Bude-li po volbách sestavovat vládu Andrej Babiš (ANO), má několik možnosti, jak se svého úkolu zhostit. Jednou z nich je, že do vlády přizve odborníky, kteří nejsou členy hnutí ANO.

Babiš se touto cestou částečně pokoušel jít už během svého prvního období, kdy některá klíčová místa ve vládě obsadil nestraníky. Nejznámějším z nich byl Karel Havlíček, který se v Babišově vládě stal ministrem ještě jako nestraník. Do hnutí se registroval až později, a postupně vystoupal až do pozice prvního místopředsedy hnutí.

Babiš podle různých zpráv s tím, že by některé klíčové pozice, jako jsou posty ministra zahraničí nebo post ministra obrany nabídl nestraníkům, koketuje i nyní. Zda se tak stane, závisí ale na tom, na jakém půdorysu bude příští vláda sestavena.

Obsazení některých postů nestraníky je reálnější, pokud by Babiš dokázal vytvořit menšinovou vládu, kterou by jiné strany podporovaly ze Sněmovny. Pokud by naopak sestavil otevřenou koalici s jinými stranami, bylo by obsazení klíčových postů předmětem koaličních jednání. I v tomto případě by Babiš mohl samozřejmě požadovat, aby mu koaliční partneři dodali do vlády spíše odborníky než hlavní tváře svých stran, ale také tak učinit nemusí.

Konkrétní podoba případné koalice vedené hnutím ANO bude dost záviset na volebních výsledcích. Dá se předpokládat, že Babiš by se — už kvůli obrazu své vlády na mezinárodní scéně — méně bránil kupříkladu koalici s Motoristy sobě než koalici s hnutími, jež jsou spojována s pravicovým a levicovým extrémismem, tedy hnutím Svoboda a přímá demokracie nebo hnutím Stačilo!

Odhadnout, jak se Babiš zachová, je ovšem těžké, protože předseda ANO od minulých voleb prošel politickým vývojem. Když byl premiérem v letech 2017 až 2021, jeho hnutí ANO bylo členem liberální frakce Evropského parlamentu. Po posledních volbách do EP se ale ANO přesunulo do nově vzniklé frakce Patrioti pro Evropu, která sestává z národních konzervativců, populistů a fašizujících stran.

Motoristé by pro Babiše byli přirozenějším koaličním partnerem než SPD či Stačilo! už právě proto, že jsou také členy Patriotů pro Evropu. S těmi sice politické skupiny tvořící mainstream skoro vůbec nespolupracují a drží je v politickém „sanitárním kordonu“, europoslanci za SPD a Stačilo! však patří na úplný okraj i v rámci své frakce.

Hororový scénář

Nedá se ovšem úplně vyloučit, že Babiš během svého pobytu v opozici v posledních čtyřech letech už úplně ztratil politické zábrany a jeho hlavní hnací silou bude nenávist ke stranám současné vlády a obecně k liberálně demokratickému establishmentu. Může se tak vydat cestou, kterou se ve svém druhém prezidentském období ubírá americký prezident Donald Trump, anebo cestou, kterou zvolil Robert Fico na Slovensku.

V USA, jak víme, Trump do své vlády jmenoval lidi, kteří byli před svým nástupem do Trumpovy administrativy ostrými kritiky rezortů, v jejichž čele na základě Trumpovy nominace nakonec stanuli. Někteří dokonce požadovali, aby tyto rezorty byly zrušeny nebo zcela reorganizovány. Jiní, jako třeba Robert F. Kennedy v čele ministerstva zdravotnictví, hlásají názory, které jsou v rozporu s účelem tohoto ministerstva, a v podstatě svoje rezorty destruují.

Na Slovensku se Fico otevřeně spojil s extrémistickou Slovenskou národní stranou, přičemž do čela některých ministerstev jmenoval lidi, kteří nyní programově ničí jejich smysl a pověst. Jako třeba ministryně kultury Martina Šimkovičová. Na ministerstvu zdravotnictví pak v roli zmocněnce pro prověření postupu během pandemie covidu-19 působí antivaxer Robert Kotlár — jakási slovenská obdoba Roberta F. Kennedyho.

