Když v listopadu 2013 rozhodla ČNB o intervenci na oslabení koruny, byl jsem první, kdo proti tomu protestoval. Abych na problematické rozhodnutí ČNB upozornil českou veřejnost, uspořádal jsem demonstraci před sídlem ČNB na Senovážném náměstí.

ČNB zřejmě vyšla vstříc některé podnikatelské zájmové skupině a krom toho si hoši z ČNB tímto rozhodnutím de facto zajistili další živobytí v Bankovní radě. V případě „předčasného“ zavedení eura by totiž bylo třeba mnohem štíhlejšího aparátu ČNB, než je tomu dosud.

Svým intervenčním zásahem z listopadu 2013, který stál několik desítek miliard korun, chtěla ČNB docílit toho, aby se hodnota koruny pohybovala kolem 27 Kč za jedno euro. Došlo vlastně k devalvaci české měny.

Dnes se již objevují úvahy o tom, že se v nejbližších týdnech bude koruna obchodovat za 29-30 korun za euro. Finanční trhy tak reagují mimo jiné na rozhodnutí Bankovní rady při jejím blížícím se únorovém zasedání. Pokud se Bankovní rada, stejně jako v listopadu 2013, nebude řídit zdravým rozumem, může dojít k dalšímu nesmyslnému rozhodnutí.

Že bankovní rada svým rozhodnutím o intervenci zkomplikovala situaci zejména občanům, to je dnes již zřejmé každému. Před pár dny jsem se vrátil z dovolené v Alpách a tato dovolená — ve stejném hotelu, za stejné ceny služeb a ve stejném rozsahu — mě v přepočtu na koruny stála zhruba o 10 % více než před dvěma roky.

Štěstím pro českou ekonomiku jako pro ekonomiku zpracovatelskou je to, že dramaticky klesají ceny ropy (objevují se už i ceny pod 45 dolarů za barel) i zemního plynu, což se dříve či později muselo projevit poklesem cen pohonných hmot i paliv.

S problémem deflace pak rok a čtvrt staré kontroverzní rozhodnutí ČNB neudělalo vůbec nic. Nebýt vlády, která posiluje veřejné výdaje, což pozitivně působí na ochotu veřejnosti utrácet, tak by se deflace projevila ještě silněji, a to by mělo negativní vliv i na tvorbu českého HDP.

Vedením ČNB mnohokrát zveřejněný blábol, že jejich rozhodnutí o intervenci pozitivně ovlivnilo vývoj HDP za rok 2014, působí jako z dílny Jaroslava Haška. Přesto si za ním ale vedení ČNB, jak už jsem uvedl, zřejmě ovlivněné některou z podnikatelských zájmových skupin českého politického a hospodářského suterénu, a navíc v rámci zajetí neoliberálních teorií, stojí.

Čeští spotřebitelé budou jistě celý rok 2015 s láskou vzpomínat na bankovní radu ČNB, když budou za některé zboží z dovozu platit více než dosud… Bravo, Bankovní rado!