Radostné Vánoce

Saša Uhlová

Vánoce jsou za dveřmi. Platí o nich, že jaké si je člověk zařídí, takové je má. Neexistuje síla, která by nás nutila trávit čas v nákupních centrech, kupovat hromady dárků, péct deset druhů cukroví, uklízet jak posedlí a vyvařovat jak pro armádu.

Každý rok mám stejné předsevzetí: nebudu shánět dárky, stromeček a kapra čtyřiadvacátého prosince. Většinou se mi nepodaří splnit. Mohla bych si dát jiné předsevzetí: nebudu psát o tom, jak se vytrácí vánoční atmosféra a jak komerční řádění a předvánoční stres spolehlivě zabíjejí vánoční atmosféru i samotný smysl Vánoc. Letos jsem to sice už jednou porušila ve fejetonu pro vánoční číslo Romano voďi, ale to bylo opravdu naposledy.

Tentokrát to zkusím naopak. Je řada věcí, o kterých se říká, že si za ně lidé mohou sami, že to mají ve svých rukách, že si nemají stěžovat, když se jim nevedou. Nebývá to tak úplně pravda, ale v případě Vánoc tomu tak je. Nebo snad existuje nějaká síla, která nás nutí trávit čas v nákupních centrech, kupovat hromady dárků, péct deset druhů cukroví, uklízet jak posedlí a vyvařovat jak pro armádu? Neexistuje. Pokud nás do toho nenutí naši bližní. Většinou je to ale jen těžce popsatelná touha, aby bylo všechno perfektní.

×
Zkopírovat odkaz Vytisknout
Diskuse
Luděk Rychetník, důchodce
December 13, 2013 v 5.52
Díky
Moc kráně jste to napsala, paní Uhlová.
Šťastné a veselé !
Eva Hájková, penzistka
December 13, 2013 v 13.28
Já jsem kdysi taky ještě na Štědrý den ráno zoufale drhla kachlíčky v koupelně, aby bylo všechno tip-ťop, a nikdo nechápal, proč to vlastně dělám. Bohužel jsem teď propadla úplně opačnému extrému - vánoční úklid téměř ignoruji. A s Duchem Vánoc je to čím dál tím horší. Nevím, jestli on nakonec netrvá na tom úklidu nebo co... Kdysi jsem četla takovou pohádku od Čapka: Jak Vánoce nechtěly být. To by mohla být také inspirace.
Někteří lidé Vánoce naprosto nesnášejí nebo to o sobě aspoň tvrdí. Pokud je to pravda, tak by mě docela zajímalo jaký k tomu mají důvod. A pokud se tak jen tváří, pak by mě taky zajímalo, jaký k tomu mají důvod. A do třetice by mě zajímalo, zda jsou lidé, kteří se naopak tváří, že Vánoce mají rádi, přičemž to vůbec není pravda. Jaký důvod k tomu mají oni?
??
December 13, 2013 v 14.27
Prohledala jsem své nitro, zda v řetězu příčin, které mne vedou před Vánocemi i během Vánoc k chování a skutkům, které nejsou určeny pro všední období, stojí touha "aby bylo všechno perfektní". Na počátku příčin u mne skutečně stojí obrovská touha. Zjistila jsem, že v mém případě ta mocná síla vychází částečně ze mě a částečně z mých bližních (kteří mě tak k něčemu nutí). Toužím udělat radost sobě i druhým.
Eva Hájková, penzistka
December 13, 2013 v 14.41
Ona ta touha udělat sobě i druhým radost člověka opravdu vede. Jenže bohužel to někdy dopadá tak, že ti druzí předstírají radost, aby jemu udělali radost, protože vědí, že on chce, aby tu radost měli. A když na to tedy člověk přijde (že se vlastně zbytečně snaží), tak se může buď tvářit, jako že nic neví - pak mohou všichni předstírat vesele dál. Nebo to vyleze na světlo a pak se to začne řešit konfliktem. A nebo se všichni smíří s tím, že se nebude předstírat vůbec nic.
PM
Petrasek Milan, penzista
December 13, 2013 v 17.56
To nejlepší proti vánoční depresi a agresi
považuji středně intensivní chřipku, hexenšus, či podobný stav psychosomatického původu.
Ikdyž v neoliberálně výkonnostní společnosti tato opatření výrazně ztrácí na akceptaci. Obvzláště jako vymluvenka z kolektivních oslav konzumismu, či iluzorní touhy po čistotě.
Na výmluvu z oslav péče o bohulibé cnosti to nestačí takjakotak .......urychleně bych dodal.
PL
Petr Litschmann
December 16, 2013 v 0.58
Za studentských let jsme s přítelkyní párkrát slavili vánoce v lednu. To by mě zajímalo kolik lidí v čase adventním konvertuje k pravoslaví. A kolika lidem to jejich blízcí rozmluví až někdy na Štěpána.. :-)