Od sněmovních voleb v roce 2010 je tradiční česká pravice v úpadku. Každé následující volby, a to nejen ty sněmovní, dopadly pro ODS a TOP 09 hůř, než ty předešlé. Letošní krajské volby tak mimo jiné ukážou, zda tu již občanská pravice dosáhla svého dna, či zda bude trend posledních šesti let i nadále pokračovat.

Již před volbami můžeme nicméně říct, že ani tři roky v opozici občanským demokratům a TOP 09 důvěru voličů nenavrátily. Letošní krajské volby tak budou vůbec prvními, kdy nevyhraje nejsilnější opoziční subjekt. Přitom už v roce 2012 zažila ODS vůbec nejhorší výsledek v krajských volbách za svou historii. Oproti roku 2008 přišla o více než polovinu voličů. Zvítězit se jí tehdy podařilo pouze v Plzeňském kraji.

Pokud jde o TOP 09, ta kandidovala v roce 2012 — na rozdíl od letošních voleb — v koalici s hnutím STAN. Oproti sněmovním volbám v roce 2010 ale obě formace úspěch nezaznamenaly. Ve třech krajích (Libereckém, Moravskoslezském a Ústeckém) se jim dokonce nepodařilo překročit pětiprocentní práh nutný pro zisk mandátů. A pouze ve dvou krajích (Středočeském a Zlínském) obdržely TOP 09 a STAN více než deset procent hlasů.

„Letošní krajské volby jsou poslední příležitostí, kdy by mohla stará pravice, tedy ODS a TOP 09, vrátit Andreji Babišovi a jeho hnutí ANO porážku, kterou ANO těmto stranám připravilo v posledních sněmovních volbách, po kterých obsadilo jejich politický prostor a odsunulo tradiční pravici na okraj,“ říká v rozhovoru pro Deník Referendum politolog Milan Znoj. Připomíná také, že hnutí ANO lze, pokud jde centrální politiku, považovat za již etablovanou formaci.

„Krajská politika však byla a stále je slabinou Babišovy strany, neboť stále horko těžko, metodou pokusu a omylu, hledá své krajské elity. Naopak ODS a TOP 09 namísto toho, aby příležitosti využily, si ji nechávají utéct mezi prsty,“ pokračuje Znoj.

Z obsáhlého šetření agentur Median a STEN/MARK pro Českou televizi totiž vyplývá, že ani jedna ze stran tradiční pravice nemůže pomýšlet na vítězství byť v jediném kraji. Jejich volební potenciál, započítávající všechny respondenty, kteří o volbě strany uvažují, a nevylučují účast ve volbách, osciluje mezi jedenácti a devatenácti procenty.

ODS je na tom podle citovaného šetření nejlépe ve Středočeském kraji, kde jí byl naměřen potenciál devatenácti procent. TOP 09 disponuje ve dvou krajích (V Karlovarském a Středočeském) potenciálem osmnácti procent. Naopak nejhůře je na tom ODS na Vysočině (11,5 %), TOP 09 pak v Libereckém, Moravskoslezském a Zlínském kraji. Ve všech třech regionech její volbu zvažuje pouhých jedenáct procent voličů. ODS i TOP 09 se v šetření umístily nejlépe na čtvrtém, nejhůře pak na sedmém místě.

„U ODS je velká šance dostat se do zastupitelstev všech nebo velké většiny krajů, ale s výsledky, které přibližně odpovídají její celostátní podpoře — stačí tedy na čtvrté až sedmé místo,“ komentuje výstupy šetření v rozhovoru pro Deník Referendum sociolog Daniel Prokop, který působí právě v agentuře Median.

„Podpora ODS je tradičně silnější v krajích v Čechách,“ pokračuje Prokop, „avšak kromě chudého regionu Severozápad, to jest Ústecký a Karlovarský kraj, a nižší na Moravě a právě na Severozápadě. Příjemné překvapení může přijít například ve Středočeském kraji a nepříjemné právě v nějakém z moravských krajů.“

TOP 09 je na tom podle něj podobně. „Ale s tím, že její podpora v těch potenciálně krizových regionech, kde kandiduje sama, je mírně nižší než u ODS (Zlínský a Moravskoslezská kraj). Což zde zvyšuje rizika propadu někam k pěti procentům,“ zdůrazňuje Prokop.

Vyloučit tak nelze, že se TOP 09 — podobně jako před čtyřmi lety — v některém z krajů do zastupitelstva nakonec nedostane. „Díky koalicím TOP 09 relativně posiluje svoje šance v Jihomoravském kraji a Karlovarském kraji, kde má zřejmě vyšší šance než ODS,“ dodává Prokop.

Pravice na okraji a bez témat

Z šetření agentur Median a STEN/MARK, pokud jde o voliče obou formací, lze vyvodit několik pozoruhodných závěrů. Prokop mimo jiné zdůrazňuje, že se potenciály obou formací částečně překrývají.

