Existují minimálně dvě Paříže. Ta romantická, snová, elegantní a dokonalá, kterou známe z filmů, knih a obrazů. A pak ta, kde jsou ulice chaoticky přeplněné automobily a motocykly. Číšníci se s vámi nebaví jinak než francouzsky a občas ani to ne. Stolečky v restauracích jsou na sobě namačkané tak, že kolem nich prostě nejde projít, aniž by člověk sousedním stolovníkům nerozlil víno. Prostě ta Paříž, kterou obklopuje šedivé předměstí, kde žije mix přistěhovalců a jejich potomků, kteří se v zemi nezřídka cítí jako občané druhé kategorie.

V té nejskutečnější Paříži ze všech povraždili teroristé minulý pátek 130 lidí. Byli to z velké části představitelé liberální levicové kavárny, ale pakliže by teroristé uspěli se svým záměrem zaútočit také během přátelského fotbalového utkání Francie s Německem, náš obraz o obětech by vypadal o něco jinak.

To ale nakonec není až tak důležité. V každé případě šlo, případně by šlo a možná v budoucnu ještě půjde o lidi, kteří zemřeli nespravedlivě a nesmyslně.

↗

Je otřesné takovým náhlým, brutálním, žádný smysl nedávajícím způsobem ztratit blízkého člověka. Tisíce lidí, mezi nimi mnoho dětí, bude potřebovat dlouhodobou podporu při vyrovnávání se s těžkým traumatem ze ztráty nejbližších,“ napsal Jakub Patočka. Foto salady, flickr.com