Vláda Bohuslava Sobotky ve středu rozhodne o udělení azylu syrským uprchlíkům. Ministerstvo vnitra předloží materiál k přesídlení patnácti rodin s dětmi z Jordánska cílící především na nejzranitelnější skupiny syrských uprchlíků. „Tedy na rodiny s malými dětmi,“ uvedl pro Deník Referendum mluvčí resortu Vladimír Řepka.

Podle expertů je v možnostech Českě republiky přijmout uprchlíků výrazně více. „Všechny počty, o kterých se v České republice vedla debata, jsou navíc kapičky v moři,“ uvedl pro Deník Referendum advokát Pavel Čižinský, který se specializuje mimo jiné na problematiku migrantů.

Konflikt v Sýrii vyvolal jednu z největších humanitárních krizí současnosti. Zároveň spustil největší uprchlickou vlnu od dob genocidy ve Rwandě. Organizace pro pomoc uprchlíkům v prosinci uvedla, že od vypuknutí krize ze Sýrie uprchlo okolo 3,3 milionů lidí. V Evropské unii jich našlo ochranu jen několik procent. „Evropa toho udělala málo,“ zdůrazňuje Čižinský. „Nemluvě o České republice,“ pokračuje.

Solidarita, která se má projevit pouze v Sýrii a nikoli tak, že bychom přijali uprchlíky, je podle něj podivná, nesrovnatelná s vyspělými zeměmi. Tisková mluvčí Amnesty International Martina Pařízková pro Deník Referendum uvedla, že návrh ministerstva vnitra vítá.

„I kvůli tomuto minimálnímu solidárnímu gestu jsme společně s dalšími organizacemi pořádali demonstraci na Mezinárodní den migrantů 18. prosince. Původně vláda respektive ministerstvo vnitra veškerou nefinanční pomoc odmítala, respektive rozhodnutí o pomoci těmto dětem odložila,“ připomněla Pařízková.

Amnesty International vede dlouhodobou kampaň za pomoc syrským uprchlíkům již od chvíle, kdy se odliv uprchlíků ze Sýrie stal humanitární katastrofou. „Apelovali jsme na český stát, aby pomohl lidem prchajícím před válkou víc, aby česká vláda pomohla s přesídlením alespoň několika stovkám lidí — protože pro ně má prostory a je na ně připravená,“ vysvětlila Pařízková.

Zdůraznila přitom, že Amnesty International nepožadovala trvalé přesídlení uprchlíků, nýbrž solidární gesto, pomoc v nouzi. „Domníváme se, že nehrozí ani tolik skloňované bezpečnostní riziko — všichni lidé, kteří by sem přišli, jsou ti nejpotřebnější, jsou uznaní uprchlíci prověřeni bezpečnostně i zdravotně, všichni vytipovaní OSN.“

Česká republika přesídleným Syřanům poskytne mezinárodní ochranu formou azylu a důkladnou zdravotní a sociální asistenci. Pokud projeví zájem, budou moci zůstat v Česku natrvalo.

„Navíc navrhujeme zřídit Program ministerstva vnitra na asistenci uprchlíkům v regionech původu a prevenci velkých migračních pohybů. Vyčleněná částka — a na jak vysoké částce se vláda dohodne, zatím nevíme - bude směřovat, z velké části právě do regionu Blízkého východu,“ dodal Řepka.

V rámci tohoto Programu se podle něj bude Česká republika aktivněji zapojovat do solidárních společných aktivit dalších států Evropské unie na přímou pomoc uprchlíkům v zemích původu či v sousedních regionech, které hostí početné uprchlické populace.

Finanční prostředky vyčleněné na program budou využívány především formou spoluúčasti České republiky v již existujících Programech regionální pomoci a rozvoje EU, které zřizuje Evropská komise, a které jsou považovány jako jeden z účinných nástrojů pomoci a stabilizace uprchlických populací v zemích prvního azylu.

Česká republika podle Řepky využije tyto finanční prostředky v rámci přímé bilaterální spolupráce v oblasti migrace s příslušnými třetími zeměmi.

„Finanční pomoc, kterou vláda chystá, a kterou už i dříve poskytla, je skvělý krok, ale nemůže bohužel pomoci dostatečně — podle OSN je deset procent ze tří milionů uprchlíků v tak špatném fyzickém, zdravotním nebo duševním stavu, že jim nepomůžou ani uprchlické tábory v okolních oblastech, kam by vláda chtěla pomoc směřovat,“ uvedla pro Deník Referendum Pařízková.

Koncepce integrace cizinců - Společné soužití byla aktualizována v roce 2011. Materiál, který v těchto dnech projednává vláda, tedy Postup při realizaci Koncepce integrace cizinců - Společné soužití, je standardní, vládě každoročně předkládaný návrh materiálu.

Dokument stanoví konkrétní úkoly jednotlivých resortů při realizaci aktualizované Koncepce a rozdělení finančních prostředků jednotlivým resortům na plnění daných úkolů. „Nejedná se proto o reakci na aktuální události ve Francii,“ uzavřel Řepka.