Bylo nebylo. Za sedmero billboardy, sedmero benzínkami a sedmero hraničními ploty leželo malé království. A v něm žila dívka, říkejme jí Aneta. Už od malička neměla jednoduchý život. Žila na statku s adoptivními rodiči. Ti ji měli rádi a starali se o ni, ale rozhodně ji nenechali zahálet. A tak celý rok pomáhala v hospodářství, a když rodiče zestárli, pečovala i o ně.

Jenže v malém království vás v té době jen statek neuživil. A tak musela Aneta kromě starosti o hospodářství a rodiče chodit do zaměstnání. Což o to, práce se nikdy nebála. Jenže statek ležel v chudé části země a široko daleko byla o práci velká nouze…

Ale Aneta se nevzdala. Našla si zaměstnání v dalekém Městě. Každý den musela jezdit hodinu vlakem tam a hodinu zase zpátky. Práce, kterou dělala, byla navíc těžká a špatně placená. Většina poddaných jejím povoláním upřímně opovrhovala. Ale naše hrdinka se nevzdala a den za dnem jezdila hodinu sem a hodinu zpátky, tvrdě a poctivě pracovala a dělala, co jí její nadřízený řekl. Postupně si získala důvěru a respekt ostatních poddaných, kteří pracovali ve stejné firmě.