Koho hubí korektnost?

Ivan Štampach

Milan Chovanec kritizuje politickou korektnost Evropské unie. Politická korektnost ale znamená alespoň minimální slušnost a neohrožuje tak Unii, ale pouze šovinisty a potenciální násilníky.

Ministr Milan Chovanec v sobotním rozhovoru pro Novinky.cz řekl o Evropské unii: „Problém EU je, že ji řídí úředníci. Nejsou tam osobnosti, které by Evropu někam posunuly. Je to neustálá změť a debata, ve které každý hlídá každého, aby nepřesáhl mantinely politické korektnosti. To je zhouba Evropy.“ Bylo by možno zvážit jeho stesk ohledně absence osobností. Úředníci, kteří mu vadí, jsou však pro stát i pro Unii potřební. Je komické, když se šéf mohutného úřednického aparátu, jakým je celý rezort vnitra, veze na populistické vlně odporu k úředníkům.

Složitý organismus, jakým je současná společnost se svými ekonomickými, dopravními, ekologickými a obrannými úkoly, se společnou odpovědností za vzdělání a zdraví obyvatel, vyžaduje odborně kvalifikovanou, seriózní úřednickou vrstvu zajišťující veřejnou správu. Úředníci jsou ve srovnání s politiky málo viditelní, avšak bez nich by se politici se svými ideovými a koncepčními, často však amatérskými, nápady neobešli.

Když je v demokracii ztracena efektivní parlamentní většina, ustavuje se někdy úřednická vláda, teoreticky vzato složená z odborníků na státní správu z jednotlivých rezortů a stát se na chvíli bez politiků obejde. Bez úředníků by selhal do čtyřiadvaceti hodin.

Je možné, že se někteří úředníci navzájem hlídají. Je to nepříjemná okolnost, ale představme si situaci, že by se některý úředník chtěl chovat korupčně, ale nedovolí si to, protože je pod dohledem představených a kolegů. Nejsou-li jiné motivy pro dodržování zákonů, například občanská čest nebo oddanost (české a evropské) vlasti, musí svou roli splnit aspoň obava z odhalení.

Síla slušnosti

Mají být úředníci politicky korektní? Dnes by se člověk téměř bál vést úvahu v tomto směru. Z korektnosti se stala nadávka. Vyžadovat, aby někdo byl korektní, skoro vypadá jako chtít po někom, aby byl pokrytec a lhář.

S mohutným otevřením vůči Americe a západní Evropě od devadesátých let minulého století přichází vlna nových témat a s nimi pro nás mnoho nových a těžko přeložitelných výrazů. Politici ani žurnalisté neumí angličtinu, která se, ať se nám to líbí nebo nelíbí, stala prostředníkem nových myšlenek. English dnes znamená Worldish.

Milan Chovanec kritizoval hlídání politické korektnosti. Ta ale znamená především humanitu, slušnost, pomoc potřebným a respekt k lidské důstojnosti. Foto ceskatelevize.cz

Podíváme-li se do slovníků, najdeme pro anglické correct význam správný, bezchybný. Můžeme mínit správné vyřešení matematického úkolu nebo napsání textu podle pravopisných pravidel. Najdeme však také významy vhodnýslušný. A zde míníme asi toto: smýšlet, mluvit a chovat se v souhlasu se společně uznávanými mravními normami. Znamená to uznávat etiku a řídit se jí v osobním životě nebo veřejném působení.

Brutálně porušují pravidla korektního chování zločinci. Kdo loupí, krade, podvádí, padělá peníze, podplácí a nechá se podplácet, pohlavně zneužívá děti, dopouští se žhářství, způsobuje někomu újmu na zdraví a vraždí, jedná natolik nekorektně, že obvykle (pokud nemá na to, aby si koupil policisty, státní zastupitele a soudce) za to jde do vězení.

Evropské kontinentální právo stíhá i slovní delikty protože v Evropě věříme, že slova nejsou prázdné zvuky, že slova mohou být činy, že slovy se mohou měnit lidské osudy, že slovo může zraňovat, a někdy dokonce zabíjet. Mluvit urážlivě a šířit nepříznivé nepravdivé informace o nějakém národě, domnělé nebo skutečné rase, o příslušnících nějakého náboženství a podněcovat druhé k nenávisti na takovém základě je natolik nekorektní, že za to hrozí trest, i když se demokracie zatím nedokáže bránit a využívá této možnosti minimálně.

Jednat politicky korektně znamená uplatňovat v politice slušnost. Nikomu nelze přikázat, jak má smýšlet. Je nutno počítat s tím, že někdo pohrdá Židy, Araby či jinými etniky, lidmi jiných vyznání (či jakéhokoli vyznání), ženami, lidmi s homosexuální preferencí, hendikepovanými a seniory, a přitom působí v politice. Politika bohužel přitahuje lidi nekulturní, hrubiánské a nepoctivé, a bude to tak dotud, dokud bude spíše výkonem moci a ne tolik veřejnou službou.

Šovinisté v ohrožení

Politická korektnost však nedovoluje například veřejně projevit rasistické smýšlení a říkat o Romech, že všichni kradou, zneužívají sociální dávky, nejsou ochotni pracovat, nedodržují hygienické zvyky a obtěžují ostatní obyvatele. Jistě by bylo lepší, kdyby politik (a občan) takto nepaušalizoval, kdyby byl ochoten i sám pro sebe vidět všechny stránky soužití vyrovnaně.

Ale dohled jiných politiků a úředníků a dohled médií ho nutí krotit se aspoň navenek. Mluví-li tedy jinak, než smýšlí, můžeme to hodnotit jako pokrytectví. Jenže je tím aspoň zajištěno, že se neubližuje nevinným. Kdyby se podařilo změnit nejen vnější projev, ale i smýšlení, bylo by to rozhodně mnohem lepší.

Ministr Chovanec zřejmě myslel politickou korektnost ohledně současných přistěhovalců. I o nich je třeba mluvit slušně a jednat s nimi jako s lidskými bytostmi. Jistě mohutná vlna přistěhovalců způsobuje problémy. Jak jim zajistit nutné podmínky pro přežití a uplatnění, jak garantovat péči o jejich zdraví a vzdělání jejich dětí?

Jak rychle v té mase rozlišit ty, kteří prchají před krvavými diktaturami a válkami, v nichž se nerespektují ani minimální zásady (například podle Ženevské konvence), od těch, kteří přijdou a zlobí se, že jim hostitelský stát nedá stejný blahobyt, jako měli doma? Jak mezi migranty včas odhalit zločince a zajistit bezpečí hostitelů a přistěhovalců samotných?

