Senátní volby mají mnohá specifika, kterými se odlišují od všech ostatních volebních klání v České republice. Většinou jde o dvoukolové většinové hlasování. Voliči tedy mnohdy preferují výrazné osobnosti se silnou vazbou na daný region. V prvním kole se navíc mohou jak na pravici, tak na levici hlasy ne zcela předvídatelně štěpit.

Jakoukoli prognózu navíc problematizuje tradičně nízká volební účast, obzvlášť ve druhém kole. Na výsledku se tedy sčítají faktory místní s faktory celostátními. Naše třídílná analýza prochází jeden obvod po druhém a hodnotí situaci čistě z hlediska regionálních faktorů a na základě analýzy výsledků z let 2010, 2004 a 1998.

Letošní volby se uskuteční jako každé dva roky v sedmadvaceti obvodech. Letos to jsou: Karlovy Vary, Most, Plzeň-město, Český Krumlov, Tábor, Beroun, Praha 11, Praha 10, Praha 6, Mělník, Ústí nad Labem, Liberec, Jičín, Kutná Hora, Pardubice, Ústí nad Orlicí, Blansko, Jihlava, Brno-město, Brno-venkov, Olomouc, Bruntál, Nový Jičín, Ostrava-město, Frýdek-Místek, Kroměříž a Hodonín.

Na sklonku minulého týdnu jsme zveřejnili první díl soustředěný na Prahu a šest českých obvodů, dnes se posouváme dále na východ a nabízíme vhled do druhé třetiny obvodů.

Mělník

Na Mělnicku obhajuje mandát Veronika Vrecionová z ODS. Sociální demokraté zde do boje o senátorské křeslo vyslali poslance Stanislava Humla. Za STAN se o hlasy voličů uchází starosta Kralup nad Vltavou Petr Holeček, za zelené Martin Mach a komunisté do voleb nominovali Zdeňka Štefka. Svého kandidáta zde má také hnutí ANO, je jím Igor Karen.

„Střední Čechy nejspíš postihne odliv sympatií k tradiční pravici, zejména k ODS, a naopak vzestup očekávání od komunálních politiků usilujících o senátorské křeslo. Jde o území lidnaté, ale zároveň v mnohém doplácející na spádovost nedaleké Prahy,“ uvedl v rozhovoru pro Deník Referendum politolog Lukáš Jelínek.

„Proto bych favorizoval zkušené komunální harcovníky. K nim patří starosta Kralup nad Vltavou Petr Holeček, kandidující za STAN. Jde o oblíbeného učitele s pověstí umírněného, konsensuálního pravičáka. Pro obvod docela atraktivní kombinace,“ uvažuje Jelínek.

„Snad k hlasům může přijít i Stanislav Huml z ČSSD,“ pokračuje a připomíná, že si poslanec sociálních demokratů připsal v posledních sněmovních volbách nemalé množství preferenčních hlasů. „Voliče přitahuje dopravní specializací, ale i velmi jednoduchým neformálním vyjadřováním, na sociálního demokrata leckdy skandálním,“ dodává Jelínek.

Právě kontroverznost ale může podle Jelínka některé váhavé voliče od volby Humla odradit. „Stávající senátorce Vrecionové velké šance nedávám nejen kvůli příslušnosti k ODS, ale i proto, že v horní komoře patřila k méně viditelné části,“ uzavírá Jelínek.

Veronika Vrecionová získala mandát v roce 2010. Ve druhém kole porazila kandidáta ČSSD Milana Němce, svůj hlas jí dalo 55,83 % voličů. V roce 2004 zde získal mandát Jiří Nedoma z ODS, kterého ve druhém kole volilo 56,57 % voličů. Za sociální demokracii tehdy kandidoval Ctirad Mikeš, který obdržel v prvním kole pouhých 10,70 % hlasům a skončil až na pátém místě.

V roce 1998 za ČSSD na Mělnicku kandidoval Oldřich Pácha, který postoupil ze druhého místa do druhého kola, avšak mandát nezískal, když jej volilo 46,20 % voličů.

Mělnicko je spíše pravicový obvod, jde do značné míry o předměstí Prahy. Dříve tu převážně vítězila ODS, letos ale mandát v tomto obvodě nezíská. Do druhého kola se podle našeho odhadu dostane Petr Holeček, jehož do voleb nominovalo hnutí Starostové a nezávislí a Stanislav Huml. Mandát získá Holeček.

Druhé kolo: Petr Holeček (STAN) x Stanislav Huml (ČSSD) Budoucí senátor: Petr Holeček (STAN)

Ústí nad Labem

V Ústí nad Labem se letos o hlasy voličů uchází celkem deset kandidátů. Mandát obhajuje Jaroslav Doubrava z uskupení Severočeši.cz. Občanští demokraté do voleb vysílají ústeckého zastupitele Jana Tvrdíka, za hnutí ANO se o hlasy voličů uchází univerzitní profesor František Holešovský.

Překvapením voleb může být Martin Hausenblas, který jde do voleb na kandidátce hnutí Jsme PRO Ústí, podporu má také od Strany zelených a od Pirátů. ČSSD pak do voleb nominovala Vítězslava Štefla, komunisté Stanislava Körnera a DSSS svého předsedu Tomáše Vandase.

„Volební obvod Ústí nad Labem lze označit za tradičně levicový, přesto zde dokázali v minulosti do senátních voleb zasahovat občanští demokraté, kteří dokonce v letech 2004—2010 drželi senátorský mandát a i v posledních senátorských volbách v roce 2010 dokázal bývalý senátor za ODS, primář oční kliniky Pavel Sušický, postoupit do druhé kola,“ připomíná politolog Pavel Maškarinec.

