Druhý říjnový víkend se kromě krajských voleb uskuteční také první kolo voleb senátních. Lidé tak jako každé dva roky zvolí třetinu senátorů na šest let. Rozhodovat budou mimo jiné o tom, zda a jakou většinu si v horní komoře uchová ČSSD, která nyní disponuje celkem třiatřiceti senátory. Sociální demokraté obhajují celkem jedenáct mandátů. Druhý nejsilnější klub má v horní komoře ODS, ze čtrnácti křesel jich obhajuje ale celkem osm.

Klíčovou otázkou tedy je, zda se tradičním pilířům české politiky podaří zastavit pád. S tím souvisí druhé podstatné téma letošních voleb: posílí své zastoupení v horní komoře hnutí ANO, které nyní disponuje pouhými čtyřmi mandáty, anebo se bude podpora tříštit mezi rozličné menší subjekty?

Babišova formace má tu výhodu, že neobhajuje ani jeden mandát, v roce 2010, kdy se konaly poslední volby ve stejných obvodech jako letos, ještě neexistovala. KDU-ČSL má pak možnost stát se po letošních volbách druhým nejsilnějším subjektem Senátu, nyní v něm má jedenáct zástupců a obhajuje pouze dva mandáty.

Dva mandáty obhajuje také uskupení Severočeši.cz a Strana práv občanů (SPO), jedno křeslo v horní komoře nakonec obhajují Starostové a nezávislí a Nestraníci z Pardubic. Pozoruhodné bude také sledovat, jak si v součtu povedou strany koaliční a opoziční. Podle všech předpokladů je realistické očekávat, že si koalice i po těchto volbách udrží také v horní komoře pohodlnou většinu.

V neposlední řadě nás bude zajímat, jak si kromě Václava Bělohradského povedou osobnosti ukotvené v rozličných občansko-politických projektech, které uspěly v posledních komunálních volbách: přetaví tehdejší úspěch v senátní křeslo Barbora Antonová z Žít Brno, Jan Korytář z liberecké Změny či Martin Hausenblas z hnutí Jsme PRO Ústí a Renata Chmelová, kterou do voleb vysílá z komunální politiky dobře známá pražská koalice VLASTA?

Senátní volby mají mnohá specifika, kterými se odlišují od všech ostatních volebních klání v České republice. Většinou jde o dvoukolové většinové hlasování. Voliči tedy mnohdy preferují výrazné osobnosti se silnou vazbou na daný region. V prvním kole se navíc mohou jak na pravici, tak na levici hlasy ne zcela předvídatelně štěpit.

Jakoukoli prognózu navíc problematizuje tradičně nízká volební účast, obzvlášť ve druhém kole. Na výsledku se tedy sčítají faktory místní s faktory celostátními. Následující třídílná analýza prochází jeden obvod po druhém a hodnotí situaci čistě z hlediska regionálních faktorů a na základě analýzy výsledků z let 2010, 2004 a 1998.

Letošní volby se uskuteční jako každé dva roky v sedmadvaceti obvodech. Letos to jsou: Karlovy Vary, Most, Plzeň-město, Český Krumlov, Tábor, Beroun, Praha 11, Praha 10, Praha 6, Mělník, Ústí nad Labem, Liberec, Jičín, Kutná Hora, Pardubice, Ústí nad Orlicí, Blansko, Jihlava, Brno-město, Brno-venkov, Olomouc, Bruntál, Nový Jičín, Ostrava-město, Frýdek-Místek, Kroměříž a Hodonín.

Nabízíme vhled do první třetiny obvodů.

Karlovy Vary

V karlovarském obvodě kandiduje osm politiků. Sociální demokraté zde do voleb vysílají Pavla Čekana. Mandát zde obhajuje Jan Horník (STAN), za hnutí ANO se pak bude o hlasy voličů ucházet žokej a mnohonásobný vítěz Velké pardubické Josef Váňa. Svého kandidáta mají na Karlovarsku také komunisté, občanští demokraté či zelení.

Tradičně spíše pravicový obvod čeká podle politologa Jindřicha Čermáka napínavá bitva, která nemá jasného vítěze. „Hned u poloviny z osmi kandidátek a kandidátů by mě účast ve druhém kole rozhodně nepřekvapila,“ říká Čermák, který je detailně obeznámen se situací v regionu, v rozhovoru pro Deník Referendum.

Největšími favority podle něj jsou současný senátor a dlouholetý starosta Božího Daru Jan Horník a známý žokej Josef Váňa, který má také zkušenosti s komunální politikou — je místostarostou obce Chyše. „Oba mají nyní zhruba stejně vyrovnanou šanci na druhé kolo i na vítězství,“ myslí si politolog.