O těchto potížích snad nikdo nemlčí a domnívám se, že nikdo nepokládá za požadavek politické korektnosti tvářit se, že vše je bezproblémové. Hájí-li někdo v Bruselu, a snad občas i v Praze, politickou korektnost vůči uprchlíkům, je to obhajoba humanity, slušnosti, pomoci potřebným a respektu k lidské důstojnosti.

Kroky dnešního minstra vnitra jsou varovné. Míním jeho zdokumentované činy od intrik po volbách do sněmovny v říjnu 2013 po vyjádření ve včerejší Partii na Primě, kde se zastal policistů, kteří obtěžovali personál FAMU za vyvěšení tibetských vlajek (prý byli jen „neobratní“). Když to sledujeme, neudivuje nás, že jeho smýšlení chybí kultivovanost, je však nutné, aby ho nepopulární Brusel, nedokáže-li to žádná autorita v České republice, nutil aspoň ke korektnímu mluvení a korektnímu politickému rozhodování.

Je-li požadování politické korektnosti pro někoho zhoubou, pak jistě ne pro Evropu, v níž byly humanistické myšlenky tolerance, lidské rovnosti a důstojnosti člověka poprvé formulovány a v níž se těžce, ale snad přece jen pozvolna prosazují. Politická korektnost možná ohrožuje jen šovinisty a potenciální násilníky.

    Diskuse
    April 11, 2016 v 9.48
    Ale to vše by platilo,
    kdyby nedošlo k zparchantnění pojmů. Kdyby korektnost byla skutečně korektností a ne už de facto cenzůrou. Klacek na ty, kteří se nechtějí podvolit vrchnosti, na ty, kteří věci vidí jinak.
    Není to samozřejmě jediný pojem, který byl přetvořen tak, aby se pod jeho bohulibým názvem mohly skrývat zlé úmysly. Stačí si zde přečíst, co se vydává za demokracii. Ovšem ani s humanitou to dnes není jiné. Člověk už nemusí umět číst mezi řádky, aby si uvědomil, že humanitou se kryjí nejvíce kšeftaři s chudobou, ti, kterým skutečná humanita z huby do rukou nesestoupí, ti, kteří volají více pomocí migrantům, více pomoci Romům a přitom myslí - více peněz pro mě. Tihle kšeftaři mají také korektnosti plnou hubu.
    Pak už je to ale s ní bohužel tak, že neslouží k ničemu dobrému, tudíž se skutečně stala zhoubou. A poslední věta autora v jeho článku budiž toho také důkazem. Politická korektnost přece původně vůbec nesměřovala k tomu, aby někoho ohrožovala.
    April 11, 2016 v 10.57
    Je zajímavé,
    že se v archívech DR nachází tolik fotek šklebících se ministrů, Zemanů a Konvičků. Kdo ví, zda by se tam našli šklebící se Švarcnberci, Havlové, či Dienstbieři jr.? Pokud ano, tak proč je nevidno u článků o nich?
    Že by to by byla ta "politická korektnost"?
    April 11, 2016 v 13.21
    Děkuji za objasnění, pane Kolaříku.
    I když jsem někde četl, že ty největší bestie měly andělskou tvář.
    Nevím také, odkud jste získal informaci o tom, že by "šklebící se politici" měli být mými oblíbenci. Rozhodně ale budou neoblíbenci redakce DR.
    Jsem moc rád za pokrok .Katolická církev upalovala mistra Jana Husa v papírové čepici se Satany, aby prostému lidu zdůraznila jeho ďábelskost. Co je proti tomu snaha DR udělat pomocí šklebících se fotografií z názorových oponentů gaunery? Úplný ráj!
    April 11, 2016 v 13.59
    Matěj Kotrba že byl grázl?
    Vždyť to byl pekař. Císařův.
    April 11, 2016 v 16.45
    Tak toho Kotrbu myslíte?
    Musíte se vyjadřovat přesně, jinak logicky dochází k nedorozuměním.
    Kotrba je jedním z padlých andělů /z levicově aktívního nebe/, stejně jako Keller a další. Jejich počty rostou nyní geometrickou řadou.
    Je to pochopitelné. Zůstat věrný politickému náboženství, které je stále více dogmaticky monoteistické a stále více agresivní i vůči těm, kteří se ještě snaží poukazovat na konkretních příkladech na jeho neudržitelnost, začíná být pro člověka, chtějícího udržet si vlastní myšlení nemožné.
    A někdo si rovnou řekne, že než být s Havlem v nebi, to raději v pekle.
    Pro mě by ta volba byla jasná. A Keller by byl bonus navíc.
    April 11, 2016 v 17.41
    Já jsem viděl pár fotek Štěpána Kotrby,
    a nesympatický mi nepřipadal. A kdyby si trochu nechal narůst vousy a dorůst vlasy, moc by se vizáží od Wericha nelišil.
    Ale zbytečně okolo toho debatujme. Hrát na podvědomí čtenáře starými fígly - sympatické foto = ušlechtilý člověk, nesympatické = darebák, je pod úroveň DR.
    April 11, 2016 v 18.27
    Já se ale nevztekám.
    Naopak se královsky bavím. Díky vám, vždyť mi dokážete potvrdit mé, jen letmé podezření.
    I za cenu toho že hřešíte. Neboť v bibli stojí psáno, že vlk většinou chodí v rouše beránčím a že po ovoci poznáte je. A vy tyto zjevené pravdy ignorujete, a navíc soudíte. Přitom by jste měl vědět Ježíš říkal :" Nesuďte, abyste nebyli souzeni. Neboť jakým soudem soudíte, takovým budete souzeni, a jakou měrou měříte, takovou Bůh naměří vám."
    A také, že Bůh nás stvořil, a proto nás miluje. Stejně tak miluje i padlé anděly. Základem Boží povahy je láska. A vy ji neprojevujete ani svému prezidentovi. Abych se nakonec v tom pekle s vámi nesešel.
    Měl by jste s tím něco dělat. Havel v nebi a vy s Kellerem, Kotrbou, Cilkem a dalšími exkomunikovanými, tedy včetně mé maličkostí, v pekle?

    April 11, 2016 v 19.45
    To je "nařez".
    Blesk by zbledl závistí.
    VP
    April 11, 2016 v 22.44
    Snad trochu změním téma, když dodám, že je nejen psáno: Nesuďte, ale i Spravedlivý soud suďte!
    JN
    April 12, 2016 v 11.16
    Pane Kolaříku, říká-li pravdu náš nepřítel, dostáváme se do pasti.
    Budeme-li bojovat proti pravdě jen proto, že ji vyslovil nepřítel, můžeme se to sice snažit maskovat jako boj proti nepříteli, ale náš boj je prohraný. Nikdo nám neuvěří.

