↗

Hnutí ANO, jehož předseda Andrej Babiš nominační zákon v minulosti prosadil, se nyní překvapivě staví proti vlastní politice. Trojicí navrhovatelů současného zrušení zákona tvoří dva jeho poslanci (Zuzana Ožanová a Patrik Pařil) a poslankyně za Motoristy sobě Renata Vesecká, k nimž se připojil Jaroslav Foldyna z SPD. Foto FB Martin Kolovratník

Od roku 2020 je v  České republice účinný takzvaný nominační zákon. Zajišťuje přístup veřejnosti k informacím o lidech, kteří jsou vybíráni do orgánů státních firem a firem s majetkovou účastí státu. Zákon zavedl povinná výběrová řízení na pozice ředitelů a členů představenstev státních firem a zřídil výbor pro personální nominace, který dává stanoviska k návrhům ministerstev k nominacím do vedení státních firem i jejich dozorčích orgánů.

Zákonný postup je následující: ministerstvo nejprve provede transparentní výběrové řízení na člena řídícího orgánu, popřípadě člena dozorčího orgánu přímo nominuje a ten pak předstoupí před tento nově zřízený výbor pro personální nominace. Celý nominační proces je veřejný, a lidé tak mají možnost se dozvědět, jak se výbor ke konkrétním návrhům vyjádřil a jestli se ministerstva jeho doporučeními řídila. Za jmenování do vedení státního podniku je odpovědné vedení resortu, které daného člověka nominovalo. Neexistuje sice sankce, lze však vyvodit politickou odpovědnost. Máme totiž dobrý přehled o tom, kdo a proč je nominován, ještě předtím, než konkrétní pozici obsadí.

Skutečnost, že stanovisko výboru není pro ministerstva závazné a že z jeho nerespektování neplynou žádné právní sankce, nyní kritizuje skupina čtyř poslankyň a poslanců ANO, SPD a Motoristů sobě. Ano, zákon odpovídá politickému kompromisu v době jeho schvalování. Poslanci vládních stran ale tvrdí, že tato legislativa vlastně vůbec nefunguje, a přicházejí s překvapivým řešením. Místo aby navrhli, jak zákon zpřísnit nebo vylepšit, požadují jeho zrušení bez náhrady.

Jaká jsou přitom fakta? Z analýzy spolku Lobbio vypývá, že v osmdesáti procentech případů ministerstva kandidáty, kteří nedostali od výboru doporučující stanovisko, nejmenovala. Těžko tedy obstojí tvrzení, že zákon nefunguje. A co se v číslech samozřejmě neukazuje, je to, kolik kandidátů ministerstva právě díky transparentnímu procesu ani nenavrhla. Navíc díky povinným výběrovým řízením do vedení společností, které zákon zavedl, se zvýšila transparentnost a profesionalizace obsazování těchto pozic.

Iniciativa vládních poslanců je překvapivá i proto, že v roce 2018 byl hlavním navrhovatelem této úpravy Andrej Babiš a hnutí ANO zdůrazňovalo, že je to důležitý nástroj pro posílení transparentnosti a zlepšení veřejné kontroly. Otevřená a standardizovaná výběrová řízení a zlepšení řízení a kontroly státních firem jsou navíc obsaženy jako jeden z cílů i v hospodářské strategii, kterou navrhlo hnutí ANO a vláda ji nedávno schválila.

Pokud chtějí vládní poslanci zlepšit fungování nominačního zákona, mohou využít konkrétní návrhy opatření, které analýza Lobbio obsahuje. Třeba zavést veřejný portál pro výběrová řízení, zapojit profesionální firmy a zřídit otevřenou databázi kvalifikovaných kandidátů, do které se uchazeči budou moci sami hlásit. Kombinace těchto opatření by zvýšila počet uchazečů ze soukromého sektoru i zahraničí a stát by měl větší možnost výběru. Profesionalitu celého procesu by zlepšilo i uložení povinnosti ministerstvům, aby definovala kvalifikační požadavky pro obsazování pozic, a zapojení výboru pro personální nominace do tohoto procesu od samého počátku.

Nominační zákon jistě není dokonalý, ale přinesl do obsazování pozic ve státních firmách vyšší míru transparentnosti. Pokud dojde k jeho zrušení, vláda tím jen zavře dveře veřejné kontrole a popře svůj vlastní ekonomický program.