Čermák připomíná, že již před šesti lety bylo sice Horníkovo vítězství ve druhém kole výrazné, avšak v tom prvním čelil podobně jako letos několika silným protikandidátům. „Letos je to v první starosta Ostrova za ČSSD Pavel Čekan. Ten je rozhodně nejslibnějším kandidátem sociálních demokratů od roku 1998,“ říká Čermák.

Za silné kandidáty pak označuje komunistku Věru Bartůňkovou či Jiřího Kotka z Alternativy a Jiřího Brdlíka z ODS: „Brdlík je známý a populární karlovarský doktor, který i přes tragické výsledky ODS v Karlových Varech — v posledních komunálních volbách získala jen šest procent — vždy obhajuje post v městském zastupitelstvu. Kotek je zase známý politický aktivista. Jeho hvězdné politické období bylo zhruba před osmi lety — objevil a medializoval tzv. Karlovarskou losovačku.

V roce 2004 i 2010 na Karlovarsku získal senátorské křeslo Jan Horník, který svůj mandát obhajuje také letos. V roce 2010 kandidoval za TOP 09 a Starosty a nezávislé a porazil pohodlnou většinou ve druhém kole Josefa Pavla z ODS. Za ČSSD tehdy kandidoval Jiří Vyvadil, který se jen těsně nedostal do druhého kola. Scházelo mu k tomu jednadevadesát hlasů.

V roce 2004 zde za ČSSD kandidoval Michael Kuneš, který obdržel v prvním kole pouhých 8,49 % hlasů a skončil i za kandidátem KSČM, kterého volil dvojnásobný počet voličů. V roce 1998 tu vyhrál Vladimír Kulhánek na kandidátce občanských demokratů, za ČSSD tehdy kandidoval Edmund Janisch, který postoupil do druhého kola, když obdržel 22,48 hlasů. Ve druhém kole nicméně neuspěl. Volilo ho 43,63 % voličů.

Karlovarský obvod má letos dva silné kandidáty: Josefa Váňu, který se o hlasy voličů uchází na kandidátce hnutí ANO, a obhájce mandátu Jana Horníka z hnutí Starostové a nezávislí. Je téměř jisté, že oba postoupí do druhého kola. V něm pak nejspíš uspěje Jan Horník. STAN zde tedy podle našeho názoru mandát opět obhájí.

Druhé kolo: Josef Váňa (ANO) x Jan Horník (STAN) Budoucí senátor: Jan Horník (STAN)

Most

Do volebního výsledku na Mostecku výrazně týden před volbami zasáhla krize uvnitř hnutí Severočeši.cz. Mandát tu totiž měla původně obhajovat jejich kandidátka Alena Dernerová, v tuto chvíli ale vše nasvědčuje tomu, že byla z voleb odvolána. „Magistrát města Mostu potvrzuje, že obdržel písemné odvolání kandidatury Aleny Dernerové pro volby do Senátu. Úřad se touto záležitostí zabývá,“ napsal nám úřad v pátek po poledni.

V Mostě kandiduje za sociální demokraty jejich bývalý poslanec a hokejový reprezentant Jiří Šlégr. Za komunisty kandiduje Josef Nétek, za občanské demokraty se o hlasy voličů uchází ředitelka základní školy Libuše Hrdinová, za STAN je to pak primář dětského oddělení Mostecké nemocnice Jiří Biolek. TOP 09 zde kandidáta nemá, zato za krajně pravicovou DSSS jde do voleb bývalý vzpěrač, který se přiznal k užívání dopingu, Oto Zaremba.

„Volby na Mostecku měly být v prvním kole poměrně vyrovnaným soubojem mezi stávající senátorkou a krajskou zastupitelkou Alenou Dernerovou kandidující za hnutí Severočeši.cz a kandidátem ČSSD, bývalým poslancem strany a hokejovým reprezentantem Jiřím Šlégrem,“ uvedl v rozhovoru pro Deník Referendum politolog působící v Ústí nad Labem Pavel Maškarinec.

„Přehlednou situaci zvrátilo rozhodnutí volební zmocněnkyně hnutí Severočeši.cz a někdejší náměstkyně mosteckého primátora Hany Jeníčkové, která ve čtvrtek nechala vyškrtnout nejen celou kompletní kandidátku hnutí z krajských voleb, ale i Dernerovou z voleb senátních. Důvodem přitom byly spory dvou křídel hnutí, které vyvrcholily červencovým rozhodnutím soudu, kterým se dostala do vedení právě Jeníčková,“ vysvětluje politolog.