Představme si, že by většinu zábran odhodil i Babiš, a některé pozice ve svojí příští vládě obsadil politiky z antisystémových stran či extrémisty. Otevřená koalice s SPD by kupříkladu mohla znamenat, že do čela ministerstva vnitra nastoupí Tomio Okamura. Tedy politik s extrémními antiimigračními názory a bojovník proti ukrajinské diaspoře u nás. A v mnohém v podstatě nositel ruské propagandy.

Kandidátem na nějakou funkci ve vládě by mohl být i bývalý sociální demokrat Jaroslav Foldyna, který nyní vede kandidátku SPD v Ústeckém kraji a jenž také proslul otevřeně proruskými postoji.

V řadách Babišových případných koaličních partnerů se to hemží i dalšími kontroverzními postavami, které by mohly za určitých okolností skončit ve vládě. SPD kandiduje ve volbách jako skrytá koalice, na jejíž kandidátkách lze najít politiky, jako je šéf strany PRO Jindřich Rajchl. Lze zcela vyloučit, že by advokát Rajchl nemohl být kandidátem na post ministra spravedlnosti?

Stejnou kontroverzi by způsobilo i jmenování některých ekonomů spolupracujících s krajně pravicovými stranami. V Jihomoravském kraji za SPD kupříkladu kandiduje ekonom Miroslav Ševčík. V Praze povede společnou kandidátku SPD, Trikolóry, Svobodných a PRO ekonomka Markéta Šichtařová.

Pokud by se Babiš spojil s hnutím STAČILO!, ministerstvo spravedlnosti by mohla obsadit kupříkladu Kateřina Konečná, která má právnické vzdělání. A o ministerstvo zahraničí by se mohl ucházet Lubomír Zaorálek, z něhož se v poslední době stal otevřený obhájce Ruska. O moc lepší by ovšem nebylo, kdyby Babiš obsadil post ministra zahraničí členem hnutí ANO, Radkem Vondráčkem…

Babiš bude zřejmě opatrný, pokud jde o kandidáty na šéfy silových ministerstev z jiných stran. Pozice ministra zahraničí nebo pozice ministra obrany jsou totiž důležité i pro mezinárodní obraz země, a pokud Babiš, který se rád ukazuje s významnými politiky z jiných zemí, nechce úplně ztratit tvář, obsadí takové pozice lidmi, kteří nebudou na mezinárodní scéně vyloženě nepřijatelní.

Prezident Petr Pavel navíc už avizoval, že s jmenováním politiků ze stran, které zpochybňují naše členství v Evropské unii a NATO, by měl problém. Bývalý prezident Miloš Zeman přitom vytvořil cosi jako precedens pro to, jak využít ústavní absence lhůt pro jmenování ministrů k faktickému odmítnutí takových nominací.

Na druhou stranu ovšem nelze vyloučit, že kupříkladu pozici ministra pro životní prostředí nenabídne v případě, že vytvoří koalici s Motoristy sobě, někomu, jako je Filip Turek. Prezident by asi těžko mohl z výše zmíněných důvodů proti takové nominaci protestovat, protože Motoristé sobě členství v EU a NATO otevřeně nezpochybňují.

Babiš má v případě jmenování ministra, který naplňuje rčení „kozel zahradníkem“ už svoje zkušenosti. Do své první vlády jako ministra pro životní prostředí ostatně jmenoval Richarda Brabce, který před tím působil v manažérských pozicích v chemickém průmyslu.

Bezpečnostní riziko

Jisté je, že pokud se Babiš ocitne v čele příští vlády, otevírá se celý vějíř možností, jak taková vláda bude vypadat. Může to být poměrně umírněná menšinová vláda ANO, v níž zasednou i nestraničtí odborníci a která se bude snažit ukázat, že dokáže vládnout lépe než současná vládní koalice.

Může to ale být také vláda složená jak z politiků ANO, s nimiž už máme zkušenost z let 2017 až 2021, tak z kontroverzních, leckdy extrémistických politiků z nesystémových stran, s nimiž by Babiš případně vytvořil koalici. Taková vláda by byla do jisté míry „pomstou“ liberálně demokratické části politického spektra a společnosti.

A byla by také ohrožením nejen pověsti České republiky, ale za určitých okolností i rizikem pro její bezpečnost.