Šest k neštěstí

Ondřej Mazura

Vybrat texty do rubriky Štěstí z šesti byl po pařížském neštěstí těžký úkol. Tragické události pátku třináctého se ve výběru odráží. Kromě uprchlické krize jsme však psali také o vzdělání, volbách v Barmě, či o muži, který zachránil svět.

Páteční zpráva o útocích v Paříži námi všemi otřásla. V sobotu visel v naší redakční konverzaci dotaz šéfredaktora Jakuba Patočky „Jedeme pracovat do Paříže, kdo se ujme Štěstí z šesti?” Dlouho se niko neozval, důvody jsou však prostší, než by se zdálo.

Redaktoři DR pracují ve dne i v noci. Ke konci týdne často melou z posledního. Ony dva nepracovní dny jsou jim zdrojem odpočinku k načerpání sil. Sil, kterých bude v blížícím se týdnu potřeba dvakrát tolik.

Po teroristických útocích se mnozí lidé ocitnou v osobní krizi. Ty páteční hluboce zasáhly i mě, a ve výběru se proto nutně odrážejí. Klíčem mi bylo právě slovo krize. Všechny zvolené texty se ji týkají v nějaké z forem. Tři z nich potom přímo krize uprchlické.

Otevřený dopis muslimskému světu od Abdennoura Bidara

Úryvky z textu francouzského filozofa náboženství přeložené Filipem Outratou jsou povinnou četbou pro nás všechny. Jde o naléhavou výzvu k usmíření islámského a západního světa, jež je zároveň k oběma světům velmi důrazně kritická.

Muslimskému náboženství radí odvahu přiznat si, že takzvaný Islámský stát vzešel z jeho zbloudění a rozporů, a nestačí tedy pouze sebeobranné „nezabíjí ve jménu islámu”. Autor viní i Západ za to, že se na současném stavu nese také svůj díl viny. Kritiku formuluje z pozic člověka, který se cítí být součástí obou kulturních celků, anebo spíš někde mezi nimi.

Usmiřte se! vzkazuje francouzský filosof západnímu a islámskému světu. Foto abc.net.au

Zatěžkávací zkouška, před kterou neutečeme

Sloupek Lukáše Jelínka je v něčem odlehčený sarkastický text, zároveň však nabízí přesahy v podobě vize stěhování národů, kterému bude lidstvo brzy čelit kvůli změně klimatu. Současnou uprchlickou krizi nepřímo označuje za slabý odvar toho, co naše potomky může potkat v budoucnu.

Mluví však také aktuálně. Zmiňuje nutnost zajištění bezpečnosti a přitom glosuje vyšetřování Michala Uhla policií. Touto událostí se zabývá třetí z mého výběru textů.

Český návrat k totalitarismu

Třetí text zmiňuji už jen proto, jak absurdní situaci popisuje. Když jsem si přečetl, že je k podání vysvětlení zván člověk za to, že poskytl přístřeší a snídani pár lidem, kladl jsem si otázku, jak je možné, že nikdo nevyslýchal Martina Konvičku a další, kteří šíří nenávist a nesnášenlivost? Snad nepodlehneme jako společnost nenávisti a panice.

Noc, kdy barmský režim prohrál volby: nejsledovanější slow TV na světě

Naděje a radost, lidé v ulicích, možnost okusit svobodné volby. Atmosféru Barmské noci poutavě popsal přímo z místa Vít Janeček. Text je nabitý zajímavými postřehy. Například o dostupném mobilním internetu, který přivezli do Barmy Norové.

Internet zde zafungoval jako šikovný mobilizační nástroj lidu. Vládnoucí garnitura se ocitla v krizi, nyní prohrála volby, ačkoli výsledky zatím nejsou oficiální, měla by předat moc opoziční straně. Jestli se tak skutečně stane, však zatím není vůbec jisté.

Muž, který zachránil svět. Foto theaustralian.com.au

Rozhovor o Stanislavu Petrovovi, muži, který zabránil nukleární válce

Obstál bych v podobné situaci? Napadá mě nutně okamžitě, ale odpověď bohužel znám.

Lukáš Senft pomocí rozhovoru s režisérem Peterem Anthonym poodkryl příběh Stanislava Petrova, muže, který nestiskl tlačítko zkázy ve chvíli, kdy by málokdo váhal.

Nejzajímavější momenty rozhovoru se však týkají jeho skromného života v chudobné moskevské lokalitě v paradoxním kontrastu s jeho výletem do Spojených států Amerických, kde se setkal s holywoodskými herci Robertem De Niro, Mattem Damonem a Kevinem Costnerem.

Vzdělání jako zbraň proti chudobě

Velkým štěstím naší redakce je její pestrost, a tak nelze než neuzavřít půltucet textů rubriky Štěstí z šesti sloupkem naší redaktorky Fatimy Rahimi, Češky afghánského původu, muslimského vyznání a feministického smýšlení.

Její text nám přibližuje příběh jiné ženy, Sakemy Yacoobi, Afghánky, která měla možnost vystudovat, vzdělat se. Od té doby se snaží, aby bylo vzdělání umožněno v zemi jejího původu všem dívkám.