Po tomto kroku se tak podle něj zřejmě největší šance na postup do druhé kola rýsuje pro kandidáta komunistů, bývalého starostu obce Lom, Josefa Néteka. Šanci komunistického kandidáta, tvrdí Maškarinec, přitom posiluje fakt, že ještě před vznikem a účastí Severočechů ve volbách to byl právě kandidát KSČM, Vlastimil Balín, který zde zvítězil v senátních volbách v roce 2004.

„Otevřenou otázkou nicméně zůstává,“ pokračuje Maškarinec, „kdo nakonec uspěje ve druhém kole senátních voleb a stane se tak novým mosteckým senátorem. Pokud do druhého kola postoupí Šlégr a Nétek lze pouze obtížně očekávat, že by některý z nich dokázal oslovit pravicové a středopravicové voliče, podobně jako extrémně vyhraněné voliče krajní pravice.“

Proto podle jeho slov bude pro výsledek druhého kola klíčové, která ze stran dokáže před druhým kolem mobilizovat více vlastních voličů v situaci, kdy již senátní volby nebudou mít „výhodu“ souběžně konaných krajských voleb. „Lze totiž oprávněně očekávat propad volební účasti. Ostatně v posledních trojích senátních volbách účast na Mostecku nepřekročila dvacetiprocentní hranici a tato situace by mohla nahrávat daleko více kandidátovi komunistů,“ upozorňuje.

„KSČM má tradičně daleko stabilnější elektorát, zatímco pro ČSSD by mohl být problém dostat k volbám dostatečný počet voličů. S ohledem na zkušenost voličů na Ústecku s komunistickým hejtmanem navíc nelze předpokládat, že by voliče dalších stran mohla oslovit například snaha sociálních demokratů mobilizovat voliče hrozbou úspěchu komunistického kandidáta,“ uzavírá Maškarinec.

V roce 2010 zde volby ovládla Alena Dernerové na kandidátce Severočechů.cz. Ve druhém kole tehdy porazila Zdeňka Brabce z ČSSD, svůj hlas jí dalo 65,14 % voličů. Ve volbách v roce 2004 na Mostecku zvítězil kandidát KSČM Vlastimil Balín, který obdržel v prvním kole 27,09 % hlasů a ve druhém kole jej volilo 52,42 % voličů. Za sociální demokraty tehdy kandidoval Petr Červenka, který skončil v prvním kole třetí, když jej volilo 19,81 % voličů.

Naopak v roce 1998 v tomto obvodu získala ČSSD senátorské křeslo. Kandidoval za ni tehdy Richard Falbr, kterého ve druhém kole volilo 55,59 % voličů. Falbr tehdy zvítězil i v kole prvním, kdy dostal 41,55 % hlasů.

Mostecko je na rozdíl od Karlovarska tradičně spíše levicový obvod. Ostatně v předčasných volbách do Poslanecké sněmovny v roce 2013 zde obdrželi sociální demokraté a komunisté v součtu přes 43,68 % hlasů.

Pokud se Dernerová skutečně voleb nezúčastní, bude na Mostecku druhé kolo ve znamení souboje levice. Zda ale nakonec mandát získá Jiří Šlégr z ČSSD, nebo Josef Nétek z KSČM, lze jen těžko předpovídat. S ohledem na minulé výsledky voleb v regionu můžeme za mírného favorita označit kandidáta komunistů.

Druhé kolo: Jiří Šlégr (ČSSD) x Josef Nétek (KSČM) Budoucí senátor: Josef Nétek (KSČM)

Plzeň-jih

V Plzni obhajuje mandát Dagnar Terelméšová z ČSSD. Za hnutí ANO zde kandiduje jejich poslankyně Miloslava Rutová, na kandidátce TOP 09 a STAN se o hlasy voličů uchází primář Neonatologického oddělení FN v Plzni Jiří Dort, na společné kandidátce lidovců a ODS pak lékař a teolog Marcel Hájek. Komunisté do voleb v Plzni vyslali Jana Rejfka.

Politolog z plzeňské katedry politologie Petr Jurek v rozhovoru pro Deník Referendum hodnotí letošní kampaň pro senátní volby v obvodu Plzeň-Jih lze jako nevýraznou. Žádný z kandidátů na sebe podle něj zatím nijak zásadně neupozornil, nikdo se neprofiluje jako výrazná osobnost.