„A to přesto, že se akcenty obou stran oproti minulosti do jisté míry oddělily, neboť do sjednocující linie, čímž myslím jejich pravicovost, vstoupily další, související s jejich pro-evropskostí nebo třeba se vztahem jejich zástupců k imigraci. Dnes asi dvacet až pětadvacet procent lidí zvažujících jednu stranu zvažuje i tu druhou,“ říká sociolog.

Znamená to, pokračuje sociolog, že pokud by si jedna strana připsala drtivou většinu těchto společných potenciálních voličů, dost možná pošle druhou v několika krajích k hranici pěti procent. Pokud si naopak tyto společné voliče rozdělí rovnoměrně, a nějak standardně naplní svůj volební potenciál, mají šanci uspět obě strany ve všech či ve velké většině krajů.

Kromě tohoto rozdrobení za problém Prokop označuje to, že pravici v těchto volbách trochu schází celostátní téma, kterým by se vymezila proti vládním stranám a mobilizovala tak voliče.

„A navíc, některá pravicová témata nejsou schopny ODS ani TOP 09 komunikovat. Například odchodový věk do důchodu: ve výzkumu na Vysočině jsme zjistili, že i většina potenciálních voličů ODS a TOP 09 chce, aby se odchodový věk vůbec nezvyšoval — tedy ani podle naděje dožití s fixací horní hranice. Myslím, že ještě v letech 2006-2010, v čase vlády Mirka Topolánka, by to bylo jinak,“ vysvětluje Prokop.

Zajímavá je podle Prokopa nakonec také pozice stran mezi typickými baštami pravicové politiky, tedy u OSVČ, ve velkých městech, či u lidí s vyšším vzděláním. „ODS má dnes mezi OSVČ zhruba stejně silnou pozici jako ANO. Obě strany vážně zvažuje asi dvaadvacet procent OSVČ. Pozice TOP 09 je tady trochu slabší, protože — myslím — do jisté míry vyklidila pravicová témata. TOP 09 má z těchto stran naopak nejsilnější pozici mezi studenty. A je skoro stejně silná jako ANO mezi vysokoškoláky a převyšuje zde ODS,“ uvádí Prokop pro Deník Referendum.

Z výstupů šetření podle něj také plyne, že se hnutí ANO celkově posunulo mezi lidi se středním vzděláním a středními příjmy, což je podle jeho názoru dáno tím, že oslovuje řadu různorodých sociálních skupin, které slyší na jejich valenční témata, jako je například efektivní stát. Důvěřují Andreji Babišovi, avšak socioekonomicky je nic nespojuje.

„Podpora TOP 09 oproti ODS výrazněji stoupá nejen se vzděláním, ale také s velikostí obce. TOP 09 má asi jeden a půlkrát větší podporu v městech nad sto tisíc obyvatel oproti menším obcím. A to včetně Prahy, kde se krajské volby nekonají. U ODS je podpora na velikosti obce skoro nezávislá,“ vysvětluje Prokop.

Vysvětlení podle něj souvisí s pozicí občanských demokratů na ose kosmopolitně-liberální versus mírně nacionalisticky-konzervativní. „Avšak také s tím, že ODS má přeci jen vyšší zastoupení v obecní politice a je schopna oslovit voliče z menších obcí. To platí právě třeba v tom Středočeském kraji,“ uzavírá Prokop.

ODS a TOP 09 štěpí vztah k EU a imigrantům

Předvolební šetření tedy návrat voličů k tradiční pravici neavizují. A podobně to vidí také politologové. Stejně jako v úvodu citovaný Milan Znoj o budoucnosti tradiční pravice hovoří Vladimíra Dvořáková a Lukáš Jelínek. Na místě je také ptát se, zda by tradiční občanské pravici neprospěl nějaký typ integrace. Pokud totiž v blízké budoucnosti nenajde způsob, jak obnovit důvěru voličů, nelze vyloučit expanzi pravice národovecké, či přímo fašizující.

„Podzimní volby osekají, zúží a vyselektují elektorát tradiční pravice,“ nepochybuje politolog Lukáš Jelínek. „Přestože je mediálně zajímavý souboj Bohuslava Sobotky s Andrejem Babišem, pro vývoj české politiky jsou důležitější vztahy mezi TOP 09 a ODS, respektive otázka, která ze stran, a zda vůbec některá z nich, může hrát roli důstojné, a především alternativní opozice do budoucna,“ říká přitom v rozhovoru pro Deník Referendum jeho kolegyně Vladimíra Dvořáková.

„Předseda TOP 09 Miroslav Kalousek se svou virtuální stranou bez hnutí Starostové a nezávislí nedokáže obnovit image a význam z předchozího období. A to bez ohledu na neustálou prezentaci v médiích a snahu spojit se s lidsko-právní problematikou a etickými otázkami politiky,“ vysvětluje politoložka.

Pokud jde o ODS, připomíná, že je to ještě pořád strana s jistým zázemím v regionech. „Ale mizí z povědomí. Její předseda Petr Fiala nedokáže dát straně výraznější tvář, nedokáže využít svůj intelektuální obraz a obraz ,lidovéh’ politika mu nesedí,“ dodává Dvořáková.

