Očekávání příchodu
Ivan ŠtampachNastal advent a Vánoce vstupují do společnosti komerce a fašistických postojů, které si přisvojují křesťanské hodnoty. Ivan Štampach nabízí chápání vánočního příběhu, v jehož světle nemusí být chmurný stav konečnou zastávkou naší cesty.
V obchodech na začátku listopadu propukly vánoce, všude je plno chemického produktu, který se tváří jako sníh, k tomu blikají kýčovitá světýlka. Dnes už se naštěstí nejeví americký Děda Mráz (v originálu „svatá Klaus“) jako povinný, ba objevuje se Ježíšek, o kterém si dítka myslí, že je to takový ježeček, co nosí dárky.
Všude čteme a slyšíme, jací debilové to jsme, když nedopřejeme sobě a svým blízkým tento nový bankovní produkt, tamto domácí kino, onen ještě chytřejší mobil a tento zájezd třeba za sexuální turistikou (s dětmi) do Thajska.
Vše to působí jako nepodařené anestetikum na bolest ze světa, ve kterém se dovídáme, že válka je na spadnutí, že každý bojuje nebo chce bojovat s každým, ba že už jsme ve válce. Má nás to vše znecitlivět na bolest z progresivní fašizace české společnosti, na níž přemýšliví a odpovědní publicisté upozorňovali při jejím rozběhu před léty, ale dostávalo se jim výsměchu.
Teď už o hnědnutí společnosti mluví i parlamentní štamgasti a novopečení straničtí předsedové troubící na poplach a svolávající demokratické strany odleva doprava.
Až Vánoce 24. prosince večer začnou a přijde vánoční doba plná tradičního náboženského obsahu a lidových zvyků, tak Vánoce z obchodů zmizí a šmejdi v dobře ušitých oblecích budou křičet o povánočních slevách (předtím zvýšených cen).
V dílnách reklamních firem se začnou připravovat zajíčci, káčátka, kuřátka a zeleně pomalované drátěné a plastové ratolesti. Zimní zboží už se vyprodává, zájezdy a pobyty jsou rozprodány a byznys má od ledna Velikonoce.
Čeští fašisté sice neumí česky, neví nic o českých dějinách, v životě nečetli žádnou českou báseň, povídku či román, ale volají na nás, že hájí tradiční národní hodnoty. Hájí prý dokonce hodnoty křesťanské. Na první pohled nemá nacionalistická a rasistická nenávist nic společného s Mistrem z Nazaretu, s jeho životní praxí a s jeho slovy, jak nám je zformulovala raná křesťanská tradice.
On mluví o pomoci a pohostinnosti, oni staví nové Berlínské zdi všude kolem. Obhájci tradic mluví o ozbrojené ochraně hranic a otevřeně organizují bojůvky, které nás semelou na masokostní moučku, pověsí nás na připravené šibenice nebo nás podle návodu vykuleného docenta umístí do transportů.
Ale já ji dnes mám.
povinností člověka s mozkem a srdcem mít radostnou náladu, vzbuzenou dobrými pohnutkami a dobrým konáním.