„V takové situaci má dobrou výchozí pozici současná senátorka Dagmar Terelmešová (ČSSD), která jako současná držitelka mandátu rozhodně není voličům neznámá. Lze počítat s tím, že do druhého kola se dostane,“ říká Jurek s tím, že je s ohledem na očekávanou nízkou volební účasti těžké odhadovat, kdo by mohl úřadující senátorku do druhého kola doprovodit.

„Čekám poměrně těsný souboj, ve kterém má značné šance Miloslava Ruttová (hnutí ANO) jako kandidátka v kraji nejpopulárnějšího politického uskupení. Bez šancí nejsou ale ani Marcel Hájen (KDU-ČSL a ODS) a Jiří Dort (TOP 09 a STAN). Postup jiného kandidáta by byl překvapením,“ uvedl Jurek pro Deník Referendum.

Za favoritky pro druhé kolo považuje Terelmešovou a Ruttovou. Jeho výsledek pak podle Jurkových slov zásadně ovlivní to, které z nich se podaří lépe mobilizovat své voliče, a také zda přetáhnou na svou stranu podstatný počet voličů neúspěšných kandidátů z prvního kola.

Před šesti lety zde mandát získala Dagmar Terelmešová z ČSSD, když ve druhém kole porazila občanského demokrata Jiřího Šnebergera, svůj hlas jí dalo 54,06 % voličů.

V roce 2004 zvítězil v plzeňských senátních volbách právě poražený z voleb 2010 Jiří Šneberger z ODS, když již v prvním kole získal nadpoloviční většinu voličů. Volilo jej 50,52 % občanů, druhé kolo se tedy nemuselo konat. Za ČSSD kandidovala Milada Emmerová, která skončila druhá, avšak s propastnou ztrátou na vítěze voleb. Získala hlasy od 16,83 % lidí.

V roce 1998 v Plzni získal senátorské křeslo Jiří Skalický na kandidátce tehdy zformované Čtyřkoalice. Druhý tehdy skončil Jaroslav Jurečka z ODS a teprve na třetím místě Jiří Poděbradský z ČSSD, kterého ale volilo 24,81 % občanů.

I Plzeň je spíše pravicový obvod. Přesto vše nasvědčuje tomu, že zde mandát obhájí sociální demokraté. Druhé kolo bude přitom soubojem dvou žen: utkají se v něm Dagmar Terelmešová z ČSSD a Miloslava Rutová z hnutí ANO.

Druhé kolo: Dagmar Terelmešová (ČSSD) x Miloslava Rutová (ANO) Budoucí senátorka: Dagmar Terelmešová (ČSSD)

Český Krumlov

V Českém Krumlově posílají sociální demokraté do boje primáře místní nemocnice Jindřicha Floriána. Mandát zde již podruhé obhajuje občanský demokrat Tomáš Jirsa. Za zelené zde kandiduje Pavel Himl, lidovci do voleb vyslali Jitku Zikmundovou, za TOP 09 a STAN se pak o hlasy voličů uchází pedagog a spisovatel David Žák. Komunisté nominovali Miroslava Máče a Piráti Tomáše Nováka. Svého kandidáta zde má také uskupení Alternativa pro Českou republiku (APAČI 2017) Petra Hampla, je jím Radim Hreha.

Podle spolupracovníka Deníku Referendum Jiřího Gutha, který je detailně obeznámený se situací v regionu, se obhájci mandátu Tomáši Jirsovi daří na veřejnosti vystupovat v roli jakési vrchnosti. „Notabene štědré, a to v konzervativních jižních Čechách zřejmě zabírá. Poté, co ztroskotala jednání o kandidátovi se širokou ,koaliční´ podporou nejméně čtyř stran s jádrem v TOP 09 a KDU-ČSL, jeho šance na obhajobu vzrostly,“ říká Guth.

Zároveň očekává, že druhé kolo bude — jako už tradičně v tomto obvodu — politické, tj. že se v něm střetnou představitelé levice a pravice. „Šance Máčeho a Floriana na postup jsou poměrně vyrovnané. Oba považuji za výrazné osobnosti, Floriana ale méně, na druhou stranu může těžit ze spokojenosti s ČSSD ve vedení kraje a z obliby hejtmana Zimoly. Podstatné je, že oba by jen nesnadno získávali středové hlasy,“ myslí si Guth.

Upozorňuje také, že českokrumlovský volební obvod je jedním z největších, ne-li úplně nejrozlehlejším ze všech. Lze v něm odlišit tři výraznější části, totiž příhraničí se silným postavením komunistů, zemědělské, tradiční, ,lidovecké´ vnitrozemí a prstenec obcí kolem Českých Budějovic s mnoha poměrně bohatými voliči, kde by mohla bodovat TOP 09. „Avšak příkladná a nejznámější z nich, totiž Hluboká nad Vltavou, je (Jirsovou a Dlouhého) tradiční baštou ODS,“ zdůrazňuje.

