Pokud jsme analýzu věnovanou vyhlídkám tradičních pravicových stran zakončili tvrzením, že ani po třech letech v opozici nelze čekat jejich resuscitaci, nabízí se otázka, které subjekty mohou alespoň výhledově zaujmout jejich pozici. A zda-li je realistické čekat, že se v daném prostoru stane některý z nich dominantní silou.

O stejného či podobného voliče se uchází hned několik pravicových formací: kromě občanských demokratů a TOP 09 jsou to tradičně lidovci, hnutí Starostové a nezávislí (STAN), hnutí ANO a rozličné lokální formace. Nesmíme rovněž zapomínat na mocenské choutky krajní pravice.

Pomineme-li marketingově pojatý politický projekt Andreje Babiše a zaměříme-li naopak pozornost na standardní programově ukotvené subjekty, z dlouhodobého hlediska lze za nejambicióznější formaci označit hnutí Starostů a nezávislých.

„Chceme se především zapsat jako nepřehlédnutelná politická síla. Nepopulistická, odmítající extrémy, nezpochybňující demokratický systém jako takový, nezpochybňující naše členství v Evropské unii, věřící v evoluci, v potenciál naší země. Nechci, aby to znělo jako fráze, ale opravdu v současné době takovou sílu na naší politické scéně postrádám. Na levici i pravici. A ambice ve volbách? Uspět. Vstoupit do všech krajských zastupitelstev,“ řekl nám před časem v rozhovoru první místopředseda hnutí Vít Rakušan.

Hnutí STAN je silné ve třech krajích

Předáci „Starostů“ dospěli k rozhodnutí, že se již obejdou bez svého původního partnera TOP 09 — tedy bez spojenectví, které z nich učinilo parlamentní subjekt. Spoléhají přitom na popularitu několika stovek starostů malých i větších obcí. Ke STAN se jich v současnosti hlásí okolo 1200. Svého starostu má hnutí ve Zlíně, Karlových Varech, Kolíně, Žďáru nad Sázavou, Berouně, Kralupech, Neratovicích, Jaroměři, Semilech, Mnichově Hradišti a mnoha dalších menších městech.

Hnutí disponuje senátorským klubem, už druhým volebním obdobím je součástí dolní komory, svého zástupce má v europarlamentu a na úrovni krajů má třiačtyřicet zastupitelů. V Libereckém a Karlovarském kraji je součástí vládnoucí koalice. Letošní krajské volby budou ale prvními, ve kterých se STAN uchází o hlasy voličů bez značky TOP 09. Pevně ukotvené je přitom jen ve Zlínském a Libereckém kraji.

Přitom do voleb nejdou výhradně na samostatných kandidátkách, v několika krajích se pokusili integrovat úspěšné regionální formace. Pracují se strategií, podle které lidé nebudou volit zavedené a v očích mnoha voličů zdiskreditované parlamentní subjekty, proto se spojují s politiky, kteří si kredit vydobyli v komunální politice.

Z rozsáhlého šetření agentur Median a STEM/MARK pro Českou televizi vyplývá, že má hnutí STAN velké šance uspět především ve třech krajích (Středočeský, Liberecký a Zlínský), jeho potenciál zde přesahuje dvacet procent, v Libereckém dokonce 31,5 %. Pouze ve dvou krajích má hnutí potenciál pod deseti procenty (na Vysočině a v Jihomoravském kraji). Ve všech ostatních osciluje v intervalu mezi deseti a dvaceti procenty, v Jihočeském a Karlovarském kraji je to osmnáct a půl a osmnáct procent.

„V Libereckém kraji má STAN dokonce nejvyšší volební potenciál, což vzhledem k minulému vítězství nepřekvapí. Vypadá to, že na tamním hejtmanovi a expředsedovi hnutí Martinu Půtovi se příliš nepodepsalo obvinění z korupce, které je asi potenciálními voliči vnímáno spíše jako vykonstruované, či o něm nevědí. Ale data na to nemám,“ říká k výstupům šetření sociolog Daniel Prokop, který působí právě v agentuře Median.

Pokud jde o Středočeský kraj, tam hnutí disponuje potenciálem, který by mohl znamenat zisk okolo dvaceti procent hlasů a první nebo druhé místo. „Nakolik to je postavou Víta Rakušana? Expertně bychom řekli, že určitě, obzvlášť pokud bychom přihlédli k tomu, že v Kolíně obdržel v komunálních volbách přes šedesát procent hlasů. Ale v datech to tak zásadně nevypadá: v okrese Kolín mají průměrný volební potenciál. Menší než v Praze-Západ a Praze-Východ,“ zdůrazňuje sociolog v rozhovoru pro Deník Referendum.