Obrázek z úterní Poslanecké sněmovny. Probíhá debata o dvojici chlapců, které norské úřady odebraly jejich české matce. Opozice tepe vládu za údajnou nečinnost a burcuje na poplach. Poslankyně Jana Černochová z ODS nejhlasitěji volá, co by ministři měli v daném případě dělat. Šéf ANO, vicepremiér a ministr financí Andrej Babiš ve vládní lavici trpělivě sedí a čemusi se věnuje. Najednou zdvihne hlavu a soustředěně se zahledí na Černochovou.

Možná Babiše napadlo, co pořídit ženě k vánocům. Ale také mu mohlo začít v hlavě šrotovat, jak by se dalo k rozuzlení česko-norského rodinného dramatu přispět.

Zpravidla to Babiš schytává ze všech stran. Zaslouženě. Míchá ekonomickou, politickou a mediální moc. Kazí politickou hru. Je nevyzpytatelný a ke koalici neloajální.

Všimněme si ale také té Babišovy stránky, kterou by se ostatní politici měli nechat inspirovat. On je totiž posedlý řešením problémů. Vadí mu, když něco trvá dlouho. Má fantazii a nic pro něj není nemožné. Tam, kde si jeho kolegové zvykli, že všechno má svůj řád, systém, úřední postup, Babiš boří zvyklosti.