V roce 2010 zde za sociální demokraty kandidoval jejich expředseda Vladimír Špidla. Svůj souboj ale nakonec prohrál s Tomášem Jirsou z ODS. Špidla po prvním kole ztrácel na Jirsu téměř pět tisíc hlasů, volilo ho jen 23,78 % voličů, Jirsu 33,41 %. Přestože Špidla ve druhém kole náskok Jirsy stáhl, odešel z voleb poražený. Svůj hlas mu dalo jen 45,29 % voličů.

Také v roce 2004 zde senátní volby vyhrál kandidát ODS Tomáš Jirsa, jehož již v prvním kole volilo 48,10 % voličů. Ve druhém kole, kde mu soupeřem byl Miloslav Šimánek z KSČM, pak Jirsa získal 71,51 % občanů. Za ČSSD v roce 2004 kandidoval Karel Vachta, který skončil v prvním kole těsně třetí.

Ve volbách v roce 1998 za ČSSD kandidoval rovněž Karel Vachta. Postoupil do druhého kola se ziskem 25,58 % hlasů, nicméně mandát nezískal. Ve druhém kole relativně těsně prohrál s Martinem Dvořákem z ODS, jehož volilo 52,83 % voličů.

Navzdory dlouhodobé krizi občanských demokratů bude tento volební obvod jedním z obvodů, kde se jim podaří mandát letos obhájit. Tomáš Jirsa se stane opět senátorem, ve druhém kole ho tak jako před šesti lety vyzve kandidát sociálních demokratů.

Druhé kolo: Tomáš Jirsa (ODS) x Jindřich Florián (ČSSD) Budoucí senátor: Tomáš Jirsa (ODS)

Tábor

V Táboře kandiduje za ČSSD tak jako před šesti lety Jan Mládek, zatímco před šesti lety ho ve druhém kole porazil Pavel Eybert z ODS, který zde senátní volby vyhrál celkem třikrát, letos ho vyzvou jiní soupeři. Eybert již mandát neobhajuje.

Hnutí ANO do voleb vysílá Jaroslava Větrovského, za ODS kandiduje Jindřich Bláha za uskupení T2020 Jiří Fišer a za komunisty Ladislav Šedivý. Svého kandidáta zde má také TOP 09, je jím Pavel Klíma, za Piráty pak kandiduje Petr Král a za uskupení APAČI nakonec Martin Konvička.

„Souboj ve druhém kole na Táborsku lze s velkou pravděpodobností

odhadnout předem, odehraje se mezi Jiřím Fišerem a Janem Mládkem,“ říká Jiří Guth v rozhovoru pro Deník Referendum s tím, že vymezení obvodu hraje do karet spíše populárnímu starostovi Tábora Jiřímu Fišerovi.

„Stojí za zmínku, že oba kandidáti nejsou tak docela tím, čím se zdají být. Mládkovou ekonomickou politiku dlouhodobě zleva kritizuje například Ilona Švihlíková. Jiří Fišer zase někam odložil svůj jindy tak výrazný liberalismus. Mimo jiné požaduje zakázat v ČR burkiny a možná i stavbu mešit,“ doplňuje.

„Snad chce sebrat vítr z plachet Martinu Konvičkovi, ale je otázka, jak je ten vítr na mírném až poklidném Táborsku vůbec silný. Pokud Konvička dostane více než pět procent hlasů, bude možné mluvit o překvapení, a pokud dosáhne na dvouciferný výsledek, pak přímo o senzaci,“ uzavírá Guth.

V Táboře vyhrál volby v letech 2010, 2004 a 1998 Pavel Eybert z ODS. Před šesti lety porazil ve druhém kole zmíněného ministra průmyslu Jana Mládka relativně těsnou většinou, bylo to o pouhých 730 hlasů. V roce 2004 zvítězil ve druhém kole nad kandidátem ČSSD Stanislavem Kazeckým, tehdy ho volilo 65,25 % voličů.

V roce 1998 získal mandát taktéž až ve druhém kole a taktéž proti němu tehdy stál sociálnědemokratický kandidát, a to Jaroslav Kopecký. Eybertovi tehdy ve druhém kole svůj hlas dalo 59,52 % voličů.

