Zatímco evropské země upírají zraky k Řecku, v Číně probíhá obrovská finanční krize. Ceny akcií čínských firem klesají — od 12. června o více než 27 procent. Během několika týdnů přišla Čína o 3,2 bilionu dolarů.

Mnozí ekonomové tvrdí, že současný čínský kolaps je horší než světová hospodářská krize v roce 1929. Místní vláda nyní do situace zasáhla vážným omezením prodeje akcií. Chce stabilizovat trh. Už tři týdny se totiž akcie prodávají, ale nikdo je nechce kupovat.

Čínský akciový trh je ovšem do jisté míry optimistický. Je menší než trh Číny jako celku. Nicméně se s ním stále počítá jako s důležitou součástí výroby, obchodu, služeb a spotřeby. Nesmíme proto zapomínat, že právě pokles či zpožďování výroby, obchodu, služeb a spotřeby způsobily jeho nečekaný pád. HDP Číny je 10 bilionů dolarů - ztráty z akcií tedy tvoří jednu třetinu celkové hodnoty.

Český lunchmeat a čínští turisté

Proč je trh cenných papírů v Číně tak neklidný? Nabízím své vysvětlení: v Číně se staví více bytů, než je zapotřebí, a jejich ceny dosahují takové výše, že jsou pro obyvatele prakticky nedostupné. Je zde obrovské množství prázdných měst — podle zprávy z roku 2011 se jedná o 64 milionů prázdných bytů.

Čína také vyrábí víc produktů, než světový trh spotřebuje. Došlo tedy k převisu nabídky. Poptávka stagnuje a ustává, výroba proto klesá a lidé vydělávají méně než dřív. To způsobilo pád čínského akciového trhu.

Mnoho odborníků pochybuje, že by čínská vláda dokázala trh uspokojivě kontrolovat. Krizi proto pozorně sleduje celý svět. Produkce Číny je druhá největší produkce na světě: je zásadním obchodním partnerem pro Spojené státy, Evropskou unii, Afriku i Asii. Pokles čínské produkce a obchodu tedy mocně ovlivňuje mezinárodní trhy. Může se tedy stát, že poklesnou ceny čínského zboží a výrobků.

Stejně tak hrozí zavírání místních továren. Ale také může stagnovat nebo klesat dovoz zahraničního zboží do Číny včetně pohonných hmot a surovin. Dopady krize mohou pocítit dělníci zahraničních firem i investoři v čínských firmách.

Co tedy můžeme zatím usuzovat? Mohou otřesy čínského trhu ovlivnit naši ekonomiku? Připomeňme si, že Čína svůj akciový trh buduje léta. Tvorba zabrala mnoho let, krize přišla v řádu několika dní. Během nich zasáhla miliony Číňanů - taxikáře i makléře, důchodce i obchodníky. Čínská ekonomika padá, Česká republika vyčkává.

Podle databáze agentury Czechinvest se totiž počet čínských společností, které zakládají provozovny v České republice, za posledních deset let neustále zvyšuje. Nejvýznamnější z nich působí v technologických oborech, v automobilovém a eko-průmyslu. Společnosti jako Huawei, ZTE, Shangai Maling, Changhong, Shanxi Yuncheng a YAPP Automotive Parts zde investovaly celkem 55 milionů eur.

Firma Shanghai Maling Aquarius v roce 2007 investovala 18 milionů eur do závodu na výrobu lunchmeatu. Firma Sichuan Changhong Electric v roce 2005 vložila 11 milionů eur do závodu na výrobu televizních obrazovek. Stala se tak jedním z největších výrobců obrazovek v Evropě. Na druhé straně od roku 2007 postupně roste i český export do Číny. V roce 2013 jeho hodnota dosáhla 341 miliard korun.

Několik let se postupně zvyšuje také počet čínských turistů přijíždějících do České republiky. Na své cesty do zahraničí vynakládají obrovské částky. S cílem přilákat tyto turisty Česká televize loni dokonce navázala spolupráci s čínskou celostátní televizí. Při návštěvě naší republiky totiž čínští turisté utratí v průměru dvacet tisíc korun. Nechají zde mnohem víc, než návštěvníci z ostatních zemí mimo Evropskou unii.

Podle zprávy Českého rozhlasu hostila Česká republika v roce 2013 téměř 174 000 turistů z Číny. V roce 2014 se počet čínských návštěvníků zvýšil o 11 procent. Odhaduje se, že by jejich počet mohl letos dosáhnout až 210 000.

Čína je unikátní hybrid centrálního plánování a neoliberalismu. Autoritativní režim se zde snoubí s tlakem na efektivitu transakcí na burze. Stejně tak ani Česká republika nevyniká kultivovanou debatou o levicové politice a naopak nechává mnoho rozhodnutí na neviditelné ruce trhu.

S Čínou nás tak pojí nejen nepříjemné důsledky v obchodní sféře. Sdílíme s ní také nedostatky v politickém uvažování, které krizi způsobily. Do budoucna doufejme v to nejlepší, ale buďme připraveni na nejhorší! Ať už v oblasti financí, tak i v otázkách společenských hodnot.