Sněmovna se vrátí k protikuřáckému zákonu a projedná nominace do státních firem

Jan Gruber

Poslanci projednají tři různé návrhy zákona o celostátním referendu. Budou se zabývat novelou, jež by měla urychlit výstavbu dopravní infrastruktury, nebo pirátským nominačním zákonem. Na programu jsou i volby radních ČTK a ČRo.

Poslanci se na pokračující třinácté schůzi Poslanecké sněmovny budou znovu zabývat novelou protikuřáckého zákona nebo hned třemi návrhy zákona o celostátním referendu. Projednají pirátskou předlohu nominačního zákona, novelu zákon o urychlení výstavby dopravní infrastruktury a vrátí se k volbám členů Rad Českého rozhlasu a České tiskové kanceláře.

Minulý týden se Sněmovně nepodařilo obsadit všechna volná místa v mediálních radách. Poslanci proto budou opětovně rozhodovat o novém radním Českého rozhlasu. Ve druhém kole mají na výběr mezi dabérem Zdeněk Mahdalem a teoretikem médií Janem Jirákem. V případě České tiskové kanceláře budou volit mezi nominantkou politického hnutí SPD Janou Gáborovou a Kristiánem Chalupou, který kandiduje s podporou ODS.

Sněmovna se v úterý odpoledne vrátí k přerušené diskusi nad novelou protikuřáckého zákona, kterou společně předložilo šestaosmdesát poslanců napříč politickými stranami. Změna zákona má mimo jiné umožnit vznik stavebně oddělených kuřáren bez obsluhy a návrat kouření do menších hospod a barů s výměrou do osmdesáti metrů čtverečních.

Podporu zákonu, za nímž stojí poslanec Marek Benda (ODS), v minulých týdnech vyslovili zástupci všech sněmovních stran s výjimkou lidovců a politického hnutí ANO, ač i jeho členové jsou pod ním podepsáni. Proti novele naopak ostře vystupoval ministr zdravotnictví v demisi Adam Vojtěch (ANO), jenž říká, že Bendův návrh je zcela v rozporu s původním smyslem protikuřáckého zákona.

Tři varianty celostátního referenda

Poslanci budou dále pokračovat i v debatě nad poslaneckými návrhy zákonů o celostátním referendum, které předložili zástupci politického hnutí SPD, KSČM a ČSSD. Na návrh místopředsedy Sněmovny Vojtěcha Pikala (Piráti) se zákonodárci minulý týden rozhodli, že všechny tři návrhy projednají ve sloučené rozpravě.

Přestože cíl jednotlivých iniciativ je stejný — tedy zakotvit do českého právního řádu pětadvacet let nenaplněný institut všeobecného referenda — parametry předložených zákonů se dramaticky různí. Největší rozdíly lze nalézt v otázkách, o nichž by občané svými hlasy mohli rozhodovat, počtu podpisů, jimiž by bylo možné referendum vyvolat, a v neposlední řadě i v účasti nutné pro platnost takového hlasování.

Někdejší ministryně spravedlnosti Helena Válková (ANO) prohlásila, že považuje za vhodné, aby všechny tři tisky Sněmovna postoupila do dalšího čtení s tím, že v průběhu projednávání ve výborech by mohl ve spolupráci s vládou vzniknout kompromisní, komplexní pozměňovací návrh. Její slova podpořil i místopředseda Poslanecké sněmovny Vojtěch Filip (KSČM).

Zrychlování výstavby dopravní infrastruktury

Druhé čtení ve středu čeká poslaneckou novelu zákona o urychlení výstavby dopravní infrastruktury, která chce zkrátit dobu přípravy stanovených staveb prostřednictvím institutu předběžné držby, respektive institutu mezitimního rozhodnutí, který na místo předběžné držby v rámci pozměňovacího návrhu prosazuje Hospodářský výbor.

Bude-li návrh sněmovního výboru schválen, investoři by mohli zahájit výstavbu bez ohledu na spor o výši náhrady za pozemek či nemovitost, kterou potřebují vykoupit. Stát by tedy mohl stavět i na parcelách, které doposud nevlastní s tím, že odškodnění by se řešilo až ve druhém kroku a soudní pře by nebránily realizaci stavby.

Ústavně-právní výbor současně navrhuje zákonem omezit lhůtu, ve které by úřady musely rozhodnout o vydání závazných stanovisek v rámci povolovacího stavebního řízení, na šedesát dní. Pokud by v daném termínu potřebná stanoviska nevydaly, mělo by se za to, že nemají žádné námitky.

„S úpravou lze souhlasit, je však s ohledem na naše závazky k Evropské unii zapotřebí ošetřit, aby se netýkala závazného stanoviska vyhodnocení vlivů na životní prostředí (EIA),“ uvedl předkladatel zákona Martin Kolovratník (ANO) a předložil další pozměňovací návrh, podle něhož nelze vydání závazného stanoviska EIA obejít tak, jak navrhuje sněmovní Ústavně-právní výbor.

Pirátský návrh nominačního zákona

Ve druhém čtení Sněmovna projedná i senátní novelu zákona o Ústavním soudu, podle níž by soudci stejně jako senátoři a poslanci přišli o plnou přestupkovou imunitu. Tu si zákonodárci rovněž na návrh Senátu zrušili již před čtrnácti lety. Dnes tak mohou být poslanci i senátoři trestáni za své přestupky stejně jako ostatní občané, pokud si ovšem nezvolí projednání přestupku v příslušných parlamentních výborech. Obdobně by to podle Senátu mělo platit i pro soudce Ústavního soudu.

Na programu jsou také dva související zákony o soudních znalcích a o soudních tlumočnících a překladatelích. Doposud byla činnost těchto profesí upravena jediným právním předpisem. Jejich rozdělením do dvou zákonů chce rezort spravedlnosti stabilizovat výkon znalecké, překladatelské a tlumočnické práce. Obě právní normy zavádějí právní nárok na zápis do příslušných seznamů, stanovují kvalifikační požadavky a upravují stávající systém odměňování.

Poslanci by se měli dále zabývat pirátskou novelou nominačního zákona, která vychází z věcného záměru zákona schváleného v minulém volebním období vládou Bohuslava Sobotky (ČSSD). Jejím cílem je zavést pravidla pro transparentní výběr osob do řídících a kontrolních orgánů právnických osob s majetkovou účastní státu. Pirátský návrh prozatím podpořili zástupci ČSSD, TOP 09, KDU-ČSL a Starostů.

„Protože v přímém přenosu můžeme sledovat prorůstání Agrofertu a lidí z okolí Andreje Babiše do státní správy, zároveň i odstraňování těch nepohodlných, a to premiérem v demisi bez důvěry, je pro nás nominační zákon stěžejní. Paradoxní je, že na svém posledním jednání dala vláda k návrhu zamítavé stanovisko, ačkoliv před pár měsíci politické hnutí ANO přislíbilo, že komplexní návrh Pirátů podpoří,“ uvedl Ivan Bartoš (Piráti).

    Diskuse (0 příspěvků)