Táborský obvod sice nelze považovat za vysloveně pravicový, přesto se zdá, že zde ČSSD mandát opět nezíská. Jan Mládek sice postoupí do druhého kola, v něm ale nakonec podle našeho odhadu zvítězí Jiří Fišer, který kandiduje za uskupení T2020.

Druhé kolo: Jan Mládek (ČSSD) x Jiří Fišer (T2020) Budoucí senátor: Jiří Fišer (T2020)

Beroun

Na Berounsku za sociální demokraty kandiduje krajský zastupitel a starosta Hořovic Jiří Peřina. Jde o jeden z osmi obvodů, kde svůj mandát obhajují občanští demokraté. Poslední dvoje volby zde vyhrál Jiří Oberfalzer, který se o hlasy voličů uchází také letos. Kromě Peřiny ho vyzvou Jan Holásek na kandidátce lidovců a zelených, Miroslav Matyáš (KSČM), Bohumil Stibal (ANO), Tomáš Trč (TOP 09 a STAN), Petr Hampl (APAČI 2017) a Jiří Hroník za hnutí Občanů Za kraje (HOZK).

„Berounský volební obvod, to jsou především obce s rozsáhlou výstavbou více či méně honosných rodinných domů v zázemí Prahy. Senátorem proto nejspíš bude reprezentant movitějších voličů. Ti konzervativnější zůstanou u Oberfalcera, ale kdo z nich touží po změně, upřednostní Holáska, který se může pochlubit mimo jiné podporou oblíbeného exsenátora Jiřího Rűckla,“ uvádí Jiří Guth.

Podle stranických triček by podle něj naopak do druhého kola mohl postoupit kandidát TOP 09 a STAN. „Ten ale kromě nesporných profesních výsledků (je ortopedem v motolské nemocnici) nenabízí mnoho jiného — program, veřejnou známost v obvodu ani výraznou kampaň,“ zdůrazňuje Guth.

Pokud jde o kandidáta sociálních demokratů Jiřího Peřinu, s ohledem k poloze a vymezení obvodu může podle Gutha starosta „dalekých“ Hořovic leda tak příjemně překvapit.

V letech 2010 a 2004 na Berounsku zvítězil Jiří Oberfalzer, před šesti lety porazil ve druhém kole těsně Věru Kovářovou, která se o hlasy voličů ucházela na kandidátce TOP 09 a STAN: Oberfalzera volilo 51,87 % voličů. V roce 2004 byl ve druhém kole jeho soupeřem Tomáš Jedlička z KDU-ČSL. Oberfalzer tehdy získal 60,47 % hlasů.

V roce 2010 kandidoval za ČSSD Pavel Kysela, který skončil v prvním kole s odstupem třetí. Šest let předtím za sociální demokraty kandidovala Lenka Šmídová, která v prvním kole dostala pouhých 11,27 % hlasů a skončila až čtvrtá. Před ní byl i kandidát KSČM Rudolf Peltan.

V roce 1998 tu s velkým náskokem obdržel senátorský mandát Jiří Rűckl z tehdy zformované Čtyřkoalice. Rűckl porazil ve druhém kole Milana Knížáka, který kandidoval za občanské demokraty, když jej volilo 62,20 % voličů. Za sociální demokraty v roce 1998 kandidoval Karel Kobec, obdržel 18,72 % hlasů a skončil v prvním kole na třetím místě.

Na Berounsku sice nelze překvapení vyloučit, přesto se zdá, že nejpravděpodobnějším vítězem senátních voleb zde opět bude Jiří Oberfalzer, který ostatně svůj mandát již podruhé obhajuje. Do druhého kola ho doprovodí kandidát lidovců a zelených Jan Holásek.

Druhé kolo: Jiří Oberfalzer (ODS) x Jan Holásek (KDU-ČSL a SZ) Budoucí senátor: Jiří Oberfalzer (ODS)

Praha 11

V senátním obvodě v Praze 11 obhajuje mandát ODS. Celkově se zde letos o hlasy voličů uchází třináct kandidátů, za ČSSD to je Miroslava Skovajsová, občanští demokraté vysílají do voleb Martu Šorfovou, za hnutí ANO jde do voleb poslankyně Helena Válková a za TOP 09 a STAN Jakub Lepš. Svého kandidáta tu mají také komunisté a rozlišné nezávislé subjekty, mimo jiné také Rozumní, za které kandiduje jejich předseda Petr Hannig.

„Jde o obvod, na kterém lze doložit postupný úpadek sympatií k ODS a nárůst přízně pro ČSSD,“ říká v rozhovoru pro Deník Referendum politolog Lukáš Jelínek. „A to především kvůli pověsti komunálních politiků z řad občanských demokratů,“ dodává.

