Největší česká přehrada Lipno se v posledních letech potýká s rostoucím výskytem sinic a zhoršující se kvalitou vody. V reakci na situaci vznikla v roce 2022 občanská iniciativa Lipensko pro život, jejíž tlak vedl Jihočeský kraj k zadání rozsáhlé studie o příčinách znečištění.

Kraj letos zveřejnil její analytickou část prostřednictvím brífingu hejtmana Martina Kuby (Naše Česko). Kuba ve svém vystoupení zdůraznil především vliv přírodních procesů v povodí a fosforu přitékajícího ze šumavských rašelinišť. Jak však upozorňuje Michal Hořejší, sami autoři výzkumu považují takový výklad za zavádějící a v rozporu s hlavním sdělením studie.

„Hejtman Kuba mluvil o tom, že za znečištění Lipna můžou šumavská rašeliniště, respektive živiny, které se z těchto rašelinišť vyplavují. (...) Jeho interpretace byla vlastně opačná, než co ta studie říkala skutečně,“ říká Hořejší.

Podle Hořejšího nejde o ojedinělý spor. Podobné konflikty o výklad vědeckých závěrů se podle něj opakovaly i v případě Národního parku Šumava, kde byla odborná data v politických debatách běžně využívána selektivně.

Co studie skutečně říká o příčinách znečištění Lipna? Proč se její výklad stal politickým sporem? A jaký dopad může mít další developerská výstavba v regionu na budoucnost největší české přehrady? Poslechněte si nový díl Podcastu Deníku Referendum.

Podcasty DR můžete odebírat a hodnotit na Spotify, Apple Podcasts, YouTube i dalších podcastových platformách.