Řeka na Novém Zélandu získá podobná práva, jako má člověk

Podle analytiků znamená změna postavení řeky zejména to, že veškerá rozhodnutí ohledně ní musí být nově posuzována z hlediska jejího zájmu. Změna vyplynula z jednání vlády s Maory. Stejně povýšen byl dříve už také národní park Te Urewera.

(rk)

06.09.2016 20:18

A1

Řeka Whanganui je třetím nejdelším vodním tokem v zemi. Foto archiv WmC

Na Novém Zélandu získá ve druhé polovině letošního roku řeka Whanganui podobné právní postavení, jako má člověk. Přiděleno jí bude podle zákona o ochraně přírody, který navazuje na dva roky staré rozhodnutí novozélandské vlády. Tím byl udělen stejný právní status národnímu parku Te Urewera.

Řeka Whanganui tak po vzoru národního parku Te Urewera získá „všechna práva, pravomoci, povinnosti a závazky právnické osoby“.

Oba akty vzešly z dohody novozélandské vlády a komunity Maorů, jež vedly vzájemně dlouhé roky spor o právo na vlastnictví a využívání přírodních zdrojů. Díky vyššímu právnímu statusu teď oba přírodní útvary nebudou patřit nikomu.

„Myslím, že se jedná o nejrevolučnější zákon na světě. Dlouhodobě pomáháme domorodým komunitám prosazovat podobné zákony na ochranu přírody. Ty novozélandské jdou však mnohem dále, jde o radikální posun v ochraně přírodních ekosystémů,“ uvedla na Twitteru Shannon Biggsová, ředitelka právnické organizace Movement Rights.

Konkrétní změny
Podle analytiků znamená nové postavení novozélandských přírodních útvarů zejména to, že veškerá rozhodnutí ohledně nich musejí sloužit jejich zájmům. Případný soudní spor pak může být také veden jménem samotného národního parku, respektive řeky.

Dosud totíž museli lidé při uplatňování zákona na ochranu přírody prokázat negativní účinky na člověka. O povoleních k lovu či kácení má navíc nově rozhodovat komise složená z členů vlády a maorské komunity.

„Dohoda mezi Maory a novozélandskou vládou je významnou alternativou k tradičnímu přístupu k ochraně přírody, ve kterém je člověk vnímán jako nadřazený přírodě,“ řekl již dříve Pita Sharples, bývalý ministr pro záležitosti Maorů.

Více než stovce indiánských komunit ve Spojených státech se v minulosti podařilo prosadit podobné zákony na lokální úrovni. Podle komentátorů však žádný ze zákonů nezměnil vlastnickou strukturu přírodních útvarů.


Další informace:
The New York Times In New Zealand, Lands and Rivers Can Be People (Legally Speaking)
EarthLawCenter.org Recently, New Zealand granted legal personhood to the Te Urewera National Park
Questia.com In New Zealand, Personhood Extends to Rivers and Parks
Outside Parks Are People Too


A co si myslíte vy? Diskuse (0 příspěvků)

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.