Existují různé druhy map: půdní, astrologické, geografické, mapy kaváren nebo mapy noční oblohy… Každá z nich nám podává soubor informací o určitém území. Zajímavá by ovšem byla také „mapa typického oblečení“.

Například Brno by tak mohlo sestávat ze „čtvrti úlovků z babiččina šatníku či sekáče, kombinovaných s kousky z H&M“, tj. okolí fakulty výtvarných umění, filozofické fakulty a fakulty sociálních studií. Dále ze „čtvrti kostýmků, kravat a futrálů na laptopy“, tj. byznys center s prosklenými kancelářskými budovami.

Ale byla by tady i „čtvrť s nadprůměrným výskytem tepláků“. A to by byl Cejl a jeho okolí, tj. čtvrť s převážně romskými nájemníky.

Tepláky si většina lidí zřejmě zařadí na prvním místě jako oblečení určené ke sportu, pro děti, případně „na doma“. Jenže není to tak jednoduché.

Začátkem prosince 2010 jsem pobyla pár dní v Aténách. Řecké hlavní město zrovna zažívalo jednu demonstraci proti vládním škrtům a zvyšování daní za druhou. Při pouličních nepokojích se ničily výlohy luxusních butiků. Zemi paralyzovaly stávky. Co mě ale zarazilo, byl typický outfit mladých aténských mužů: tepláky.