Ve čtvrtečním Právu, které si kupuji kvůli příloze Salon, jsem si přečetla obzvlášť odporný článek od Andreje Babiše. Odporný především svou dikcí, autoritativní a buranskou. Už věta „celá diskuse je o ničem“ (jde o problematiku uprchlíků) je hnusná — ta diskuse nejen že je  „o něčem“, je to dokonce možná nejdůležitější diskuse, která se v našem prostředí momentálně vede. Jde v ní o osud Evropské unie, když už necháme stranou osudy lidí, kterým jde o život (a to můžou být jak ti, kteří prchají, tak jiní, kteří se jich bojí, popřípadě oběti těch, kteří situace zneužívají).

Babiš v krátkém článku dál říká, že uprchlíci mají žádat o azyl v první bezpečné zemi, do které před válkou utekli. A to je která? Turecko? Řecko? Takže celý ten strašlivý problém necháme na těch, kteří jsou na ráně, bez ohledu na to, kolik lidí se k nim vůbec může umístit? Jaké pak „tím spíš, že do České Republiky žádní uprchlíci nechtějí“. A do Řecka a Turecka chtějí?

Dál čtu, že ostatní země Evropy se mezinárodními smlouvami absolutně neřídí. Co to je — absolutně? Neřídí se jimi vůbec? Žádné země? V ničem?

Když se podívám, čeho se týká Dublinská dohoda, vidím, že členských států Evropské unie. Ale Turecko v EU není, takže se (domnívám se správně?) Dublinskými dohodami řídit nemusí. Pokud se s ním na tom EU dohodne, pak jistě bude ráda, že Turecko pomůže, však ono za to taky něco bude chtít. Ale že by muselo…? Co mu má Babiš co z Prahy přikazovat?