Jiří Pospíšil si politický inzerát v rozhlase zaplatit nesměl. Andrej Babiš v televizi v reklamě vystupovat mohl. To je jedna z informací, které se o posledních sněmovních volbách může dovědět čtenář Výroční zprávy Rady pro rozhlasové a televizní vysílání za rok 2013.

Zákaz „obchodní[ch] sdělení politických stran a hnutí a obchodní[ch] sdělení nezávislých kandidátů na poslance, senátory, prezidenta republiky nebo členy zastupitelstva územního samosprávného celku“ je zakotven v § 48, odst. 1, písm. e) zákona o provozování rozhlasového a televizního vysílání.

Na základě tohoto bodu Rada logicky usoudila, že nahrávka v plzeňském soukromém rádiu „Pěkný den Vám přeje Jiří Pospíšil. Nevzdávám boj za slušnost v politice. Více na…“ je politická reklama. A že tak rádio porušilo zákonem daný zákaz.

V případě televizního spotu, kde se kuře touží setkat s Jaromírem Jágrem. A ve kterém pak Jágr během rozhovoru s Andrejem Babišem kuře jí, Rada došla k závěru, že o politickou reklamu nejde. Objednavatelem reklamy tu totiž nebylo politické hnutí ANO, ale akciová společnost Vodňanská drůbež.

↗

Kolik si Andrej Babiš účtuje za velkoformátové reklamy na silech nebo halách svých firem? Foto ANO

Rada k tomuto závěru přitom nedošla ve slohovém cvičení, ve kterém jsou shrnuty možné positivní i negativní konotace, které si divák může spojovat s postavou Andreje Babiše. Napsala, že o politickou reklamu nejde:

Protože v opačném případě by platilo, že „podnikatel, který se stal politicky činný a je v pozici kandidáta ve volbách, je ve své podnikatelské roli diskriminován, jelikož nemůže využívat svého práva propagovat prostřednictvím televizní a rozhlasové reklamy produkty či služby, které jsou předmětem jeho podnikání, aby se nedostal do podezření, že ve skutečnosti propaguje sebe jako politického kandidáta“.

Tím ovšem Rada vystoupila proti principu občanské rovnosti kandidátů. Neumím její závěr totiž interpretovat jinak, než že televizní reklamu si před volbami smí zaplatit jen ten kandidát, který zároveň podniká. A že ten, kdo pouze kandiduje, má reklamu v televizi zakázánu.

Nebo by si třeba ČSSD směla před volbami zaplatit reklamu s usmívajícím se Bohuslavem Sobotkou, jak říká: Každý druhý Jaromír Jágr by chtěl mít kancelář v Lidovém domě? Anebo KDU-ČSL reklamu s Pavlem Bělobrádek na bradlech: Kdo cvičí v Orlu, šetří miliardy ze zdravotní péče?

Po mém soudu je politik svázán přísnějšími pravidly ve veřejném zájmu. A pak prostě musí oželet vystupování v televizních reklamách, protože je mají — mimo pásmo oficiálních spotů — zakázáno všichni kandidáti.

Samotná Rada vedle toho upozorňuje, že definice termínu politické reklamy je v legislativě nedostatečná. Pokud se strany velké koalice dohodnou na změně zákona o financování politických stran, případně i na novém volebním zákoníku, měly by pravidla politické reklamy upravit v nich.

A rovnou se vypořádat i se zvykem ANO umisťovat inzerci na budovy a auta firem Andreje Babiše. Víme, kolik je cena za jeden kamion Agrofertu pomalovaný reklamou ANO? Kolik si Andrej Babiš účtuje za velkoformátové reklamy na silech nebo halách svých firem? A zda nabízí tuto službu za shodných podmínek i svým politickým konkurentům?