Nová intervence v Sýrii? Je to možné, upozorňují pozorovatelé

Petr Jedlička

Rusko kritizuje hromadění techniky za tureckou hranicí, možnost pozemního vpádu připustili už i Saúdové. Znalci dávají příslušné úvahy do souvislosti s úspěchy assadovských sil, mírovými rozhovory i tlakem Evropy na brzký zvrat v konfliktu.

Jednoznačný důkaz stále chybí, indicií ale přibývá. Tak mluví znalci a pozorovatelé v posledních dnech o možnosti, že by do bojů v Sýrii zasáhla přímo nějaká nová síla — letecká, nebo i pozemní. Dotazy na eventualitu nové intervence se množí jednak v souvislosti s postupem sil Assadova režimu s ruskou a íránskou podporou, jednak v kontextu tlaku evropských mocností hrozících se jarní uprchlické vlny a jednak v souvislosti s perspektivou nových mírových rozhovorů — šíří se totiž obavy, že se jednotliví aktéři konfliktu pokusí získat na poslední chvíli co nejvíce území.

V detailech se různé zvažované scénáře liší, relativní shoda však panuje na tom, že by případná intervence byla oficiálně protiteroristická a že by ji nevedly síly stojící na straně Assadova režimu. Ruští představitelé upozorňují v tomto kontextu už od úterý na hromadění vojenské techniky za turecko-syrskou hranicí. Ve čtvrtek přitom připustil možnost intervence i brigádní generál Ahmad Asírí, hlavní mluvčí ozbrojených sil Saúdské Arábie.

„Naše království se je připraveno zúčastnit jakékoliv pozemní operace, na níž koalice (sil proti ISIS) v Sýrii shodne,“ řekl Asírí doslova v rozhovoru pro televizi Al-Arabía.

Pozorovatelé připomínají, že Asírího vyjádření je vůbec prvním oficiálním připuštěním možnosti přímé pozemní intervence saúdské armády v Sýrii.

Turečtí představitelé zatím odbývají upozornění z ruské strany s tím, aby si Rusové hleděli svého a přestali raději s bombardováním civilistů; turecký premiér Davutoglu ale už ve čtvrtek uvedl, že jeho země „má veškeré právo k přijetí jakýchkoliv opatření k ochraně vlastní bezpečnosti“.

Účast na vpádu a mírové rozhovory

Mezi znalci se nyní vede debata, zda by Turecko mohlo provést intervenci i samostatně a například obsadit hraniční oblasti na severozápadě Sýrie, kde se brání aktuální ofenzívě režimu opoziční skupiny, jež Ankara podporuje. Další diskutovanou možností je společná intervence Turecka a právě Saúdské Arábie, anebo širší operace západní koalice, v níž by turecké a saúdské jednotky tvořily pozemní sílu.

Zástupci syrské opozice a Assadova režimu se jinak měli sejít už tento pátek k dalšímu pokusu o obnovení mírových rozhovorů v Ženevě, a to pod záštitou Ruska, Západu, Turecka i Saúdské Arábie. Syrští opoziční zástupci však dali v týdnu najevo, že z jejich pohledu nejsou splněny základní podmínky pro jakoukoliv dohodu, jelikož Assadův režim doposud neodsouhlasil vznik humanitárních koridorů a Rusko odmítlo byť jen na jednání přerušit nálety.

Pro odpor Turecka nebyla navíc na jednání přizvána hlavní kurdská reprezentace. Zvláštní zmocněnec OSN a Ligy arabských států Staffan de Mistura se tak nakonec rozhodl přerušit rozhovory ještě před první přímou schůzkou obou stran, a to do 25. února.

Strany koalice západních států a prozápadních arabských zemí, jíž ustavily USA v roce 2014 za účelem porážky takzvaného Islámského státu, se mají sejít k oficiálnímu jednání o situaci a dalším postupu v nadcházejícím týdnu. Konat by se měla též vrcholná schůzka NATO v Bruselu.

