Muslimové, na které se zapomíná
Ivana RecmanováMezi muslimy existuje skupina věřících, kterou pracovně nazývám asketickou. Té se média málokdy věnují, ačkoliv je v současném boji s Dáišem jejich role dost možná klíčová.
Po pátečních útocích v Paříži a Bejrútu se opět množí dotazy, do jaké míry jsou muslimové schopni koexistovat v evropské společnosti. Stran toho, že muslimové tvoří většinu obyvatelstva v Bosně a Hercegovině, Albánii, Kosovu a Turecku, se často zapomíná, že mezi samotnými muslimy existují velké rozdíly. Zapomeňme ale na dělení „hodný, liberální a sekularizovaný muslim“ versus „zlý, konzervativní a prodáišovský muslim“…
Mezi muslimy existuje skupina věřících, kterou pracovně nazývám asketickou. Té se média málokdy věnují, ačkoliv se domnívám, že v současném boji s Dáišem je jejich role klíčová.
Na tyto asketické muslimy jsem narazila poprvé v Londýně. Vypadají tak, že bez ohledu na gender nosí volné, dlouhé oblečení, na Facebooku mají olajkovány výlučně stránky a skupiny související s islámem, a pokud napíší nějaký status, je to akorát „hadís pro dnešní den“ nebo „verš z Koránu na dobrou noc“.