Člověk 21. století je většinou přesvědčen, že je tím nejlepším, co v historii homo sapiens sapiens vzniklo. Jsme zkrátka na vrcholu. Přinejmenším podvědomě vnímáme historii vývoje lidstva jako někdy sílící, někdy slábnoucí, přesto však vytrvalý vzestup. A my jsme na konci vývojové křivky - nejchytřejší, nejcivilizovanější a nejmoudřejší.

Nejchytřejší, nejcivilizovanější a nejmoudřejší v historii přitom zřejmě nejsme. Jsme až tragicky stejní, stejně barbarští a primitivní, jako byly generace před námi. Mění se formy barbarství a způsoby jeho regulace, ale naše podstata zůstala zamrzlá někde v paleolitu. Ani intenzívní používání sociálních sítí nedokázalo lidskou evoluci znovu nakopnout a tak na naší planetě už dobře 200 tisíc let paběrkujeme s víceméně stejně velkým a stejně strukturovaným mozkem.

A náš mozek se celou tu dobu diví a nechápe. Svět kolem nás se proměňuje, je divný, složitý a nepřátelský. Svět nám usiluje o život. Na svou obranu můžeme použít fyzickou sílu, důvtip a generacemi nashromážděné zkušenosti, ale ani to někdy nestačí. A když selžou konvenční přístupy, je na čase povolat magii. Jedním z nejstarších a nejvýznamnějších magických rituálů je oběť. Když nás chce něco sežrat, tak to nasytíme něčím nebo někým jiným a ono nás to už potom nesežere. Oběť je úlitba silám, které jsou silnější než my, je vyjádřením snahy o jejich usmíření.

Česká magie