Kdo konečně znásilní ty naše ženy?
Lukáš SenftIslamobijci s oblibou varují před znásilňujícími muslimy. Takové zkazky ale nemají žádný reálný základ, jde jen o přání plné erotických fantazií, které se staly otcem ustrašené myšlenky. Ta se přesto vydala na spanilou jízdu médii.
Při pročítání apokalyptických zpráv o sexuálních útocích migrantů můžete získat dojem, že jste omylem navštívili velmi obskurní web s pornem. Zavalí vás titulky typu: „Šestnáctiletá křesťanská dívka několik hodin znásilňována skupinou mladých muslimů“, „Drsný osud otrokyň islámu: tresty, znásilňování a více pánů“ nebo „Dvanáctičlenný muslimský gang sedm hodin non-stop znásilňoval matku dvou dětí“.
Nejčastěji jsou tyto vylhané příběhy umisťovány do Švédska nebo Norska — zřejmě má jít o potrestání za jejich příliš vstřícnou migrační politiku. Trest ale ve skutečnosti ne a ne přijít. Ano, ve Švédsku se zvýšil počet znásilnění — islamobijci se tedy ozývají: „Jak to vysvětlit? Prdlo nábytkářům v kebuli? Ne, to uprchlíci!“ Realita je ovšem docela jiná. Švédská legislativa rozšířila definici „znásilnění“, a tak do této kategorie spadají i zločiny, které bývají v ostatních státech pojmenovány jinak — proto tento „nárůst“. Švédsko naopak patří mezi nejvíce pokrokové státy v rovnosti mužů a žen.
Však také informace o znásilňování muslimy nenajdete v žádném opravdu světovém médiu. Všechny „reportáže“ se povalují na podivných xenofobních blozích, které působí jako něco, kam by mohl psát Václav Klaus nebo Petr Hájek, pokud by ovládali angličtinu nebo počítač. Obránci národů si pak navzájem citují své erotické zápisníčky a fingují tak jejich serióznost.
A přece se znásilňuje
Přeji hezký den
Třeba o sexuálním skandálu v britském Rotterhamu referovala i Česká televize a nepředpokládám, že by veřejnoprávní medium přejalo zprávu bez ověření zdrojů.
Máte nějaké odkazy na případy sexuálního násilí, které se posléze prokázaly jako hoax?
Jsem toho názoru, že obavy ze znásilňování žen nově příchozími jsou málo zdůvodněné. Na rozdíl od L. Senfta bych však nechtěl vylučovat podobné jevy, které opravdu může statistika v nějaké míře podchytit. Vzpomeňme si my, pamětníci na to, jak zvedli pragmatici rukavici hozenou "sluníčkáři" v listopadu 1989 hned po amnestii prezidenta Havla. Nechci srovnávat, ale nikdo nemůže vědět, jaké nečekané (většinou), nebo i očekávané efekty události přinesou. Měli bychom se vyvarovat ideologicky podmíněných reakcí, obojího druhu, neboť ideologie slouží k ospravedlnění postojů, které jsou jen málokdy argumentačně bez slabin.
% cizinců
Belgie 24,6%
Dánsko 41,2%
Německo 33,2%
Francie 12,9%
Lucenbursko 39,5%
Nizozemí 27%
Portugalsko 10,6%
Finsko 28%
Norsko 14%
Švýcarsko 65,9%
Průměr Západní Evropa 27,5%
Zdroj Intepol, citováno v Immigration, social integration and crime