Sociální demokracie navíc podle něj nominovala výraznou a populární lékařku. „Což je v senátních volbách tradičně lákavé. Do hry nejspíš vstoupí také kandidátka ANO Helena Válková,“ myslí si politolog. „Lidé si ji mohou pamatovat jako někdejší ministryni spravedlnosti, ale i jako političku, která umí mít i autonomní názor, nezávislý na Andreji Babišovi. Typově se tak hodí do Senátu víc než do Sněmovny,“ vysvětluje Jelínek.

Ve druhém kole proto očekává těsný souboj Heleny Válkové s Miroslavou Skovajsovou. „A zatímco v jiných obvodech může ve druhém kole zafungovat koalice zbylých stran proti ANO, v případě svérázné Válkové to takto fungovat nemusí, pročež se může stát vítězkou,“ myslí si politolog.

V Praze 11 vyhrál senátní volby v roce 2010 Milan Pešák z ODS, když ve druhém kole porazil Ladislava Kárského z ČSSD. Svůj hlas mu dalo 56,70 % voličů. Také v roce 2004 zde vyhrál kandidát občanských demokratů Jan Nádvorník. Ve druhém kole ho volilo 55,04 % voličů. Za ČSSD tu kandidoval Ivan David, který obdržel v prvním kole pouhých 8,28 % hlasů a skončil až šestý, i za kandidátem KSČM.

V roce 1998 tu vyhrál Daniel Kroupa na kandidátce Čtyřkoalice, kterého ve druhém kole volilo 57,78 % lidí. Za ČSSD v roce 1998 kandidoval Zdeněk Šarapatka, který skončil v prvním kole třetí se ziskem 17,03 % hlasů.

Praha je nejpravicovějším regionem republiky, je proto přirozené, že tu sociální demokraté mají jen mizivou šanci získat mandát. Přesto je možné, že se zde jejich kandidátka dostane do druhého kola. V něm ale nejspíš Skovajsová prohraje s exministryní spravedlnosti Helenou Válkovou.

Druhé kolo: Miroslava Skovajsová (ČSSD) x Helena Válková (ANO) Budoucí senátorka: Helena Válková (ANO)

Praha 10

V Praze 10 obhajuje mandát z doplňovacích voleb, které se konaly v roce 2014,  Ivana Cabrnochová na kandidátce sociálních demokratů a zelených. Za ODS se o hlasy voličů uchází podnikatelka Irena Bartoňová Pálková, hnutí ANO do voleb vyslalo Evu Kislingerovou, za TOP 09 a STAN se o hlasy voličů uchází Jiří Holubář a za komunisty kandiduje Ludmila Nedělková. Překvapit ale může také Renata Chmelová na kandidátce místní koalice VLASTA.

„Podobně jako Praha 11, je i Praha 10 obvodem, kde se dřívější komunální vládci zdiskreditovali. Na to opět doplatí zejména ODS. Přístup sociální demokracie je mazaný: již podruhé stojí za kandidátkou zelených Ivanou Cabrnochovou,“ říká Lukáš Jelínek s tím, že by se jako stávající senátorka měla do druhého kola dostat.

„Ostatně jde o obvod, kde jsou voliči na zelené zvyklí a kde je Cabrnochová docela oblíbená. Vážnou konkurencí jí ale může být Renata Chmelová, lídryně lokálního hnutí Vlasta. Má nejen komunální ostruhy, ale také pověst občanské aktivistky, jež se o problémy obvodu zajímá už léta. Zajímavé je, že i ANO, ODS a KSČM v Praze 10 posílají do senátního klání ženy,“ připomíná Jelínek.

Za nejpravděpodobnější souboj druhého kola označuje duel Cabrnochová —Chmelová. „Byl by patrně dost vyrovnaný. Pouze v případě, že by se obě tyto kandidátky popraly o podobný typ voličů, mohla by na jejich zádech vystoupat do druhého kola i jiná adeptka, například pražská radní Kislingerová s pověstí pečlivé a tvrdé hospodářky,“ odhaduje Jelínek.

V roce 2010 zde volby vyhrál Jaromír Štětina z TOP 09. Po jeho zvolení do Evropského parlamentu zde pak v doplňovacích volbách uspěla Ivana Cabrnochová, která ve druhém kole porazila o pouhých 132 hlasů Janu Duškovou na kandidátce ANO.