    Nepřítel zvolil jednoduchou a přesto geniální taktiku.
    JN
    April 12, 2016 v 11.37
    Aby nedošlo k omylu, pane Kolaříku.
    Ten, kdo šíří zlo, by byl dost hloupý, kdyby pořád jen lhal. Někdy může říkat i pravdu (jako příklad bych uvedl jednoho bývalého namyšleného prezidenta). To je přece stará známá "evoluční taktika" zla.
    JN
    April 12, 2016 v 12.10
    Ptáte se, jakou pravdu říká?
    Ačkoliv si o panu ministru Chovancovi nemyslím nic dobrého, bylo by hloupé odmítnout všechno, co říká, prostě jen proto, že to říká právě on, a "argumentovat" proti jeho řeči jeho vlastními a zjevnými osobními nedostatky, které nepopírám.

    Že v EU nejsou osobnosti, které by ji někam posunuly, to je zjevné. Domnívám se, že EU má značný demokratický deficit, pokud se EU má udržet při životě, o což velmi stojím, potřebuje v tomto směru zásadní reformu.

    ----------------------------------------

    Politická korektnost je pouze nástrojem k prosazování nové (neomarxistické) ideologie, která nemá žádný demokratický mandát. Tam kde dříve na VŠ byly katedry marxismu-leninismu, jsou dnes gender studies (nové učení, jdoucí proti zájmům žen), rektor UK je osobou blízkou DR obviňován z mužského šovinismu, když nesouhlasí s heslem "dobrý šovinista - mrtvý šovinista", školství je znovu politizováno, diplomové práce bude brzy nutno psát v genderovém "ptydepe", jsou zde snahy do budoucna kriminalizovat lékaře, kteří z důvodu svědomí odmítnou vyhovět "lidskému právu na provedení interrupce"...
    JN
    April 12, 2016 v 12.22
    "Správná věta ve špatných ústech"
    Pokud odmítneme správnou větu z toho důvodu, že ji říkají špatná ústa, skočili jsme na lep zlu.

    "S ďáblem nesmíš mluvit!", to znamená ignorovat ho, ne se mu vysmívat, když náhodou říká pravdu. Tím se právě diskreditujeme, tím se stáváme (zcela podle jeho záměru) sami lháři.
    JN
    April 12, 2016 v 13.48
    Pane Kolaříku,
    udělal jsem tam čáru, jako že to s tím zcela bezprostředně nesouvisí. Chovanec to samozřejmě neříkal, proto je tam ta čára.
    JN
    April 12, 2016 v 14.44
    Ale vždyť já jsem ho přece necitoval
    ani nad tou čarou, pane Kolaříku. Reagoval jsem na jeho vyjádření, že v EU nejsou osobnosti, reagoval jsem v 1. osobě, v určitém místě textu prostě každý musí přestat reagovat, buď ukončí celý příspěvek, nebo ukončí odstavec a píše zase o něčem jiném.

    Příště tedy udělám raději dvě čáry.
    JN
    April 12, 2016 v 22.43
    Omlouvám se, pane Kolaříku,
    nemám čas reagovat. Není to všechno.
    JN
    April 13, 2016 v 8.29
    Panu Kolaříkovi
    Ivan Štampach v úvodu tohoto článku cituje Milana Chovance: „Problém EU je, že ji řídí úředníci. Nejsou tam osobnosti, které by Evropu někam posunuly. Je to neustálá změť a debata, ve které každý hlídá každého, aby nepřesáhl mantinely politické korektnosti. To je zhouba Evropy.“

    Na základě této Chovancovy „pravdy“ o tom, že v EU nejsou osobnosti, že ji řídí úředníci a že politická debata v EU je omezena formou politické korektnosti, napsal Ivan Štampach celý tento svůj článek.

    Já ve svém diskusním příspěvku (za který mě kritizujete, resp. za jehož "bezvýznamný" podnět mě kritizujete) vycházím z té samé citace jako Ivan Štampach, jen jsem ji trochu zestručnil, neboť jsem předpokládal, že si to každý v úvodu článku může přečíst.

    Čili, celý ten „můj virvál“ i celý ten virvál pana Štampacha vychází z téhož podnětu. Já Vám tedy, pane Kolaříku, nerozumím. Proč se rozčilujete jen na mě, zatímco článek pana Štampacha Vám nevadí.

    ---------------------------------------------------

    Pokračování mého příspěvku (Úterý, 12.Dubna 2016, 12:10:19 ) pod čarou, jehož (podle Vás) nejasnou návaznost kritizujete, samozřejmě nenavazuje přímo na citované vyjádření ministra Chovance, ale je reakcí na tento celý článek pana Štampacha, tedy na jeho téma – politickou korektnost v EU.
    JN
    April 13, 2016 v 9.41
    „Je zjevné, že v EU nejsou osobnosti“, nebo to zjevné není? Musí být „člověk sám osobnost, aby mohl kritizovat nedostatek osobností v EU“?
    Domnívám se, pane Kolaříku, že nedostatek osobností a přílišná byrokratizace EU může souviset s dnešním všeobecným odmítáním autorit, z čehož vyplývá i odmítání převzít odpovědnost. Všeobecné odmítání autorit a uctívání pervertovaného obrazu svobody, zbavené jakékoliv odpovědnosti, je však právě součástí neomarxistické ideologie. Zdá se, že elity EU četly Fromma. Aby se staly samy sebou, aby se staly osobnostmi, odmítly autoritu, odmítly odpovědnost a odmítly stát se osobnostmi. Proto vlastně nevíme, kdo nám vládne, i když nám často vládne tvrdou rukou. Proto máme byrokracii, která má tendenci kafkovsky přerůstat v diktaturu bez diktátora.
    Sdílet
    JN
    April 13, 2016 v 10.15
    Záchrana společenského konsensu
    Ten prázdný prostor, ve kterém chybí pozitivně vnímané autority, pak samozřejmě zaplňují autority jiné, polarizující autority z extremistického okraje politického spektra, které jsou jednou částí společnosti vnímané velmi pozitivně a druhou částí společnosti naopak velmi negativně.

    Magnetismus (ať již odpuzující nebo přitahující) těchto nových autorit je obrovský, střed spektra se proto vyprazdňuje směrem k okrajům. Je to velmi negativní a nebezpečná tendence, proti které je opravdu potřeba něco dělat. Je nejvyšší čas!

