Šest k neštěstí

Ondřej Mazura

Vybrat texty do rubriky Štěstí z šesti byl po pařížském neštěstí těžký úkol. Tragické události pátku třináctého se ve výběru odráží. Kromě uprchlické krize jsme však psali také o vzdělání, volbách v Barmě, či o muži, který zachránil svět.

Páteční zpráva o útocích v Paříži námi všemi otřásla. V sobotu visel v naší redakční konverzaci dotaz šéfredaktora Jakuba Patočky „Jedeme pracovat do Paříže, kdo se ujme Štěstí z šesti?” Dlouho se niko neozval, důvody jsou však prostší, než by se zdálo.

Redaktoři DR pracují ve dne i v noci. Ke konci týdne často melou z posledního. Ony dva nepracovní dny jsou jim zdrojem odpočinku k načerpání sil. Sil, kterých bude v blížícím se týdnu potřeba dvakrát tolik.

Po teroristických útocích se mnozí lidé ocitnou v osobní krizi. Ty páteční hluboce zasáhly i mě, a ve výběru se proto nutně odrážejí. Klíčem mi bylo právě slovo krize. Všechny zvolené texty se ji týkají v nějaké z forem. Tři z nich potom přímo krize uprchlické.

Otevřený dopis muslimskému světu od Abdennoura Bidara

Úryvky z textu francouzského filozofa náboženství přeložené Filipem Outratou jsou povinnou četbou pro nás všechny. Jde o naléhavou výzvu k usmíření islámského a západního světa, jež je zároveň k oběma světům velmi důrazně kritická.

Muslimskému náboženství radí odvahu přiznat si, že takzvaný Islámský stát vzešel z jeho zbloudění a rozporů, a nestačí tedy pouze sebeobranné „nezabíjí ve jménu islámu”. Autor viní i Západ za to, že se na současném stavu nese také svůj díl viny. Kritiku formuluje z pozic člověka, který se cítí být součástí obou kulturních celků, anebo spíš někde mezi nimi.

↗
Usmiřte se! vzkazuje francouzský filosof západnímu a islámskému světu. Foto abc.net.au

Zatěžkávací zkouška, před kterou neutečeme

Sloupek Lukáše Jelínka je v něčem odlehčený sarkastický text, zároveň však nabízí přesahy v podobě vize stěhování národů, kterému bude lidstvo brzy čelit kvůli změně klimatu. Současnou uprchlickou krizi nepřímo označuje za slabý odvar toho, co naše potomky může potkat v budoucnu.

Mluví však také aktuálně. Zmiňuje nutnost zajištění bezpečnosti a přitom glosuje vyšetřování Michala Uhla policií. Touto událostí se zabývá třetí z mého výběru textů.

Český návrat k totalitarismu

Třetí text zmiňuji už jen proto, jak absurdní situaci popisuje. Když jsem si přečetl, že je k podání vysvětlení zván člověk za to, že poskytl přístřeší a snídani pár lidem, kladl jsem si otázku, jak je možné, že nikdo nevyslýchal Martina Konvičku a další, kteří šíří nenávist a nesnášenlivost? Snad nepodlehneme jako společnost nenávisti a panice.

Noc, kdy barmský režim prohrál volby: nejsledovanější slow TV na světě

Naděje a radost, lidé v ulicích, možnost okusit svobodné volby. Atmosféru Barmské noci poutavě popsal přímo z místa Vít Janeček. Text je nabitý zajímavými postřehy. Například o dostupném mobilním internetu, který přivezli do Barmy Norové.

Internet zde zafungoval jako šikovný mobilizační nástroj lidu. Vládnoucí garnitura se ocitla v krizi, nyní prohrála volby, ačkoli výsledky zatím nejsou oficiální, měla by předat moc opoziční straně. Jestli se tak skutečně stane, však zatím není vůbec jisté.

↗

Muž, který zachránil svět. Foto theaustralian.com.au

Rozhovor o Stanislavu Petrovovi, muži, který zabránil nukleární válce

Obstál bych v podobné situaci? Napadá mě nutně okamžitě, ale odpověď bohužel znám.

Lukáš Senft pomocí rozhovoru s režisérem Peterem Anthonym poodkryl příběh Stanislava Petrova, muže, který nestiskl tlačítko zkázy ve chvíli, kdy by málokdo váhal.

Nejzajímavější momenty rozhovoru se však týkají jeho skromného života v chudobné moskevské lokalitě v paradoxním kontrastu s jeho výletem do Spojených států Amerických, kde se setkal s holywoodskými herci Robertem De Niro, Mattem Damonem a Kevinem Costnerem.

Vzdělání jako zbraň proti chudobě

Velkým štěstím naší redakce je její pestrost, a tak nelze než neuzavřít půltucet textů rubriky Štěstí z šesti sloupkem naší redaktorky Fatimy Rahimi, Češky afghánského původu, muslimského vyznání a feministického smýšlení.

Její text nám přibližuje příběh jiné ženy, Sakemy Yacoobi, Afghánky, která měla možnost vystudovat, vzdělat se. Od té doby se snaží, aby bylo vzdělání umožněno v zemi jejího původu všem dívkám.