Již v roce 2004 tu vyhrál Jaromír Štětina, za ČSSD tehdy kandidovala Marie Alušíková, která skončila v prvním kole třetí se ziskem 11,85 % hlasů. V roce 1998 tu pak mandát získala Zuzana Roithová z tehdy zformované Čtyřkoalice. Za ČSSD tehdy kandidoval Karel Výrut, který obdržel v prvním kole 17,02 % hlasů a skončil třetí.

Také v Praze 10 bude druhé kolo záležitostí žen: postoupí do něj obhájkyně mandátu Ivana Cabrnochová na kandidátce zelených a Renata Chmelová, kterou do voleb vysílá místní koalice VLASTA. Druhé kolo slibuje těsný výsledek, podle našeho odhadu nakonec vyhraje Chmelová.

Druhé kolo: Ivana Cabrnochová (SZ a ČSSD) x Renata Chmelová (VLASTA) Budoucí senátorka: Renata Chmelová (VLASTA)

Praha 6

Na Praze 6 posílají sociální demokraté společně se zelenými do boje filosofa Václava Bělohradského, TOP 09 a STAN nominovaly ředitele Gymnázia Jana Keplera Jiřího Růžičku, který má podporu také od KDU-ČSL, hnutí ANO zde nasadilo uměleckého šéfa Mezinárodní konzervatoře v Praze Vlastimila Harapese a ODS někdejšího disidenta Františka „Čuňase“ Stárka (ODS). O hlasy voličů se zde uchází ale také bývalý ředitel společnosti Sazka Aleš Hušák.

„Přestože známá jména vyslaly do boje hnutí ANO i ODS, dá se předpokládat, že za kompetentnější případné senátory budou voliči považovat kandidáty ČSSD/SZ a TOP 09,“ myslí si politolog Lukáš Jelínek s tím, že zde má TOP 09 šanci zachránit slábnutí ve zbytku Prahy.

„Jiří Růžička se těší dobré pověsti i mimo Prahu 6, natožpak mezi starousedlíky. Pikantní je, že on i jeho hlavní soupeř, Václav Bělohradský, tematizují v kampani vzdělání a jeho budoucnost,“ připomíná Jelínek s tím, že Růžička i Bělohradský budou zjevně usilovat o podobný typ voliče.

V obvodu, kde se míchají zámožnější obyvatelé Ořechovky s bývalými vojáky lidově demokratické armády a s běžnou sídlištní populací, může podle Jelínka rozhodnout hlas každého levicového či pravicového intelektuála.

„Poněvadž kampaň Františka Stárka působí zmateně a Vlastimil Harapes příliš nezužitkoval roli místního patriota, tak ve druhém kole očekávám Růžičku s Bělohradským. A protože je Václav Bělohradský v hnutí ANO dobře vnímán  — na rozdíl od lidí svázaných s TOP 09 — mohla by mu jeho případná podpora ve druhém kole v rozhodující chvíli pomoci k výhře,“ uzavírá Jelínek.

Také v Praze 6 obhajují mandát občanští demokraté. Před šesti lety tu jejich kandidát Petr Bratský ve druhém kole jen těsně porazil Bedřicha Moldana na kandidátce TOP 09. Bylo to o pouhých sedmdesát hlasů. Za ČSSD tehdy kandidoval Jan Kohout, v prvním kole skončil třetí se ziskem 19,19 % hlasů.

Šest let předtím zde zvítězil Karel Schwarzenberg. Za ČSSD tehdy kandidoval Tomáš Jindřich, který skončil v prvním kole až pátý, i za kandidátem KSČM. Volilo ho mizivých 6,02 % voličů.

V roce 1998 tu mandát získal Jan Ruml ze Čtyřkoalice. Za ČSSD pak kandidoval Zdeněk Trojan, kterého volilo 16,72 % voličů. Skončil v prvním kole na třetí pozici.

Tak jako ostatní pražské obvody i tento lze označit za pravicový. Favoritem je zde proto Jiří Růžička. Vítězství Václava Bělohradského by bylo překvapením, avšak přikloní-li se k němu ve druhém kole voliči hnutí ANO a ODS, vyloučit ho nelze.

Druhé kolo: Jiří Růžička (TOP 09) x Václav Bělohradský (ČSSD a SZ) Budoucí senátor: Jiří Růžička (TOP 09)

---

Pokud se voliči budou rozhodovat především podle kritérií spjatých s místním obvodem a jsou-li předpoklady našich expertů správné, po první třetině obvodů je náš odhad výsledků senátních voleb tento: ODS obdrží dva mandáty, dalších sedm formací (ČSSD, KSČM, STAN, TOP 09, T2020, ANO, VLASTA) si rozdělí po jednom.