    Dělá v tomto směru Deník Referendum něco? Snaží se zmírňovat tu sebevražednou polarizaci společnosti, nebo ji naopak podporuje? Je styl článků v Deníku Referendum spíše konfrontační, nebo se spíše snaží navazovat dialog mezi různými názory?

    Komu slouží tato polarizace, když neslouží našim zájmům?
    April 13, 2016 v 14.07
    Já bych trochu rozvinul polemiku s Vaší myšlenkou, pane Nusharte.
    tedy touhle : "Politická korektnost je pouze nástrojem k prosazování nové (neomarxistické) ideologie, která nemá žádný demokratický mandát."
    Proč by ta ideologie měla být zrovna neomarxistická? Slouží její naplňování neomarxistům? V čí prospěch se takhle strašně blbne nakvadrát?
    Tedy já osobně alespoň doufám, že za tím vším je nějaký skrytý cíl. Obyčejné peníze, stejně jako za zájmem velké části neziskovek. Být to jen ideologie, tak by byla tak extremní a tím pádem pitomá a bylo by pak jen k hrůze nás všech, že něco tak destruktivního má tak velký vliv na život většiny Evropanů.
    Příkladně: proč by třeba migrační turistika nemohla být nástrojem k rozbití národních celků, které dokáží klást odpor vrchnosti /dividi et impera/, zároveň prostředkem ke snížení sociálních dávek, zvýšení napětí na pracovních trzích, které vede vždy ke snížení ceny práce = vyššímu zisku a v neposlední řadě k dehonestaci levice, jejíž potřeštěná část má neobvyklou publicitu a když to nestačí, je za levičáka-svazačku prohlašována i katastrofální Merkelová?
    To přece není tak nepravděpodobná možnost, ne?
    Proč evropský parlament, který není většinově levicový a není schopen prosadit ani ochranu evrospkého trhu před Amíky, najednou dá v tomto bodě potrhlé části levice za pravdu?
    S tím demokratickým mandátem ovšem máte pravdu. Stalo se u nás špatnou tradicí, že ti, kteří nejsou nikým voleni, nemají žádný mandát, si uzurpují jim nepříslušející práva. Vlevo, vpravo. A ještě mají plnou hubu demokracie.
    JN
    April 14, 2016 v 11.43
    Panu Ševčíkovi
    Peníze jistě mají velkou moc. Osobně se však domnívám, že ještě větší sílu představuje skrytá moc idejí v kombinaci s konkrétními zájmy. Když se podívám po těch klíčových událostech 20.století (revoluce v Rusku, 2.světová válka ...), nedovedu si představit, že hlavním motivem by byly peníze.

    O těch skrytých cílech docela dobře pojednává článek Petra Saka „Konspirační teorie a jejich diskreditace“ na BL (http://blisty.cz/art/74741.html). Myslím, že stojí za přečtení. Není to tak, jak si možná myslíte, že by autor pokračoval v obvyklé litanii o omezenosti lidí, kteří těm teoriím (tedy spíše než teoriím – konspiračním scénářům) věří.
    JN
    April 14, 2016 v 12.40
    Pane Kolaříku, rád budu i nadále odpovídat na Vaše doplňující otázky. I já jsem však položil otázku a zatím jsem na ni nedostal odpověď.
    „Evropou obchází strašidlo“ (tak začíná Komunistický manifest, vydaný roku 1848) – dnes je to však strašidlo nenávisti. „Ke svaté štvanici na toto strašidlo“ se zatím nikdo nespojil. Obě nenávidějící se strany toto strašidlo vykrmují v bláhové naději, že pomůže právě jim proti těm druhým. Vydatně přikrmuje i Deník Referendum. (Seznam médií a jednotlivců, které nemilosrdně kritizuje, by byl dlouhý, k žádné sebereflexi dříve zastávaných a nyní již neobhajitelných „pravd“ tu však nikdy nedošlo.)

    Ten, kdo před nenávistí varuje, stává se snad ještě více žádanějším cílem nenávisti než druhá strana barikády v rozdělené společnosti. Některé události poslední doby jsou opravdu varující.

    Nemyslím si, že proti nenávisti by bylo možno bojovat nenávistí. Není přece možno „vylikvidovat“ (starý termín) dvacet nebo osmdesát procent nesouhlasící společnosti. Je třeba budovat společenský konsensus.

    Položil jsem tuto otázku:
    „Dělá v tomto směru Deník Referendum něco? Snaží se zmírňovat tu sebevražednou polarizaci společnosti, nebo ji naopak podporuje? Je styl článků v Deníku Referendum spíše konfrontační, nebo se spíše snaží navazovat dialog mezi různými názory?

    Komu slouží tato polarizace, když neslouží našim zájmům?“

    Prosím Vás tedy, pane Kolaříku, o odpověď na tuto otázku. Jaké konstruktivní řešení (nemyslím výpady proti oponentům) této nedobré situace navrhujete?
    JN
    April 14, 2016 v 16.18
    Pane Kolaříku, kdybych se Vás zeptal, co soudíte o fotbalovém umění Lionela Messiho,
    nebude to otázka na Lionela Messiho, ale na Vás.
    Když se Vás zeptám, co soudíte o "novinářském umění" Deníku Referendum, není to otázka na Deník Referendum, ale také na Vás.

    Můžete, prosím, odpovědět?
    JN
    April 14, 2016 v 19.33
    Panu Kolaříkovi
    No, také jsem se necítil úplně dobře, když jsem měl pocit, že mi opakovanými otázkami vnucujete jinou interpretaci mých slov, než jakou jsem sám zamýšlel. Pokud jde však o rozhovor a ne jen o zdvořilostní konverzaci, asi se nelze těm nepříjemným pocitům úplně vyhnout. Když toho budu schopen, chtěl bych je v sobě vždy nějak překonat (pro dobro porozumění). Myslím, že to je i cesta k tomu, jak se mohu dozvědět něco, co bych se jinak dozvědět nemohl.
    April 14, 2016 v 20.44
    Moje babička říkavala,
    že než debata s jistými lidmi, je lepší se s kozou modlit Otčenáš. Tady to tedy byl spíš pokus o debatu. Pokus ne o nalezení konsensu, ale pokus o nastolení alespoň nějaké debatní kultury. Jak vidno, smysluplnější je vydat se na kozí farmu s biblí pod paží.
    JN
    April 15, 2016 v 0.17
    Panu Ševčíkovi. Modlitba je potřebná.
    K Vašemu tématu. Napsal jste:
    „Tedy já osobně alespoň doufám, že za tím vším je nějaký skrytý cíl. (…) Příkladně: proč by třeba migrační turistika nemohla být nástrojem k rozbití národních celků, ...“

    Pak by Vás mohlo zajímat, co řekl bývalý výkonný předseda ropného gigantu BP, bývalý předseda Goldman Sachs International , bývalý generální prokurátor Irska, … a zvlástní představitel OSN pro migraci Peter Sutherland již v roce 2012 (tedy před vypuknutím současné migrační krize) ve svém projevu v britské Sněmovně lordů. Myslím, že už to tu paní Vytlačilová kdysi připomínala.

