Rasismus, xenofobie a nenávist jsou součástí mainstreamového diskursu již několik let. Začalo to na internetu a potom se volně přelévalo do mainstreamových médií, protože internet postupně získal vliv stojící za pozornost. Mohli by to změnit k lepšímu ti novináři, kteří si jsou vědomi toho, co je demokratický právní stát a co potřebuje ke svému udržení, ale takoví patří k výjimkám. Bohužel.

Domněnky redakcí, že co na internetu převažuje, za tím stojí většina (což nikdo neví, může jít o křiklounskou menšinu), s sebou přinesly zhoubné počínání tradičních médií v podobě přizpůsobení se „většinovému názoru“. Zášť a její projevy — výzvy k násilí, rasismus či xenofobie — se tak staly běžnou součástí veřejné debaty. A lidé, kteří se jich dopouštějí, již delší dobu nejsou bráni jako extremisté či „lidé na okraji“, ale jako přijatelní diskutéři, kteří v rámci svobody slova vyjadřují své názory. A téměř nikomu nevadí, že jde o protizákonný způsob vyjadřování a šíření informací, který do společnosti vnáší nesnášenlivost a nenávist.

Příkladů jsem již popsal mnoho. Česká televize během Hyde parku nechává na liště kolovat příspěvky diváků, z nichž mnohé jsou násilnické, xenofobní, lživé či pomlouvačné, zve do svých pořadů extremisty, přičemž moderátoři na ně nejsou vůbec připraveni (čímž je tato veřejnoprávní instituce de facto legitimizuje). Příkladem je Martin Konvička z iniciativy Islám v ČR nechceme v Hyde parku, v němž mimo jiné vůbec nepřišla řeč na to, že Konvička chce pro muslimy otevřít koncentráky či je rozemlít na masokostní moučku, jak řekl v jednom ze svých projevů.

Soukromé televizní stanice jsou ještě horší, mnohdy se neštítí vysílat zmanipulované zpravodajství, aby mohly šířit nenávist proti Romům (dnes častěji proti uprchlíkům). Totéž se týká i tištěných a internetových médií. A v diskusích pod články na internetu se děje totéž, aniž by se nad tím vydavatelé či redakce výrazněji pozastavovali (až na výjimky). Policie, státní zastupitelství a soudy se často tváří jako by výzvy k násilí a nenávistné štvaní nebylo porušováním zákona. A, co je nejhorší, poměrně dost lidí se tomuto stavu přizpůsobuje, jako by byl normální a přijatelný.

Halónovinový Ovčáček

Z takového mainstreamu, jehož posun směrem k pravicovému extremismu je zřetelný, vychází zmrzačené uvažování, které krom jiného vydává dobro za zlo a naopak. Posledním odstrašujícím příkladem budiž názor Zemanova mluvčího Jiřího Ovčáčka. Ten napadl vědce a akademiky, kteří zveřejnili výzvu proti xenofobii, že prohlubují příkop ve společnosti. Nechme pro tentokrát stranou mnohokrát prokázané poznání, že příkop mezi částmi společnosti neustále prohlubuje Miloš Zeman, a věnujme se Ovčáčkovi.

Zemanův mluvčí dodává, že vědci se projevují netolerantně, sedí na obláčku a z té výšky ostatní elitářsky poučují, že pohrdají společností, která má jiný názor než oni. Vědci přitom ve své výzvě pouze pojmenovávají realitu, vyzývají politiky a média, aby se chovali demokraticky, a prosí veřejnost (doslova) o kritický pohled na svět. Výzva začíná těmito slovy:

My, zde podepsaní vědci a vědkyně, pracovníci akademických a výzkumných institucí, jsme velmi znepokojeni prudkým nárůstem xenofobie ve společnosti. Mnozí politici i média užívají rétoriku strachu z cizinců a lhostejnosti k jejich utrpení, dříve považovanou za extrémní a nepřijatelnou. O imigrantech, lidských bytostech, se píše, jako by šlo o škodnou zvěř či parazity valící se do naší vlasti, aby vysávali sociální systém nebo rovnou vraždili a znásilňovali. Cizinci žijící v Evropě jsou vykreslováni jako pátá kolona, podvodníci a zločinci.