Tak nám, říká se, selhává naděje v multikulturní globální svět. A tak prý nezbývá než se postavit na barikády a hájit naše staré dobré křesťanské hodnoty bílého muže v nastávajícím střetu civilizací. Tvrdí to dnes alespoň myslitelé hlásící se ke konzervativnímu křesťanství.

Doporučuji těmto chlapcům začíst se pozorně do prvních veršů Matoušova evangelia. Zní nám to arci na prvý poslech jako předčítání z telefonního seznamu, ale Matouš dobře věděl, proč začíná Ježíšovým rodokmenem, ještě před tím příběhem o jeho narození, a my bychom ten rodokmen měli pozorně číst.

Jednak — v prvém století, kdy Matouš své evangelium píše, se ještě neslavily ani zdaleka naše Vánoce — Ježíšovo narození se na zimní slunovrat začalo připomínat všeobecně až někdy kolem sedmého století. Začátek evangelia tedy nebyl pro tehdejší křesťany ještě sentimentálním pohádkovým příběhem jako pro většinu našich současníků, ale vážnou teologickou výpovědí o tom, kdo to Ježíš vlastně je a co pro nás všechny a pro svět znamená.