    Zdá se, že Peter Sutherland se také hodně modlil a Bůh jeho prosby vyslyšel: http://www.bbc.com/news/uk-politics-18519395
    http://www.vlastnihlavou.cz/evropska-unie-by-mela-odbouravat-narodni-homogenitu-rika-hlavni-predstavitel-osn-pro-migraci/
    JN
    April 15, 2016 v 8.09
    Pane Kolaříku, Vy jste tedy obhájcem politické korektnosti a já nikoliv.
    Pomáhá Vám tedy ta korektnost ke korektnímu vyjadřování?
    JN
    April 15, 2016 v 10.28
    Pane Kolaříku, pokud panu Štampachovi budete tvrdit opak
    toho, co nyní tvrdíte mně o svém vztahu k politické korektnosti, obě ta tvrzení nemohou být současně pravdivá.
    JN
    April 15, 2016 v 10.59
    Dotknul jsem se Vás, pane Kolaříku, nějak?
    Nechoval jsem se k Vám slušně? Proč se mnou nechcete mluvit? Můžete, prosím, připomenout to místo, kde jsem byl na Vás hrubý? Nejsem si toho vědom.
    April 15, 2016 v 11.17
    Ano pane Nusharte.
    Přečtěte si, co jsem Vám napsal o své babičce a zamyslete se nad tím. Vždyť vidíte, že zajít na kozí farmu s Biblí je menší ztráta času. Pokud se ovšem nechcete jen pobavit rozeklaným jazykem oponenta.
    Ale k Vašemu odkazu: tihle multikulturní inženýři počítají se špatnými čísly. Je to dnes již klasické. Tyto "podnikatelské" záměry naprosto nezohledňují rizika. Svým způsobem logicky. Vždyt proč by měly, když náklady zpackaných operací nenesou jejich protagonisté?
    To je ale naše vina. Jinak by se pánové nahoře točili, kdyby museli skládat opravdu účty, kdyby museli nést skutečnou právní a hmotnou zodpovědnost za divoké experimenty, které jsou někdy už na první pohled neuvěřitelně hloupé.
    A rozveďme myšlenku skládání účtů šířeji. Věřím tomu, že pokud by Generace 21 měla platit zpackaný projekt ze svého, tak zde máme skutečně uprchlé křesťany ze Sýrie, kteří budou vděční za pomoc. Kteří by neofrňovali nos a nehodlali hned pláchnout do Němec. Protože takoví jistě existují.
    A tak by se dalo pokračovat.
    Stát není firma. Ale neznamená to, že rezignuje na správu svých financí.
    Na to měla skutečná levice tlačit. Aby politici nenechali ze svých zemí odvážet do Panamy miliardy a aby do nich nenechali dovážet ekonomické migranty. Aby prostě sloužili svým občanům. Základní demokratický princip.
    JN
    April 15, 2016 v 12.27
    Projekt Generace 21
    Já si těch lidí z Generace 21, pane Ševčíku, vážím, že chtěli udělat něco dobrého. Je pravda, že to nedopadlo dobře. Z dnešního pohledu se ti lidé, kteří se bili o to, že slova „přemalovaný kravín“ nikdy nepadla, jeví opravdu komicky. Bohužel, ti skalní obhájci korektnosti, kteří v jejím zájmu popírají i realitu, se z toho asi nepoučí.

    MF Dnes ze 7.4. na titulní straně píše, že spolupracovník Generace 21, který pomáhal vybírat uprchlíky v Iráku a se kterým se Generace 21 pak rozešla, SOUČASNĚ SPOLUPRACOVAL i s panem Konvičkou a v říjnu minulého roku dokonce vystoupil v Poslanecké sněmovně na semináři Imigrační krize a islám.
    JN
    April 15, 2016 v 12.51
    Pane Kolaříku, je to jistě Vaše věc, k čemu se chcete vyjádřit a k čemu ne. Já to respektuji.
    Když jsem ale ochoten odpovídat na Vaše dotazy (a to někdy i dost nepříjemné dotazy), očekávám stejnou ochotu i od Vás.

    ----------------------------------------------------------

    Jen tedy připomenu, jak zněla ta má otázka, kdybyste se přece jen rozhodl na ni odpovědět:

    Nemyslím si, že proti nenávisti by bylo možno bojovat nenávistí. Není přece možno „vylikvidovat“ (starý termín) dvacet nebo osmdesát procent nesouhlasící společnosti. Je třeba budovat společenský konsensus. 
    Dělá v tomto směru Deník Referendum něco? Snaží se zmírňovat tu sebevražednou polarizaci společnosti, nebo ji naopak podporuje? Je styl článků v Deníku Referendum spíše konfrontační, nebo se spíše snaží navazovat dialog mezi různými názory?
    Komu slouží tato polarizace, když neslouží našim zájmům?
    Jaké konstruktivní řešení (nemyslím výpady proti oponentům) této nedobré situace navrhujete?
    April 15, 2016 v 16.08
    Co máme společné, a co nás rozděluje…
    Vážení, prosím o pár odpovědí:

    1) Smysl této veřejné konverzace je
    a) racionální
    b) iracionální
    c) pobavit

    2) Pokud platí a), pak jde spíše o konverzaci a názory
    a) divergující
    b) konvergující
    c) nebo jde spíše jen o ztrátu času?

    Mohu přítomné požádat o info, co pozitivního jste se navzájem dozvěděli? Co jste dříve nevěděli?

    A ještě, co konkrétně "druhá strana", zdá se, odmítá/nechce pochopit?

    A konečně:

    Protože tam, kde je zavřeno je zbytečné tlouct, na tom se asi všichni shodneme.

