Do září téměř neviditelný Jeremy Bernard Corbyn se nečekaně vyhoupl do předsednického křesla Labour party. Nejvýznamnější postavou britské opozice se tak stal striktní abstinent, který nemá žádnou zkušenost s marihuanou a který se v mládí po zkušenosti z prasečí farmy stal i zarytým vegetariánem.

Své dospívání obětoval aktivismu, kterého se však nevzdal ani v dospělosti. V pětadvaceti letech poprvé vstoupil do politiky, která už ho od té chvíle nepustila. Obě disciplíny zásadně určovaly i jeho osobní život. Vždyť i svou kočku pojmenoval po labouristickém premiérovi Haroldu Wilsonovi.

Úspěch šestašedesátiletého Corbyna neudělal světu jen radost. Mnohým je trnem v oku. Jedním z takových je i současný ministr obrany Michael Fallon. Ten nazval Labour party v souvislosti s novým předsedou „vážným rizikem pro národní bezpečnost, hospodářskou bezpečnost a bezpečnost vašich rodin“.

Corbyn je jistě hrozbou pro konzervativce - vždyť říká něco jiného než oni. Ona ta nebezpečnost ale čiší i z jeho osobního života, posuďte sami…

Hospodářská kalamita

Se svou první ženou Jane se seznámil na zastupitelském úřadu v severním Londýně, oba byli radní. Ta jej po čase opustila, protože prý nebyl vztahový typ: nikdy ji nevzal ani na večeři, v zájmu úspory času totiž radši jedl studené fazole z plechovky. Takovou subverzivní šetrnost lze jistě považovat za hrozbu pro agregátní poptávku britského hospodářství.

Corbynova šetřivost nezná mezí. V rámci skandálu s poslaneckými výdaji vyšlo najevo, že Corbyn je vůbec nejšetrnější ze všech. Za jedno čtvrtletí utratil pouze 8,98 liber, a to za toner do tiskárny.

Corbyn navíc nevlastní motorové vozidlo. Skotský těžařský průmysl by si měl stěžovat - takovíto skrblíci snižují poptávku po ropě a její cena potom klesá. Co je to za příklad, který takhle škodí ekonomice? Corbyn se to pokusil vysvětlit - i bez auta prý vede normální život. Corbyn prostě praktikuje politiku škrtů sám vůči sobě. To je to levičácké sebemrskačství.

Nestřílejte, vždyť jsou tady lidi!

S druhou ženou Claudií se poznal při kampani proti chilskému diktátorovi Augusto Pinochetovi, „bojovníkovi za svobodu“, který osvobodil vysoké mzdy, kapitálové trhy a americké korporace od chilského státu a díky své „mírové juntě“ pak i celý chilský stát od opozice. Protest proti Pinochetově důsledné vládě se u konzervativců od dob Margaret Thatcherové taky moc nenosí.