Další informace:

The Guardian Putin vows to 'immediately destroy' any threat to Russian forces in Syria

Al-Džazíra Air strikes worsen Syria's humanitarian situation

Al-Džazíra Syria peace talks plunged into new crisis

BBC News Syria civil war: Up to 70,000 refugees head to Turkey, says PM

BBC News IS conflict: Counting the civilian cost of US-led air strikes

RT Russian warplanes never hit civilian targets in Syria — Air Force chief

RT ‘We’ll fight ISIS until its complete annihilation’ — Russian FM Lavrov after Kerry talks

    Diskuse
    Loni v říjnu tvrdil Zvi Magen, izraelský bezpečnostní analytik a bývalý velvyslanec v Moskvě, že Saudská Arábie a Turecko nedovolí vytvoření tzv. šíitského půlměsíce, tj. vládu šíitských režimů v Iránu, Iráku, Sýrii a Libanonu současně.
    Tomu by odpovídal ten turecko-saudský scénář.

    Tak uvidíme, nakolik to pan Magen odhadnul.

    Na každý pád asadovsko-iránsko-ruský postup to celé brzy vyhrotí.

    Je čas začít si držet klobouky... (smutný smajlík)
    February 5, 2016 v 21.25
    Brzký zvrat v konfliktu? Možná, ale kam?
    Jestli ono turecké a saudské harašení zbraněmi nesouvisí s plány Demokratických sil Sýrie (QSD) na osvobození Rakky a celého pásu mezi Rakkou a turecko-syrskými hranicemi od IS. Tři americká carga s lehkými zbraněmi přistáli počátkem tohoto týdne v Qamishlo.

    Pokud by se IS v Sýrii zhroutil a většinu jeho území obsadilo QSD, změnilo by to dost poměr sil. V QSD jsou nejen kurdské YPG, ale i arabské milice vyhnané IS z města Rakka a operace má mít i podporu okolních arabských kmenů. Konflikt mezi QSD a IS v severní Sýrii se zdánlivě netýká současných mírových jednání, ale případný turecký či saudský zásah by mohl být veden spíše snahou zabránit tomuto spíše sekulárnímu scénáři nakloněného budoucího vývoje Sýrie.

    Kdo vlastně má právo a kdo nemá zasahovat v Sýrii? Pokud turecká armáda vstoupí do Rojavy, pak asi dojde i na klobouky.

    Ano, kdo vlastně má právo a kdo nemá zasahovat v Sýrii?

    Nově do hry oficiálně vstupuje NATO.
    A to zřejmě jak přímo v Sýrii, tak na turecko - řeckém pohraničí, kde má mít možnost vracet uprchlíky z moře do Turecka (sic!), s čímž už ono souhlasilo.
    Jediné, co mi z toho vychází je, že se Turecko opravdu velmi začalo bát Ruska.

    ((( NATO je jistě dost mocné, aby se na (mezinárodní) právo nemuselo ptát. Prostě prohlásí, že právo zasahovat v Sýrii má a basta.
    V tomto je třeba přiznat, že postavení Ruska s oficiálním pozváním stále ještě legální Asadovy vlády, je mnohem pevnější. )))

    Jenže co když se nepodaří vyjednat příměří?
    Půjdeme v Sýrii proti Rusku (a Asadovi)? (ano, i my jsme NATO)
    A s kým?
    February 12, 2016 v 21.47
    Kdo může intervenovat v Sýrii
    Podle mého vědění existují tři legální, respektive kvazilegální cesty:

    1) pozvání odpovědných orgánů daného státu
    2) mandát Rady bezpečnosti OSN
    3) vpád ospravedlněný jako nezbytnost pro vlastní obranu či jako humanitární intervence

    Cestu 1) využili Rusové loni na podzim, anebo i Saúdové na jaře v Jemenu, v syrském kontextu je ale ta potíž, že západní státy a jejich arabští spojenci neuznávají Asadův režim jako legitimního zástupce Sýrie -- uznávají takto jen starou opoziční koalici. Teoreticky by mohla tato o intervenci požádat, ale nevím, řada jejích někdejších členů přeběhla nebo byla zničena...

    Cestu 2) nepůjde určitě využít přímo, protože Rusko by příslušnou rezoluci vetovalo, je ale možné vzít nějakou starou rezoluci RB OSN a prohlásit, že intervence probíhá v jejím duchu. Takto postupovali Američané v roce 2003 v Iráku, Turci, Saúdové a nově i Spojené arabské emiráty (deklarovaly připravenost k intervenci teď v týdnu) tak mohou učinit nyní.

    Cesta 3) je nejgumovější a tradicím turecké i saúdské politiky asi nejbližší.