    A tam, kde vládne přátelský a vstřícný duch, tak v podstatě na slovech nezáleží. A opačně:

    Tam, kde se jeden raduje z poklesku druhého, z každé chybičky a tam, kde nic společného není, tam přece nepomůže ani slovník z nejjemnějších krajek...
    April 15, 2016 v 17.54
    Vy si, pane Nusharte, vážíte lidí z Generace 21.
    Protože chtěli udělat něco dobrého.
    Já si vážím každého člověka, který chce udělat něco dobrého, ale ze všeho nejvíce těch, kteří to dobro skutečně konají.
    Otázka budiž - proč projekt Generace 21 nedopadl dobře? Kdo a proč tam něco zvrtal?
    Respektive - proč stát vráží peníze do jakýchsi neprověřených projektů? Proč vůbec stát nechá své funkce suplovat nějakými organizacemi, o nichž toho zjevně fakticky moc neví?
    Proč do těchto organizací vráží ročně několik miliard? Vždyť výsledky jejich fungování jsou většinou pro stát tristní. Vše se tak zvrhlo, že některé konají přímo proti zájmům občanů, jsou pro ně ohrožením. A rozhodně tohle suplování nic neušetří. Naopak.
    Samozřejmě znám neziskovky, které pomáhají. Ale proč funkce které vykonávají /pomoc starým, či nemocným lidem/ nevykonává přímo stát? Proč to dělá přes servisní organizace, na které nemá potřebný dohled a páky, takže nakonec na nich často tratí /viz Klokánky/?
    Státem organizovaná pomoc by neměla mít zájem na tom, aby narůstala klientela potřebných, jako je to u mnoha neziskovek. Měla by směřovat k efektivitě, kontrolované hospodárnosti, měla by pracovat na principu prověřených pravidel. Nebude jistě ideální, ale sotva tak neefektivní, jako ta nevládní. Měla by být postavena na jednotném principu, nebude to každý králem na své hnojnici. A všichni lidé, kteří chtějí opravdu pomáhat potřebným, tam jistě najdou uplatnění.
    To je jedna v variant. Druhá by měla spočívat ve stanovení jasných a tvrdých pravidel fungování neziskovek. Jsou placeny státem, tudíž by měly být pod maximální přísnou kontrolou. Odměňování podle výsledků, podle přínosu, ne podle počtu vydaných bulletinů. Chceš pomáhat sociálně vyloučeným, tudíž budeš mít sídlo organizace, kanceláří co nejblíže možno k nim. Nebudeš pro ně Ježíšek, který jim jen nosí dárky, ale budeš ten, kdo s nimi půjde v případě nutnosti i do konfrontace. Je lehké hrát si na hodné, vodit děti do ZOO a to nepříjemné hodit na krk Úřadu práce, či sociálce. Za tohle by stát neměl nikoho platit.
    Otázka je, kdo se do toho pustí, když "neziskovek" se dnes bojí i někteří ministři. Když tyto organizace dokáží zneplatnit i zákony.
    A teď zpět ke korektnosti. Patří přirozeně k jazyku těchto organizací. Slouží jim. Zneprůhlední totiž výsledky jejich práce. Jak se byznysmeni s chudobou schovávají za chudé, tak se některé nevládní organizace schovávají za politickou korektnost. Nepřesnost, nejednoznačnost, eufemismy prošpikované zavádění.
    Rozhodně ne ono biblické ano, ano, ne, ne.
    I když původní smysl korektnosti měl být jiný. Ale ono toho mělo být mnoho jinak! Důležité je, jak je to nyní.
    April 15, 2016 v 18.18
    Neziskovky
    Opravdu netuším, zda neziskovky byly původně plánem bohulibým a až pak se to někde zvrtlo, nebo už od počátku měly sloužit k těm neblahým účelům, které jste zde tak správně popsal, pane Ševčíku. Protože jak nemám třeba neoliberálně cynické Svobodné rád, tak s nimi v tom, že za cizí se páše dobro snadno a krásně plně souhlasím. A když vidím, jakou agendu nejedna neziskovka vehementně hájí..., a když ji vlastně i já skrze daně nebo koncesionářské poplatky platím... Tak... Raději no comment.
    JN
    April 16, 2016 v 13.41
    Problém neziskovek, to je , pane Ševčíku, na dlouhou debatu a v mnohém s Vámi souhlasím,
    v mnohém si nejsem jistý, jak by to dopadlo, kdyby to za ně vykonával stát. Jsou asi neziskovky dobré a jsou neziskovky špatné (o tom, kolik je kterých, raději nebudu spekulovat), činnost všech je ale asi zásadně předurčována tím, jak jsou nastavena pravidla jejich financování. Myslím, že docela podstatná část pracovníků neziskovek se právě zabývá jen tím sháněním financí, tedy psaním projektů na grantové agentury a vykazováním účelnosti použitých prostředků. Opravdu se nemohu zbavit dojmu, že to je velmi často spíše hra se slovy a s čísly, než popis nějaké reálné skutečnosti. On ten předepsaný nejednoznačný (korektní) jazyk do toho přímo nutí, zkuste si napsat nějaký projekt tak, „jak vám zobák narost“, ačkoliv vše zdůvodníte daleko přesvědčivěji než tím „ptydepe EU“, žádné peníze nedostanete (nevím, zda pan Kolařík z Mnichova má nějakou podobnou zkušenost, domnívám se ale, že pokud by ji měl, měl by asi i jiný názor na předepsané korektní vyjadřování).

    Na druhou stranu si myslím, že vlastně podobná situace, kdy žádné neziskovky neexistovaly a vše vykonával jen stát, už tu kdysi byla. Nedělám si žádný nárok na pravdivost, jen usuzuji, že třeba v oblasti sociální práce by se převzetím této činnosti státem jistě velmi zúžila nabídka služeb (někde by to bylo i dobře, někde ne) a ubylo by motivovaných lidí pro tu práci a přibylo by rutinérů, možná by ale ubylo i těch, co se jen hrabou v papírech a místo motivovaných „nadšenců“ by přibylo lidí se skutečnou odborností – opravdu nevím. Pokud by ale převzetí této činnosti znamenalo třeba v konkrétním případě to, že by byla zrušena domácí hospicová péče a staří lidé by se museli vrátit umírat do státních LDN, za dobré bych to nepovažoval.
    JN
    April 16, 2016 v 14.06
    Pokusil jsem se, pane Rusku, odpovědět na Vaše otázky:
    1.) Smysl této konverzace je (z mé strany)
    a) racionální.

    2.) Jde spíše o konverzaci a názory (z mého pohledu)
    b) konvergující.

    Otázka: Mohu přítomné požádat o info, co pozitivního jste se navzájem dozvěděli? Co jste dříve nevěděli?
    Odpověď: Nejde o informaci jednoduše racionálního charakteru, kterou bych teď byl schopen stručně zformulovat (možná časem ano). Jde o osobní prožitek setkání.

