Pokud jsme ve druhém díle našeho předvolebního seriálu analýz napsali, že krajské volby lze nahlížet jako generálku souboje dvou aktuálně nejsilnějších politických stran před sněmovními volbami, něco podobného můžeme říct také na adresu Strany zelených a Pirátů: krajské volby jsou pro ně testem teorie, dle které spočívá šance k expanzi menších mimoparlamentních subjektů v jejich společné alianci.

Podaří se Pirátům a zeleným uspět spíše v regionech, kde se o hlasy voličů ucházejí samostatně, anebo zafunguje synergický efekt, a uspějí tam, kde vytvořili předvolební koalici? Odpověď na tuto otázku bude klíčová právě směrem ke sněmovním volbám. Předseda Pirátů Ivan Bartoš totiž před časem v rozhovoru pro Deník Referendum uvedl, že není příznivcem předvolebních koalic.

Zelení pod vedením Matěje Stropnického zase pracují se scénářem, dle kterého vznikne před sněmovními volbami aliance, jejímž ohniskem bude Strana zelených: zelení, Žít Brno, Změna pro Liberec, Jsme pro Ústí a případně Piráti na společné kandidátce. Taková je představa. Zda-li je životaschopná, napoví letošní krajské volby.

Připomeňme, že před čtyřmi lety se zelení a Piráti nedostali ani do jednoho krajského zastupitelstva. Piráti byli nejúspěšnější ve Středočeském kraji, kde jim svůj hlas dalo 3,03 procent voličů, zelení obdrželi nejvíce hlasů na jižní Moravě, kde je volilo 3,68 procent voličů. K pětiprocentní hranici nutné pro zisk mandátů měly obě formace relativně daleko.

Pokud bychom ale jejich hlasy sečetli, dostaly by se obě přes pět procent v těchto krajích: ve Středočeském s 5,62 procenty, v Jihomoravském s 6,17 procenty. Ve dvou dalších krajích, konkrétně v Plzeňském (4,77 %) a Moravskoslezském (4,96 %), získaly oba subjekty v součtu o něco málo méně než potřebných pět procent hlasů.

V letošních krajských volbách kandiduje Pirátská strana samostatně v sedmi krajích (Moravskoslezském, Středočeském, Karlovarském, Plzeňském, Jihočeském, Libereckém a na Vysočině), ve dvou (Pardubickém a Královéhradeckém) se bude o hlasy voličů ucházet v širší koalici menších stran, jejichž součástí jsou i zelení, v Olomouckém kraji kandidují v širší koalici regionálních subjektů, avšak bez zelených, a ve třech krajích (Jihomoravském, Zlínském a Ústeckém) naopak kandidují v koalici pouze se Stranou zelených.

Zelení jdou do voleb samostatně pouze ve dvou (Jihočeském a Karlovarském) krajích. Kromě třech výše zmíněných krajů, kde kandidují na společné kandidátce s Piráty, se o hlasy voličů ve dvoukoalici ucházejí ještě v dalších čtyřech krajích. V Libereckém se Změnou, v Olomouckém s KDU-ČSL, na Vysočině s TOP 09 a v Moravskoslezském s SNK-ED. V Královéhradeckém a v Pardubickém kraji se budou o hlasy voličů ucházet společně s Piráty a Změnou a ve Středočeském a Plzeňském v širší koalici s lidovci a dalšími menšími formacemi.

Z mimořádně rozsáhlého předvolebního šetření agentur Median a STEM/MARK, které měřily pro Českou televizi potenciál politických stran a předvolebních koalic ve všech třinácti krajích vždy na vzorku minimálně 1200 respondentů, vyplývá, že se Piráti mají šanci dostat do krajských zastupitelstev v osmi krajích, Strana zelených pak dokonce v jedenácti. Potenciál zelených se přitom pohybuje v intervalu mezi sedmi a devatenácti a půl procenty.

Nejen s Piráty. Zelení mají šanci uspět i s KDU-ČSL a TOP 09

Podle sociologa Daniela Prokopa, který působí právě v agentuře Median, data z rozsáhlého šetření pro Českou televizi naznačují, že tam, kde zelení a Piráti kandidují na společné kandidátce, mají většinou relativně velkou šanci na vstup do zastupitelstva. „Těžší to, zdá se, budou mít v Pardubickém a Zlínském kraji,“ dodává.