To, na čem vládám bohatých zemí nezáleží, nemají důvod měřit
George MonbiotV našich klimatických datech zeje katastrofální černá díra, již klimaskeptici obratně zneužívají. Globální podfinancování sběru dat ukazuje, jak málo záleží vládám bohatších zemí na lidských životech.
Narazil jsem na to, když jsem se pokoušel ověřit, zda je jedna široce rozšířená teze o klimatické krizi pravdivá, či nikoli. Přitom jsem objevil něco mnohem podstatnějšího: index lidské lhostejnosti.
Samozřejmě už jsem věděl, že spalováním fosilních paliv, gargantuovskou spotřebou masa a mléčných výrobků i svou neochotou k byť jen k sebemenším změnám, nakládá bohatý svět masivní břímě katastrof, ztráty domovů a zbytečných úmrtí na lidi, jejichž zodpovědnost za klimatickou krizi je jen minimální. Nač jsem nyní ale narazil, je v podstatě ohromná černá díra lhostejnosti k tomu, jaké dopady to vlastně jsou.
Snažil jsem se zjistit, zda je pravda, že devětkrát více lidí zemře vinou chladu než v důsledku horka. Jedná se údaj, který často používají lidé, pokoušející se zbrzdit kroky na ochranu klimatu. Nebudeme-li dělat nic, prohlašují někteří, umře méně lidí.
Samozřejmě přitom cudným mlčením přecházejí další druhy důsledků klimatického rozvratu: bouře, povodně, požáry, neúrody, nemoci či zvyšování hladiny moří. Ale je aspoň ono tvrzení srovnávající počty úmrtí v důsledku podchlazení a přehřátí organismů přesné?
Chybějící data z míst, kde jsou dopady nejzávažnější
Údaje pocházejí ze studie, jejíž autoři se pokoušeli přinést co nejpřesnější obraz o globální situaci — a vyšli přitom z nejrozsáhlejšího dostupného datového souboru. Výsledky jsou, mírně řečeno, překvapivé.
Například z nich plyne, že by i v nejteplejších oblastech světa mělo více lidí umírat na podchlazení nežli na přehřátí organismu. Z údajů se dokonce zdá, že subsaharská Afrika má nejvyšší podíl úmrtí v důsledku podchlazení a nejnižší podíl úmrtí v důsledku přehřátí. Údaje říkají, že tam osmapadesátkrát více lidí umírá podchlazením nežli přehřátím organismu. Jakkoli je pravda, že v horkých oblastech jsou lidé hůře adaptovaní na chlad, mohou taková čísla odpovídat realitě?