    Otázka: A ještě, co konkrétně "druhá strana", zdá se, odmítá/nechce pochopit?
    Odpověď: Domnívám se, že na tuto otázku mi nepřísluší odpovídat, a to nikoliv z důvodu, že bych Vám, pane Rusku, odpovědět nechtěl.
    JN
    April 16, 2016 v 14.21
    „(A tam, kde vládne přátelský a vstřícný duch), tak v podstatě na slovech nezáleží.“
    K tomu bych dodal, že téměř nikdy nikdo nezmění názor pouze na základě síly předložených argumentů. Domnívám se, že lidská mysl tak nefunguje. Není to ale chyba našeho velkého Programátora, je to naopak vlastnost nejspíše užitečná (jinak by patrně v evoluci zanikla).

    Možná ta racionální složka informace je pouze jakousi nosnou vlnou, na kterou je namodulována ta daleko podstatnější složka informace, kterou ovšem vnímáme a dekódujeme spíše jen nevědomě. Pokud je tato nevědomím dekódovaná informace vyhodnocena jako neohrožující, může pak být přijata i ta nosná vlna (racionální složka).
    April 16, 2016 v 18.12
    Máme neopomenutelnou výhodu, pane Nusharte,
    že nemusíme být průkopníky v sociální péči, že máme okolo sebe dost zemí, kde je sociální péče dlouhá léta v nějakém systému poskytována, takže se můžeme nechat inspirovat.
    Já to mám nejblíž do Rakouska a řekl bych, že není důvod, abychom se od nich nemohli učit i sociální péči.
    Především se mi u Rakušanů líbí, že mají propracovaný systém tak, aby nemohlo docházet k jeho zneužívání. Financování je pak adresné, takže asi těžko je možno vyfasovat 400 milionů aniž by bylo předtím jasně stanoveno, kolik čeho bude za ty peníze realizováno, samozřejmě s kontrolou dodržení stanoveného. Rakouské neziskovky se mnohem více věnují službám, zatímco české se více věnují sobě samým. Vše je dáno ale přístupem státu. Pokud jim to umožňuje, proč ne? A že neziskovky jsou dnes již velmi silnou lobby, je zas jen naším problémem.
    Já osobně jsem při této problematice zastánce toho, aby sociální práci měly v gesci obce. A není pak těžké, aby "nakupovaly" služby od neziskových organizací. Když se to vyplatí, proč ne? A finance jsou za něco konkrétního, ne za kopec řečí.
    Opomíjím takové "neziskovky", jako je Člověk v tísni /Soros/, Hate Free /ta je fincována dokonce z toho "hrozného Norska, které nám bere děti", ovšem v tomto případě se uděluje vyjímka, peníze jí zjevně nesmrdí/. Člověk v tísni už alespoň není přímo napojen na ČT, což bylo neuvěřitelně skandální, ovšem nepamatuji, že by někdo z levice hlasitějí protestoval. Ale to je už jiné téma.
    JN
    April 16, 2016 v 23.19
    Sociální práce v gesci obcí,
    to se mi zdá velmi rozumné řešení. Záleží samozřejmě na tom, jak která obec funguje, korupce při obecních zakázkách je, domnívám se, stále velmi běžnou záležitostí. Z osobní zkušenosti bych usuzoval, že je ale šance na vývoj k lepšímu (některé obce mají třeba transparentní účet, do kterého může každý nahlédnout – Deník Referendum by si mohl vzít příklad, klikací obecní rozpočet na internetu, místní referenda o každé větší investici; prostě cítím, že se to někde ubírá k lepšímu). A hlavně je tam ta demokratická zpětná vazba, tedy obecní volby.

    Na druhou stranu znám také azylový útulek pro bezdomovce, provozovaný městem, ve kterém bezdomovci nechtějí být, neboť je to tam pro ně horší než život na ulici. No, bezdomovci k volbám nechodí a i kdyby chodili …, a ostatní „spořádaní“ občané jsou většinou pro to, aby tam ten útulek vůbec nebyl, a na kvalitě té poskytované služby jim samozřejmě nezáleží.

    Pokud by ten útulek ale fungoval dobře a místní lidé by neměli pocit nějakého ohrožení, věřím, že nakonec by tu pomoc lidem bez střechy nad hlavou (tu dobrou práci obce) ocenili i oni. Domnívám se ale, že by na tu službu (poskytnutí střechy nad hlavou pro přespání) musely navazovat i další služby, které by těm lidem poskytly nějakou životní náplň a perspektivu, stručně řečeno - nějakou práci a výhled, že mají šanci žít někdy v budoucnu opět normální život.

    Jeden problém tedy je (pokud mluvíme například jen o těch sociálních službách) spektrum služeb podle místních potřeb, kvalita služby a účelně použité peníze.

    Jiný problém jiných neziskovek obecně je nedemokratické zneužívání jejich politického vlivu. ("Nepřítel měl kdysi pravdu.")

    Pokud jsem Vám tedy, pane Ševčíku, dobře rozuměl, kdyby vše fungovalo tak jak má (jako v Rakousku), nebo se to k tomu alespoň nějak přibližovalo, nejste principiálně proti neziskovkám?
    JN
    April 17, 2016 v 15.55
    Ono vlastně cílem politické korektnosti je mimo jiné
    také to, upravit jazyk tak, aby při jeho používání nevznikaly nepříjemné pocity. Jenže bez pocitů (a to i nepříjemných) se nic podstatného vlastně sdělit nedá.
    April 17, 2016 v 16.35
    Nejsem proti neziskovkám.
    Ale proti "neziskovkám".
    Ve všech dobrovolnických organizacích, které se opravdu neziskově podílejí kladně na veřejném životě, či se přímo zapojují, opět neziskově, na pomoci spoluobčanům /hasiči, fotbalisté, ti, kteří ve svém volném čase, bez nároku na odměnu, pořádají akce pro děti, zlepšují životní prostředí atd./, pracuje tisíce a tisíce lidí. Nikoho ani nenapadne, aby se vůči nim negativně vymezoval. Naopak. Mají jistě úctu drtivé většiny občanů.
    Problém je, když si z toho někdo udělá byznys. Pak nevidím rozdíl mezi "neziskovkou", která se chce přiživit na problematice bezdomovectví a ubytovací mafií.
    Obojí mají plná ústa pomoci chudým a obojím jde o vlastní plné peněženky.
    Co by ne? Jsme v kapitalismu. Chovají se tržně.
    Ale my /ti vlevo a možná i část pravice/ chceme přece sociální stát. V tom případě ale musíme dbát na účelnost užívání těch prostředků, které jsou na sociální práci určeny.
    Řešením je stanovení přísných pravidel pro jejich vyplácení. Ne 400 milionů sem, 400 tam. Přesně, adresně a za něco konkretního, ne za nějaké, byť bohulibě znějící, kecy.
    Základem by mohlo být to, aby sociální pomoc byla vždy motivační. Od toho by už nebylo těžké určit principy financování neziskovek.
    Na tom by vydělal stát i ti, kterým je pomoc určena.
    Kdo se motivačnosti sociálního systému brání, tomu jde jen o svůj zisk.
    JN
    April 18, 2016 v 0.27
    Ano, sociální pomoc by neměla vytvářet závislost na té pomoci, měla by být motivační,
    s tím vřele souhlasím. Tento princip je myslím i obsažen ve Standardech kvality sociálních služeb, takže by se tím každý poskytovatel měl řídit.

