Původně jsem pokládal olomouckou „aféru s plakátkem“ za jednu z tisíce, které se dnes ve střední Evropě dějí. Je snad zásluhou Britských listů, že nevyšuměla, i když si nejsem vůbec jist, zda je to tak správně — pokoušet se vybudit radikální demokraty k životu má málokdy úspěch, oni se nerodí přes noc a žádají kultivaci. Jistě, naiva by čekal principiálně humanistický postoj i od liberálů, komunistů atp.

Vyjádření rektora Uiverzity Palackého mě však velmi vyděsilo — zvlášť po jeho předchozích rozumných prohlášeních. volá po policejním vyšetřování občanskoprávního sporu a žádá omluvu.

S principiálním přístupem by tu nezbývalo místo na výzvu k omluvným tanečkům. Ta je o to děsivější, že evidentně má být jen ústupkem xenofobně laděné části veřejnosti. Ale co, doba si žádá své: procedura nad obsah. Kde jsou ty doby, kdy univerzita zajišťovala právní ochranu.

Děsivý je ale i etnocentrický postoj čišící z evidentně vynuceného doznání, o němž pochybuji, že jej sepsal sám zahraniční student: „Miliony vojáků zaplatily svými životy za to, abychom se z těchto hodnot mohli dnes v celé Evropě těšit.“ Zde jde zřejmě o druhou světovou válku a privilegia Evropy. Též Evropy, která pohřbila své muže a ženy ve válce, kterou vyvolala.

Sebestředná hloupost dosahuje v českých zemích dokonce takové úrovně, že je k uvedeným větám třeba připsat: „Islám přísně zakazuje vraždu a agresi.“ To vše se snad může zdát pragmaticky pomoci, ovšem reálně se tak jen ukazuje defenzíva, ba sebepochybování těch, kteří tvrdí, že „klidně pozvou uprchlíky“.

(Ponechme stranou násilné propojení zahraničních studentů s uprchlíky bojujícími o holý život, a s terorismem, který páchá a vytváří především euroatlantický neokolonialismus, resp. jím vydržované tyranie.)

Časy se mění?

Volání po solidárním vystoupení z řad studentů, resp. jeho absence ukazuje na hodnotový stav studenstva (a zvláštní pasivitu, jež v Olomouci dominuje, občas spojenou i s podlézavostí).

Ale žádat po studentech v českých zemích, generaci, která dědí hořké plody „revolucionářů“, jichž většina pokračuje v devastaci středoevropské kultury a životů svým primitivním ekonomismem a sebezahleděností, aby se angažovali, je sice pochopitelné, ale přinejmenším předčasné. Ovšem bude na nich, tedy na nás, vybojovat kulturní a humánní společnost, která nedopustí desetitisíce lidí bez domova, hladovějící, utýrané dluhy, migranty v koncentracích atd.