Emancipace řeky Whanganui

Radovan Bartošek

Nový Zéland přiřknul osobní práva řece Whanganui, která tak nesmí být nikým vlastněna. Když můžeme přiznat subjektivitu neexistující offshorové firmě, proč ne i něčemu, co prokazatelně existovalo už desítky tisíc let před námi?

Může být řeka právnickou osobou a z tohoto titulu požívat práva, povinnosti a výsady? Aby bylo jasno, řeč není o nějaké instituci, která by řeku spravovala, něco na ní stavěla nebo ji vlastnila, ale o samotný vodním toku, který by se stal od pramene až po ústí autonomním právním subjektem. Jak se zdá, možné to je. Alespoň na Novém Zélandu, kde vláda emancipovala řeku Whanganui.

Dostáváme se tak do zajímavé situace. Až dosud ovládala naše právní myšlení i intuitivní chápání světa představa, že příroda musí být někým vlastněna. Bílá místa na mapách novověkých objevitelů provokovala touhu po zapíchnutí vlajky. Když je něco pod kontrolou, je to pro nás bezpečnější a uchopitelné: za majetek odpovídá jeho vlastník a jedinou entitou kompetentní k vlastnění je člověk — pouze ten má také privilegium, díky kterému sám o sobě vlastněn není.

×