Minulý týden tomu bylo pět let, co se konal ustavující sněm TOP 09. Strany s ambicí stát se dominantní silou české pravice a nahradit tak do budoucna krizí zmítanou ODS. Ve volbách 2010 získala tato strana 17 % hlasů, když spolu s Věcmi veřejnými oslovila nejvíce voliče v kategorii 18-29 let.

V přímých prezidentských volbách pak Karel Schwarzenberg postoupil do druhého kola, v němž prohrál s Milošem Zemanem. Nicméně opět strana prokázala mobilizační potenciál výrazně překračující její zisk ve volbách 2013 i dnešní preference. Kam se tento potenciál poděl?

„Andrej Babiš totiž ve své kampani spojil jak negativismus a antikorupční (antisystémovou) rétoriku Věcí veřejných o nutnosti nahradit celou polistopadovou politickou elitu, kdy tzv. dinosaury z roku 2010 nahradila letos Babišova „nemehla“, tak ekonomicistní rétoriku TOP 09, v němž topkařské „stát jako rodina“ bylo v pojetí ANO nahrazeno spojením „stát jako firma“, napsal jsem čtrnáct dnů před předčasnými volbami v roce 2013 ve svém článku „Andrej Babiš — moderátor tekutého hněvu“ pro Deník Referendum.

Již tehdy jsem byl intuitivně, na základě osobní zkušenosti z kampaně i z analýzy výroků představitelů ANO, najmě Andreje Babiše, přesvědčen, že je to právě ANO, které nahradí v roli „moderátora tekutého hněvu“ Věci veřejné a především TOP 09. Zvláště u TOP 09 se toto tvrzení zdálo odvážné, mnoho lidí s ním nesouhlasilo a až čas mi dal zapravdu.

Dnes je zřejmé, a to i na základě prvních sociologických analýz voleb 2013, že Babišovo ANO oslovilo nejen bývalé voliče ODS, ale získalo také velkou část těch, kteří v minulosti volili právě TOP 09. Andrej Babiš se stal prostě a jednoduše pro mnoho „frikulínských voličů“ mnohem více cool, než stále více opotřebovanější a hlavně okoukanější „Karel“. Navíc, této generaci voličů, která se narodila po listopadu 1989, již nic moc neříká realita normalizace.

Straší-li je někdo estébákem, co vyčůraně využíval všechny možnosti předlistopadového režimu, mají ho za závistivce, který si to nedokázal tak dobře zařídit, jako on. Proto u části bývalých voličů TOP 09 už nejen, že kritika Babiše jako normalizačního komunistického kádra nezabírá, ale značnou jejich část také spíše odrazuje.

Je to pro někoho smutné zjištění, že generace „Havlových dětí“ nespatřuje žádný problém ve volbě příslušníka tzv. normalizační šlechty, který na polistopadovém vývoji nenechává nit suchou. Ale přiznejme si to: část kritiky současného režimu totiž tato generace sdílí s ním.

Jak vratké kořeny TOP 09 měla a má ukazují dnes i výroky těch, kdo tvořili donedávna ještě její personální páteř. Její kandidát na primátora Tomáš Hudeček ji opakovaně nazval „marketingovým projektem“ a přirovnal ji právě k Babišovo ANO, neboť byla budována z vrchu a pro potřeby „vůdce“ coby jeho servisní organizace. Samozřejmě, Hudečkova objektivita hodnocení TOP 09 je dnes výrazně nalomena. Problém je, že tak nemluví jen Hudeček, ale i lidé, kteří jsou považování za možné budoucí lídry strany.

Například Marek Ženíšek, místopředseda a poslanec strany, zhodnotil v rozhovoru pro Respekt výsledek TOP 09 v posledních volbách právě z pohledu špatné volební kampaně a marketingu strany — nezabralo ani strašení estébákem, ani Putinem.

„Ještě před dvěma lety byla situace jiná, stačilo nadhodit téma, upozornit na ně a novináři z nejčtenějších deníků ho s námi začali sdílet, velkou část práce udělali za nás. My jsme jen komentovali nebo ten příběh nějak korigovali. To se změnilo“, odpovídá naprosto bezelstně Ženíšek. Shrnuto a podtrženo: strašení, které v roce 2010 v podobě „cesty do Řecka“ zabralo, dnes nezabírá a novináři už za nás kampaň nedělají. Jak byste jinak popsali marketingový projekt?

Je vcelku pravděpodobné, že podobně jednou bude někdo pohlížet i na Babišovo ANO, které v průběhu příštích let nahradí jiný subjekt, lapající vedle „tekutého hněvu“ i „frikulínského voliče“. Problém je, že pohlédnuto zpětně na události a změny, kterými naše země prošla po volbách 2010, jsou následky hluboké a v mnoha oblastech i nevratné.

Dochází totiž k posouvání hranic možného a akceptovatelného. A kdy míra populismu již není omezena na jednotlivé subjekty, ale prostupuje celou dnešní politickou sférou. A i to je odkaz voleb 2010 a především TOP 09.