Potřeba značkovat celý známý vesmír a bytosti v něm ideologizujícími nálepkami nás přiměla vypracovat vzorový dokument, jak důsledně kádrovat. Redaktorky Válková a Vlasatá jedna na druhou napráší, co jsou vlastně zač.
Upozornění: Následující text obsahuje ironii. Jeho doslovné čtení může způsobit poruchy nálady a soustředění. Jinak je snad neškodný. Až na to, že může někoho urazit. Ale to je schválně.
Vzaly jsme to s kolegyní Zuzanou Vlasatou na sebe, protože zatím nejsme spokojeny s tím, s jak liknavou prací v rozdávání nálepek se v digitálním prostoru střetáváme. Levičák, pravičák, pravdoláskař, feministka — to má být jako všechno? Takové bruslení po povrchu skutečnosti? Pro milovníky duševních schémat přicházíme s důkladnou revizí našich morálně-volních vlastností na základě výstupů, které jsou o nás k dispozici na internetu a sociálních sítích.
Někde jsme, pravda, ve výhodě, protože se trochu známe, ale zájemce se tím nedá odradit — a kádruje o to usilovněji!
1.Válková o Vlasaté (ta s rovnými vlasy a velkým nosem o té s kudrnatými vlasy a malým nosem):
Vstupní prohlídka, čili pohled na ilustrační fotografii autorky naznačuje, že je ještě mladá. To lze použít, když člověka nenapadá nic, co by jí odpověděl na tvrzení, o kterém nic neví, ergo argumentační funkce zní: slečna Vlasatá toho ještě málo pamatuje, aby nám tady mohla něco říkat.
Při pohledu na její dosavadní výstupy pro Deník Referendum nezbývá, než sprásknout ruce. A pak si je zamnout. To je matrijál! Jak nám to celé ujíždí vlevo, vidíte to?! Máme tam například:
Článek o kozách a venkově. Bio. Eko. To by nemohl psát pravičák, ten jí produkty z pole pouze tehdy, je-li hipster. Je-li pravičák konservativní, živí se geneticky modifikovanou kukuřicí a kozu zná leda z knih pro děti. Psaní pro Sedmou generaci je s takovým tíhnutím logické, protože levičáci bývají často agresivní ekologisté přivazující se k Temelínu a starým stromům, o čemž svědčí i občasné příspěvky slečny Vlasaté na Facebooku. Samá zvířátka, příroda, no hrůza.
(Jak dlouho ještě budou napínat trpělivost laskavého čtenáře?!)
Ovšem, ono zde asi skutečně nešlo o nějakou "pointu", tedy o nějaký závěr; daleko spíše je nutno položit si otázku po počátku, tedy po příčinách, proč byl tento text napsán.
My, "staří harcovníci" virtuálních ideových a ideologických střetů, jsme v podstatě už uvyklí tomu, na případné ataky na nás reagovat jaksi "po mužsku", tedy na útok odpovědět protiútokem.
A asi si opravdu dost dobře nedokážeme či vůbec nemůžeme představit, jakým - otevřeným či ještě spiše za internetovou anonymitou skrytým - atakům mohou být vystavené mladé autorky, které se nevyhýbají kontroverzním tématům a zaujímáním jednoznačných pozic, aniž by se přitom nechaly ideově zařadit do té či oné ideologické škatulky.
Jak ubohý a přízemní mohou mít charakter takovéto ataky speciálně z řad mužské části populace, bylo možno se přesvědčit i na stránkách DR. Tyto ataky jsou o to podlejší, že právě mladé autorky, od kterých se tak nějak za všech okolností očekává uchovávání ženského šarmu, nemají žádnou efektivní možnost na natolik zákeřné a obhroublé útoky adekvátním způsobem odpovídat.
Takže, jestliže jsme se tu nedozvěděli "to nejinteresantnější" o samotných autorkách, je možné, že jsme se tu přece jenom něco dosti zajímavého - a především odhalujícího - dozvěděli o jisté části českého internetového publika. O jeho obhroublosti, o jeho zákeřnosti; o tom, jak absenci skutečných argumentů kašíruje podpásovými osobními ataky a primitivním nálepkováním.
***Autor je sexistycký a machistický příslušník lumpenkavárny, schwarzenberkovec a tedy přisluhovač Miroslava Kalouska a vrahů z volstrýtu. Není zač.***