Zkrácení pracovní doby na šest hodin — na první pohled radikální krok, ke kterému se odhodlává stále více švédských firem i část veřejného sektoru. Má za cíl zlepšit produktivitu, morálku i zdraví zaměstnanců.

„Mám mnohem více energie na práci i na svou rodinu,“ pochvaluje si zdravotní sestra v domově důchodců v Göteborgu. Právě tam od února experimentují pod vědeckým dohledem se zkrácením pracovních hodin, ale za zachování plného úvazku a stejné mzdy, které má v budoucnu inspirovat další zaměstnavatele.

Objektivně se měří účinek změny v několika rovinách. Výzkumníci se například zabývají otázkou, zda, respektive jak moc, vede šestihodinová pracovní doba k zlepšení zdravotního stavu zaměstnanců, a tedy jestli v důsledku znamená i úsporu na nemocenských dávkách. Nebo také tím, zda opatření ovlivňuje kvalitu poskytovaných služeb.

V Göteborgu vytvořili pro účely měření kontrolní skupinu zaměstnanců v jiném domovu důchodců, kteří zůstali u osmihodinového úvazku. Výsledky obou skupin průběžně porovnávají.

Mats Pilhem z Levicové strany (V), která návrh prosadila, uvedl před časem v rozhovoru pro Washinton Post, že zkrácení pracovní doby je „také feministickou otázkou“. Od opatření si slibuje rovnocennější distribuci mezi placenou a neplacenou prací díky nárůstu volného času. Ženy s krátkým úvazkem mají zároveň šanci na to, aby byl jejich úvazek plný a s odpovídající mzdou.