V kodaňském kulturním domě Krudttønden začala minulou sobotu po patnácté hodině debata nazvaná Umění, rouhání a svoboda projevu. Tři osobnosti měly diskutovat mimo jiné o tom, zda existuje hranice mezi uměním, rouháním a svobodou projevu, kudy hranice prochází a zda mají umělci a aktivisté riskovat své životy. Debatu pořádal Výbor Larse Vilkse, dánské sdružení založené v roce 2012 na podporu švédského karikaturisty a historika umění, který v roce 2007 vyobrazil proroka Mohameda jako psa.

Kromě Larse Vilkse se debaty účastnily ještě dvě panelistky. Z francouzského exilu dorazila Inna Ševčenková, ukrajinská rodačka a vůdčí osobnost skupiny FEMEN, jejíž členky se mimo jiné svlékají před kostely a mešitami. Z Londýna přijela Agniezka Koleková, původem polská malířka a kurátorka uměleckého festivalu Passion for Freedom.

Lars Vilks nevystupoval v kulturním domě ve čtvrti Østerbro poprvé. Vlastně se dá říct, že levý sál Krudttønden je od roku 2013 Vilksovou domácí scénou. Únorová debata má oproti dalším vystoupením určité výsadní postavení. Výbor Larse Vilkse těmito debatami připomíná 14. února 1989, kdy ajatolláh Chomejní uvalil fatwu na spisovatele Salmana Rushdieho.

Letos se však Vilks ke slovu nedostal. Setkání přerušila střelba ještě během úvodních projevů, kdy nad rámec zveřejněného programu vystoupil i francouzský velvyslanec François Zimeray.

↗

Letos se Vilks ke slovu navzdory mimořádným bezpečnostním opatřením nedostal. Foto Marta Nachtamannová

Podle doposud zveřejněných údajů přišel zhruba v 15:30 před kulturní dům muž a z automatické zbraně vypálil několik desítek střel do prosklené střední části budovy, kde se nachází malá kavárna pro účastníky kulturních akcí. V té se tou dobou nacházel zřejmě jen personál, policie a příslušníci tajných služeb, protože debata se konala v přilehlém sále a akci provázela — jako vždy — mimořádná bezpečnostní opatření.

Do budovy tudíž byli vpuštěni jen předem přihlášení účastníci debaty, kteří směli dorazit jen s malou taškou a před vstupem do sálu museli předložit doklad totožnosti a nechat se prošacovat. Následný pohyb útočníka po městě a sled dalších událostí popisují jiné články, navíc nadále probíhá vyšetřování a mnohé okolnosti zůstávají nejasné.

↗

Od první chvíle lidé začali na místo nosit květiny. Foto Marta Nachtamannová

Jasné je to, že při střelbě v kulturním domě přišel o život pětapadesátiletý režisér a producent Finn Nørgaard, po noční střelbě před synagogou v centru města podlehl zraněním sedmatřicetiletý Dan Uzan a v neděli brzy ráno zemřel dvaadvacetiletý útočník Omar Abdel Hamid El-Hussein po krátké přestřelce s policií ve čtvrti Nørrebro. Zraněno bylo celkem pět policistů.

Zatímco souvislost mezi podobou kodaňských a pařížských útoků zústává v rovině spekulací, jisté je to, že Charlie Hebdo se v říjnu 2014 stal historicky prvním výhercem Zlatého psa. Cenu od Výboru Larse Vilkse převzal šéfredaktor Gérard Biard, který se v den lednového útoku na redakci satirického listu nacházel v Londýně.

Dojem podobnosti pařížských a kodaňských útoků do značné míry podpořil způsob, jakým o dění informovala média. Oba incidenty se staly „terorem v přímém přenosu“ a kontinuální zpravodajství přesáhlo hranice země. Velmi podivný zážitkek zajistila propletenost místní skutečnosti a globálního mediálního obrazu.

Když BBC ukáže záběr rozstřílené budovy obklopené po zuby ozbrojenými policisty a vedle něj zobrazí mapu nejbližšího okolí, kde se zřejmě pohybuje jeden nebo více útočníků, je to taková standardní vizualizace dění „tam někde ve světě“. Když ale na mapě vidíte vlastní ulici a rozstřílenou budovou je kulturák, kam chodí syn do „hudebky“, a na obrazovce běží slova BREAKING NEWS a ATTACK, máte nutně divný pocit.

↗

Jakkoli týden po útocích leží mezi květinami u Krudttønden vprostřed ta od Dánské muslimské unie, do budoucnosti nelze hledět bez obav.  Foto Marta Nachtamannová

Zatím není jasné, co všechno útokům předcházelo. Lze však v hrubých obrysech načrtnout, co bude následovat. A není to budoucnost bez obav.

Letos totiž budou v Dánsku volby. Určitě se tak bude debatovat o sledování a shromažďování údajů, o imigraci, o náboženství a o hodnotách, na nichž se společnost stavět. Lze jen doufat, že útoky, které striktně odsoudili představitelé všech muslimských společenství, se nestanou poukázkou na vítězství xenofobního populismu.

Galerie (6)