Za favorita letošního volebního klání nicméně považuje Jaroslava Doubravu, který mandát obhajuje. „Silně ve své kampani akcentuje témata bezpečnosti či imigrace. Podobná témata navíc preferuje také značná část dalších kandidátů, což může paradoxně nahrát právě Doubravovi,“ myslí si politolog.

Za jeho výhodu považuje navíc to, že působí vedle například Tomáše Vandase z DSSS v podstatě jako umírněný politik. „Také jeho komunistická minulost mu v levicovém obvodu může zajistit nemalý počet hlasů,“ doplňuje Maškarinec.

Za hlavního protikandidáta Doubravy pak označuje Martina Hausenblase. „Jeho programovými prioritami jsou kvalita života, investice do čistých technologií a inovací, které by měly snížit nezaměstnanost a přinést nová pracovní místa do regionu. Hausenblasův postup zřejmě neohrozí ani kandidát hnutí ANO, univerzitní profesor František Holešovský,“ myslí si politolog.

„Hlavním důvodem je to, že se zde hnutí ANO jako vítěz komunálních voleb, v roce 2014 rozštěpilo do dvou frakcí,“ vysvětluje Maškarinec. Jedinou otázkou tak podle něj zůstává, jakým způsobem se do úspěchu Doubravy promítne případná neúčast hnutí Severočeši.cz v krajských volbách. Podle něj by ale ani tato peripetie neměla jeho postup do druhého kola ohrozit.

„Ve druhém kole pak bude mít zřejmě jistou výhodu stávající senátor. Osloví totiž mimo jiné voliče své bývalé strany, tedy KSČM. A nejen je. Pro Hausenblase bude naopak docela obtížné oslovit dostatečný počet nových voličů, tedy ty, kteří v prvním kole volili kandidáty hnutí ANO či TOP 09,“ uzavírá Maškarinec.

V roce 2010 zde senátní volby vyhrál Jaroslav Doubrava z hnutí Severočeši.cz. Do druhého kola s ním postoupil občanský demokrat Pavel Sušický. Doubrava ho porazil o necelých dvanáct procent hlasů. Za ČSSD před šesti lety kandidoval Gustav Krov, který skončil v prvním kole na třetím místě.

V roce 2004 tu mandát získal Pavel Sušický z ODS, kterého ve druhém kole volilo 56,26 % voličů. Ve druhém kole mu byl soupeřem Jaroslav Doubrava z KSČM. Za sociální demokracii tehdy kandidoval Jaroslav Brychta, který v prvním kole obdržel mizivých 8,61 % hlasů.

V roce 1998 pak mandát získal Jaroslav Doubrava, když pro něj ve druhém kole hlasovalo 52,37 % voličů. V roce 1998 za ČSSD kandidoval Jan Schmidt, získal 23,40 % hlasů a skončil třetí.

Volební obvod Ústí nad Labem je levicový. Jednoznačným favoritem voleb je obhájce mandátu a bývalý komunista Jaroslav Doubrava, který jde do voleb za uskupení Severočeši.cz. Do druhého kola s ním postoupí Martin Hausenblas. Jeho situace bude ale o poznání složitější, je totiž otázka, které voliče může před druhým kolem přetáhnout na svoji stranu.

Druhé kolo: Jaroslav Doubrava (Severočeši.cz) x Martin Hausenblas (Jsme PRO Ústí) Budoucí senátor: Jaroslav Doubrava (Severočeši.cz)

Liberec

V Liberci za ČSSD kandiduje bývalý olympionik a současný poslanec Pavel Ploc. Zároveň je to jeden z osmi obvodů, kde svůj mandát obhajuje ODS, nově se zde ale o hlasy voličů neuchází expředseda Senátu Přemysl Sobotka, nýbrž podnikatelka Martina Bufková Rychecká.

Za komunisty na Liberecku kandiduje Jaroslav Havelka, svého kandidáta zde má také v komunální politice úspěšná Změna. Je jím náměstek libereckého primátora Jan Korytář. Za STAN kandiduje starosta Chrastavy Michael Canov, za TOP 09 přednosta chirurgie Peter Hromádka a za hnutí ANO pivovarník Marek Vávra.

„Liberec byl tradičně pravicový obvod, což potvrzuje fakt, že zde od ustavení Senátu dokázal nepřetržitě udržet senátorské místo jeho expředseda Přemysl Sobotka z ODS,“ říká v rozhovoru pro Deník Referendum politolog Pavel Maškarinec.

Připomíná ale, že podpora ODS začala v regionu postupně klesat, což podle něj souvisí především s propojením občanských demokratů a místních podnikatelských kruhů. „Úpadek ODS vyvrcholil v posledních komunálních volbách, kdy pouze těsně překročila pětiprocentní omezovací klauzuli. Přitom třeba v roce 2002 měla v městském zastupitelstvu třináct z devětatřiceti mandátů, po posledních volbách má pouze dva.“

Právě proto nelze podle Maškarince očekávat, že by ODS byla obhájila ve městě senátorský mandát. „Pro Liberecko je tradičně typický výrazný úspěch neparlamentních subjektů, což se ale doposud neprojevilo v senátních volbách, neboť v nich byli hlavními soupeři občanských demokratů kandidáti ČSSD, v jednom případě to byl komunista,“ doplňuje Maškarinec.