Podle Jelínka mohou obě strany sázet na podporu živnostníků. „V řadě témat sice hnutí ANO přebírá oběma formacím výraznou část pravicových voličů, avšak třeba elektronická evidence tržeb EET či povinné hlášení DPH ženou tyto skupiny zpět do náruče TOP 09 a ODS. Podobně lze hovořit o voličích, kteří pokládají za primární udržení své osobní svobody,“ myslí si Jelínek.

Z tohoto úhlu pohledu je podle něj od TOP 09 chytré, že bojuje proti nově vznikajícím registrům a rejstříkům: „Kované liberály to může oslovit. Nadto ve větších městech ještě TOP 09 a částečně i ODS mají blízko k části lokálních elit. I když ale tyto potenciální voliče sečteme, žádný závratný výsledek dvojdomé pravice to nedá. Klíčový střet proběhne mezi ČSSD a ANO, za přihlížení komunistů, krajských hnutí a STAN.“

Milan Znoj pak připomíná strukturální slabost Kalouskovy TOP 09: byla vymyšlena pro celonárodní politiku a svou chabou krajskou úroveň maskovala dohodou s hnutím STAN. „Nyní, když se rozešly, TOP 09 zůstaly v krajích jenom protézy a na nich se moc chodit nedá. TOP 09 nemá lídry, ani profilová témata. Jediné celonárodní téma, které nadmíru rezonuje v krajích, jsou imigranti, což ale TOP 09 příliš prostoru k vyniknutí vzhledem k umírněnému a proevropskému postoji v této věci nedává,“ upozorňuje politolog.

Avšak ani ODS podle něj amorfnosti krajského ANO zřejmě nedokáže využít, přestože k tomu má lepší předpoklady než TOP 09. „Rozklad krajské elity ODS se podařilo zastavit a strana si uchovala určité krajské linie. Pořád se najde dosti politiků, kteří v ODS zůstali navzdory všemu, a mohou ze své nouze nyní dělat ctnost. Problém je v tom, že většina společnosti je stála naladěna proti ODS,“ říká politolog v rozhovoru pro Deník Referendum.

„Břemeno minulé pravicové politiky si tato strana nese na svých bedrech stále, avšak z nouze ctnost, do níž se nyní pasuje, přesvědčí málokoho. Příznačný je v tomto ohledu slogan na billboardech lídra kandidátky ODS v jižních Čechách Jana Zahradníka: Poctivý chlap pro poctivou politiku. Kdo by mu nedal svůj hlas?,“ doplňuje Znoj.

ODS si osvojuje nacionálně-konzervativní pozici

O tom, zda by tradiční pravici neprospěl nějaký typ spolupráce, hovoří politologové spíše zdrženlivě. „Neočekávám, že by tyto volby spustily integraci TOP 09 a ODS. Žádná strana neučiní nic zásadního před sněmovními volbami, všechny se stejně upínají především k nim,“ myslí si Lukáš Jelínek.

„Spolupráce ODS a TOP 09 se nabízí jenom zdánlivě. Obě strany se stále více rozcházejí. Dohoda o spolupráci je zřejmě možná jen ve druhém kole senátních voleb, kdy už ani nemá reálný dopad, ale pouze symbolický význam, doplňuje Znoj.

Zdůrazňuje přitom, že se občanským demokratům podařilo podle všeho jejich propad zastavit. „Mají širokou, byť dosti děravou, politickou strukturu a více méně stabilní elektorát. Své vyhlídky však mohou zlepšit až s novým profilem, na němž pomalu a jistě pracují. Nabízí se nacionální konzervatismus, který spojí averzi k Evropské unii s averzí k imigrantům. Taková česká AfD,“ odhaduje Znoj.

„Jde o platformu,“ pokračuje, „o kterou delší čas usiluje Václav Klaus, ale ODS s ní zatím jenom koketuje. Zřejmě je jenom otázkou času, než se tyto snahy propojí. To již ale bude hudba pro jiné volby než ty letošní krajské.“

Také Jelínek očekává, že se nejpozději příští rok před sněmovními volbami projeví klíčový rozdíl mezi TOP 09 a ODS: tedy přístup k Evropě, Evropské unii a nacionalizaci české společnosti. Zároveň tvrdí, že se TOP 09 sice umí chovat marketingověji, a působí i programově pestřeji, přesto je podle něj evidentní, že ji těžce poznamenalo stažení Karla Schwarzenberga z čela strany.

„Občanští demokraté a TOP 09 měly být dvě pravicové strany, které budou dominovat české politické scéně. V současnosti jsou na jejím okraji a jejich případná spolupráce reálně v politice nemůže nic změnit,“ uzavírá Milan Znoj. „Navíc, doplňuje ho Jelínek, „náladám uvnitř společnosti dokáže lépe vycházet vstříc ODS. A protože zde zatím žádný životaschopný výhonek národovecké pravice nevidím, nevylučoval bych, že s tímto praporem časem přijde právě ODS.“