Vlastní předběžný rozpočet, vlastní příjmy, právo stanovovat výši některých daní i vlastní těleso v rámci Evropského parlamentu by měla v budoucnu mít skupina zemí platících eurem — takzvaná eurozóna. Domnívají se tak ministři hospodářství Německa a Francie Sigmar Gabriel a Emmanuel Macron. Svůj návrh na zásadní posílení eurozóny popsali ve společném textu, jenž vyšel ve čtvrtek v řadě evropských deníků.

„Aby Evropská unie přežila, musí se prozatím alespoň její jádro — země eurozóny — posunout v integraci,“ uvádějí Gabriel a Macron doslova a pokračují:

„V kontextu výzev, jimiž čelí evropská myšlenka dnes od jednoho konce kontinentu v Řecku na druhý v Británii, vzestupu antievropských sil a vysoké nezaměstnanosti (...) je třeba deset let po francouzském „ne“ v ústavním referendu znovuotevřít ekonomicko-politickou debatu o dalším posunu (...) Francie a Německo stály od počátku u celého projektu (...) a mají tak odpovědnost ukázat cestu.“

Detaily posunu

Vedle zmíněného by měly země eurozóny v Gabrielově a Macronově představě přistoupit také k harmonizaci mezd a zavedení „souladné, i když ne nutně stejné“ minimální mzdy. Ta přitom dnes u tří z devatenácti členů eurozóny — Finska, Rakouska a Itálie — vůbec neexistuje.