Ano, nebude líp
Robert BezděkAndrej Babiš může jako majitel efektivně a s dobrými výsledky řídit vlastní podniky jen na základě svých rozhodnutí a bez dohadovaní s jinými. Jiná věc je ovšem podílet se spolu s ostatními politiky na správě věcí veřejných.
Obrovský nárůst preferencí Babišova hnutí v posledních měsících je svým způsobem fascinující. Proč ve volbách nezískal třeba jako Okamura „jen“ něco mezi pěti a deseti procenty přízně? Babiš především do předvolební kampaně investoval opravdu velké množství vlastních i cizích peněz.
Jako lídry jednotlivých kandidátek chytře angažoval zajímavé známé tváře z různých oborů a oblastí. Zároveň to ale nejsou osoby natolik mediálně „provařené“, aby už lidem lezly na nervy. Peníze a „osobnosti“ ovšem měly i jiné strany a neuspěly buď vůbec, nebo jen částečně.
Hlavním důvodem Babišova úspěchu bude asi především jeho osobní charisma, neformální projev a image úspěšného miliardáře. Zdá se, že osobní bohatství a úspěch působí na lidi jako magnet. Hodně naivních voličů si asi řeklo: „Babiš vydělal hodně peněz při svém podnikání. Nechme ho řídit stát a díky jeho úsilí a schopnostem budeme časem bohatší i my.“
Babiš rozhodně není prvním vysoce postaveným „pravicovým“ politikem, který byl před listopadem v KSČ. Zdá se, že dvacet čtyři let „poté“ je členství v komunistické straně pro řadu voličů natolik banální maličkost, že téměř nestojí za povšimnutí či alespoň za trpký povzdech. Babiš byl členem KSČ v letech 1980 až 1989. To je jak známo období, kdy se do „strany“ obvykle nevstupovalo z přesvědčení, ale z touhy po funkcích a kariéře.
(konec citátu)
Není lepšího dokladu stupidity (v "koukolíkovském" smyslu, viz: http://www.blisty.cz/art/39405.html) než tolerování kariéristických normalizačních komunistů v současné politice a brojení proti komunistům v dnešní KSČM (viz např. kauza p. Baborové v J Čechách).
První strana (předlistopadová KSČ) se hlásila k totalitě, byla prosáklá stalinismem a kolaborovala s okupanty. Pokud se k nim v této fázi někdo přidal (aby, když skončili v roce 89, je hned opustil a stal se z něho naopak módní antikomunista) je to v mých očích známka nejvyšší nedůvěryhodnosti takového člověka (nejen Babiš, ale i Vl. Dlouhý, J. Fischer, ekonom Ševčík, atd.).
Avšak mnohým (např. jihočeským studentům či lidovcům) takoví lidé zjevně nevadí. Zato i jen pomyšlení na spolupráci s politiky ze současné KSČM (kteří se nechovají jako kariérističtí prospěcháři) jim nahání husí kůži.
Jeden z důvodů proč jsou pro mne lidovci nedůvěryhodnou stranou.