    Jsem rád, pane Ševčíku, že jsme se shodli. To zde nebývá časté, vážím si toho.
    JN
    April 18, 2016 v 11.02
    Panu Kolaříkovi - výhrada svědomí při umělých potratech
    Například 7. 10. 2010 hlasovalo Parlamentní shromáždění Rady Evropy o návrhu rezoluce „Přístup žen k zákonné zdravotní péči: problém neregulovaného užívání výhrady svědomí“.
    Poskytovatel zdravotní péče by podle této rezoluce musel realizovat umělý potrat bez ohledu na právo výhrady svědomí.

    V katolickém Polsku se stal minimálně jeden případ, kdy lékař z důvodu výhrady svědomí odmítl provést potrat, pacientku o všem informoval, ale sám ji aktivně neodeslal do jiného zařízení a byl za to zbaven místa. Jednalo se o dítě s vrozeným postižením, počaté in vitro, ve 24. týdnu těhotenství.
    JN
    April 18, 2016 v 23.42
    Všimněte si, pane Kolaříku, té krásné korektní orwellovštiny v názvu rezoluce:
    "...problém neregulovaného užívání (...) svědomí".

    I svědomí se musí regulovat, neregulované užívání svědomí - to by byla pro EU pohroma.
    JN
    April 20, 2016 v 0.37
    Tato rezoluce podle návrhu Christine McCafferty
    byla zamítnuta. Psal jsem „hlasovalo“ a v tom mém původním Vámi kritizovaném příspěvku na začátku jsem psal „jsou zde snahy“. Myslím tedy, že jestliže nyní to bylo ještě zamítnuto, příště už to zamítnuto být nemusí. Pokud by tato rezoluce byla bývala schválena, znamenalo by to nejspíše velký problém pro zdravotnická zařízení v tomto oboru, která jsou provozovaná církví. Možná by tato zdravotnická zařízení musela ukončit provoz.

    Je to v podstatě analogická situace k situaci církevních zařízení, která zprostředkovávala adopce dětí, a musela někde ukončit provoz poté, co tam byla uzákoněna adopce dětí homosexuálními páry, neboť tyto adopce zprostředkovávat odmítala.
    JN
    April 20, 2016 v 0.54
    Panu Kolaříkovi
    Jedná se o případ polského lékaře Bogdana Chazana z roku 2014.
    Podrobnosti neznám.
    JN
    April 20, 2016 v 11.26
    Z rozhovoru s B. Chazanem:
    Otázka:
    Podle správy města Varšava, pacientka, která žádala o potrat, byla již po 24. týdnu těhotenství. Mohli jste ji odmítnout proto, že po uplynutí této doby potrat už prostě není legální. Namísto toho jste namítl i na základě svého svědomí. Proč jste se rozhodli tak učinit? 

    B. Chazan:
    Říci, že potrat po 24. týdnu je v Polsku nezákonný, není přesné tvrzení. Neexistuje žádný předpis, který určuje počet týdnů, v nichž by už provedení potratu nemělo být povoleno. To vše závisí na zvážení lékaře. 

    Když jsem, na požádání pacientky, písemně zdůvodnil své odmítnutí provést potrat na základě výhrady ve svědomí, upřímně jsem napsal, proč jsem nesouhlasil s potratem ve své nemocnici. I v televizi jsem řekl, že jsem si nedokázal představit potraty v Nemocnici svaté rodiny, (...)
    LV
    April 21, 2016 v 20.13
    Citát
    ...každý má právo vyprávět svůj příběh podle svého přání. To se vztahuje k otázce v jaké společnosti chceme žít. Pokud chcete žít v otevřené společnosti, vyplývá z toho, že lidé budou mluvit o věcech různým způsobem a že někteří z nich budou vzbuzovat hněv a pocit urážky. Na to je odpoveď. OK, tobě se to nelíbí, ale existuje spousta věcí, které se nelíbí mně. To je cena za život v otevřené společnosti. V okamžiku kdy začnete mluvit o tom jak kontrolovat a omezovat určité výrazy, vstupujete do světa, kde nepanuje svoboda a od tohoto okamžiku diskutujete pouze o tom, jak velikou míru nesvobody chcete akceptovat. To že nejste svobodný jste už akceptoval.
    Salman Rushdie
    LV
    April 21, 2016 v 20.31
    Citát
    V demokracii nemá nikdo exlusivní nárok vyprávět určité příběhy. To pro mne znamená, že muslimové mají právo vyprávět vtipy o židech, zatímco nevěřící mají práva utahovat si z islámu jak se jim zachce. Bílí se mohou smát černým, černí se mohou smát bílým. Tvrdit, že pouze minority mohou vyprávět vtipy o sobě a nebo kritizovat jiné minority je nejen diskriminace ale také bláznovství. Podle této logiky mohou pouze nácisté kritizovat nacisty, protože v současné Evropě jsou pronásledovanou menšinou. Dnes většina světové populace kritizuje útisk žen ...a násilí na ženách. Neměli bychom snad kritizovat kultury, které se stále těchto praktik přidržují, protože jsou v menšině? Podle některých evropských militantních multikulturalistů odpověď zní - ne, neměli. Ale lidé v demokracii by neměli být nuceni žít v prostředí, ve kterém ti kteří zastávají stejný názor se v něm pouze utvrzují. Je nesmírně důležité prostřednictvím dialogu překračovat hranice sociálních skupin a je důležité být vystaven názorům a víře jiných. Lidé, kteří spolu mluví navzájem, kteří si vyměňují názory a vyprávějí konfliktní příběhy budou navzájem ovlivňovat to jakým způsobem smýšlejí.
    Flemming Rose
    + Další komentáře