Poslanecká sněmovna ve středu ve třetím čtení projednávala vládní novelu zákona o úvěru pro spotřebitele, jejímž cílem je regulovat trh s úvěry poskytovanými nebankovními subjekty. Projednávání bylo přerušeno, pokračovat má znovu v pátek. Novela zavádí dohled České národní banky (ČNB) nad poskytovateli spotřebitelských půjček s licencí od ČNB. Poslanec Jaroslava Klaška (KDU-ČSL) předkládá pozměňovací návrh, podle kterého by ČNB dozorovala a sankcionovala také poskytovatele vykonávající svoji činnost protiprávně bez uvedeného oprávnění.

Podle serveru Aktuálně.cz by Klaškův návrh měli nakonec podpořit i poslanci hnutí ANO a ČSSD. „Návrh na kontrolu Českou národní bankou nakonec podpoříme, naši poslanci chtějí hlasovat pro,“ uvedl pro Aktuálně.cz ministr financí Andrej Babiš. Stejně tak podle Aktuálně.cz zareagoval i předseda poslaneckého klubu ČSSD Roman Sklenák.

Přitom při projednávání novely ve sněmovním rozpočtovém výboru zástupci ČSSD a hnutí ANO s výjimkou poslankyně Kristýny Zelienkové, která návrh Jaroslava Klašky podpořila, hlasovali proti. Předseda rozpočtového výboru Václav Votava (ČSSD) dokonce ještě v úterý na tiskové konferenci poslaneckého klubu ČSSD před jednáním Sněmovny uvedl, že sociální demokracie Klaškův návrh nepodpoří.

Řada organizací, které se věnují problematice úvěrů a předlužení, upozorňují na to, že bez rozšíření dozoru ČNB i na nelicencovaný trh s úvěry novela výraznější zlepšení situace ohledně poskytování půjček nebankovními subjekty nepřinese. Na poskytovatele spotřebitelských úvěrů bez licence by totiž podle vládního návrhu bylo možné aplikovat pouze obecnou úpravu neoprávněného podnikání dle trestního zákoníku bez možnosti udělení efektivnější správně-právní sankce.

Podle právníka Pavla Uhla by také bylo možné předvídané soukromoprávní sankce obcházet. „Pokud bude dozor jen ve vztahu k těm, co budou chtít dodržovat pravidla, tak se zde vytvoří segment šedé úvěrové ekonomiky, která bude založena na tom, že subjekty budou formálně půjčovat větší částky než reálně a rozdíl bude skutečným příslušenstvím dluhu,“ uvedl pro Deník Referendum Pavel Uhl.

A dodal: „Příležitost nějaké činnosti na hraně legality bez rozumných sankcí vytváří poptávku po takovém typu služeb. Je pak nerozhodné, jestli tuto příležitost vyplní nějaké stávající subjekty nebo nějaké v budoucnu vzniklé. Podstatné je, že bez účinného dozoru je šance na vznik nějakého segmentu šedé ekonomiky a je jedno, kdo tento segment vyplní.“

Hlavním odpůrcem Klaškova návrhu je ČNB

Česká národní banka s tím, aby na ní byl přenesen dozor nad nelegálními poskytovali spotřebitelských úvěrů, nesouhlasí. Dohled a postih nelegálního poskytování spotřebitelských úvěrů podle ČNB nemá žádnou spojitost s péčí o cenovou stabilitu a stabilitu finančního systému, která je hlavním cílem banky.

„Nelegální poskytovatelé úvěrů nejenže vykonávají činnost, ke které nejsou oprávněny, ale pohybují se tedy mimo hranice dané zákonem. Takové činnosti jsou předmětem konání orgánů činných v trestním řízení,“ uvedl pro Deník Referendum tiskový mluvčí České národní banky Tomáš Zimmermann.

A doplnil: „Předávání kompetencí do ČNB v jakýchkoliv oblastech, kde se někteří domnívají, že je dosavadní dohled vykonáván neefektivně, není systémovým řešením. K tomu jsou vybaveny, v souladu s právním pořádkem ČR, orgány v trestním řízení, které mají odpovídající pravomoci a nástroje,“ zdůraznil Zimmermann, podle kterého ČNB nemá lepší nástroje pro detekci a postih nelegálního poskytování spotřebitelských úvěrů než například živnostenské úřady či Česká obchodní inspekce.

Proti podobným argumentům se ve svém středečním projevu ve Sněmovně vymezil Jaroslav Klaška: „Dobře, je to trestný čin nelegálního podnikání, měl by být stíhán potom Policií České republiky, ale to je taky jediný orgán, který vůbec může nelegální poskytovatele kontrolovat. A nechtěl bych se ani ptát, kolik už jich zkontroloval.“

Poslanec Klaška také upozornil na to, že dozor centrální banky nad spotřebitelskými úvěry a to i nad nelicencovanými subjekty je v Evropě poměrně běžný, najdeme ho například ve Francii, Itálii, ale také v Británii, Švédku či Bulharsku.

Klaška také popsal, jakou konkrétní podobu dohled ČNB může mít a že není důvod, aby banku nějak zásadně zatěžoval: „Prakticky by tato záležitost mohla probíhat tak, že ty neziskové a nestátní organizace nebo také starostové, kteří se setkají s tím, že nelicencovaný věřitel bude soudně vymáhat pohledávku, tuto žalobu mohou poskytnout dohledovému orgánu, který tak bude mít dobře zadokumentovaný postup takového subjektu,“ vysvětlil Klaška, podle kterého není třeba, aby úředníci ČNB vyjížděli do rizikových zón nebo vyloučených lokalit.