tuřany. Jedním z jejích významných zastánců byl tehdejší brněnský primátor Roman Onderka (ČSSD). Podle Hany Stuchlík Kašpaříkové (dříve Piráti), která stála v čele občanského odporu, se stavba nakonec neuskutečnila i kvůli tomu, že investor i Amazon chtěli stavbu uskutečnit co nejrychleji a průtahy s místním odporem pro ně představovaly nepřijatelné riziko.

Případ Boršova je ale specifický, protože na rozdíl od Brna zde obec nevlastní pozemky, na kterých chtějí investoři stavět, a není ani potřeba měnit územní plán jako v případě Dobrovíze. Mají tedy malé obce vůbec možnost bránit se velkým developerům, nebo být pro ně alespoň rovnocennými partnery?

„Dobrým příkladem je sdružení obcí v rámci Koridoru D8,“ vyzdvihuje Pazdera uskupení tří měst a pětadvaceti obcí podél dálnice D8, které vzniklo v roce 2017 a které dodnes postupuje při obhajobě obecních zájmů společně.

„Prvotním impulsem pro náš vznik byla rozrůstající se investiční logistická výstavba kolem dálnice D8, která má za následky nezvratné změny v krajině. Způsobuje zvýšení dopravy, změny hlukových a emisních podmínek. Mnohé negativní vlivy způsobují nejen logistické areály, ale i těžební a chemický průmysl nebo provoz na silnicích a železnicích,“ píše organizace na svých webových stránkách.

Proměna krajiny a levná práce

Obrovské halové komplexy se propsaly do vzhledu evropské krajiny. Často se nacházejí v místech považovaných za globální či regionální periferie. Před covidovou pandemií začala logistická infrastruktura růst napříč zeměmi střední a východní Evropy, obzvlášť v pohraničních regionech nebo podél tranzitních tras v blízkosti velkých měst. V České republice se jedná o lokality, odkud zboží směřuje dále do Německa či Rakouska.

Důvodem, proč si investoři oblíbili střední a východní Evropu, je pochopitelně levnější práce a doprava. Jako transportní přeshraniční koridor ale funguje například i oblast severní Itálie, kde Amazon sídlí v několik logistických halách. Stejně jako v České republice se tak děje v blízkosti metropolí a skladované zboží z velké části putuje do sousedních zemí jako Německo nebo Francie.

„V případě společnosti Amazon hraje při výběru lokality významnou roli fakt, že se jedná o malá města nebo socioekonomicky slabé obce, kde Amazon jedná s úřadem starosty a žádá o nezbytné úlevy k otevření logistického centra, přičemž na oplátku slibuje pracovní místa a související výhody pro danou oblast,“ vysvětlují italské občanské organizace v magazínu Urban Matters Journal.

Stejnou argumentaci používá Amazon i v případě Boršova. Nicméně vzhledem k těžkým pracovním podmínkám a nízkým platům se zaměstnanci většinou nenabírají v místě. Společnost nakonec často najímá agenturní zaměstnance, které před každou směnou dováží autobusem. Samotní Boršované na zasedání zastupitelstva opakovali, že neznají jediného člověka z vesnice, který by se chystal v novém Amazonu pracovat.

„Logistické haly jsou nutnou podmínkou pro životní standard, na který jsme si zvykli. Je to ale zásah do krajiny, obzvlášť v našem pohraničí velmi razantní. Vyvstávají problémy se zadržováním vody, světelným znečištěním. A je to eticky problematické i kvůli podmínkám práce,“ říká Pazdera. Podle něj by byla namístě větší regulace výstavby těchto objektů na krajské a státní úrovni.

Nedávný případ úspěšného tažení proti Amazonu pochází z rakouského Sankt Valentinu. Díky spojení veřejnosti a místních politiků se v roce 2023 podařilo stavbu distribučního centra zastavit. Plán počítal se sto zaměstnanci, kteří by nakládali balíky na padesát tisíc metrů čtverečních velkém pozemku v Neu-Thurnsdorfu poblíž dálnice. „Proti se ale postavili obyvatelé místní obce a politici ze strany Zelených a SPÖ (Sociálnědemokratická strana Rakouska) a FPÖ (Strany svobody Rakouska),“ popsal rakouský deník Der Standard. Hlavními argumenty byly opět obavy ze zvýšené dopravy, dopad na životní prostředí a podmínky práce v Amazonu.

I v tomto případě však Amazon našel náhradní místo a v letošním roce zahájil výstavbu logistického centra v nedalekém Ennsu, které má být funkční od roku 2027.

Boj obcí s developery logistických hal je podle Pazdery složitý. „Výstavba je přímým odrazem trhu. Jejich vznik je podmíněn cenou práce, mírou regulace, druhem kontribucí a vzdáleností v rámci logistické sítě. Pokud podmínky nejsou vhodné, tak se haly začnou stavět jinde,“ říká.

„Samotné slovo logistika je původně vojenský termín a svou chladně racionální, odlidštěnou povahu si uchovává dodnes,“ dodává.